Návrh investic za 660 miliard korun aneb Jak oživit českou ekonomiku

Skupina ekonomů, manažerů a vědců, včetně těch z oboru imunologie, která se dala dohromady pod hlavičkou občanského sdružení KoroNERV-20, se chystá promluvit do přípravy strategie, jak vybřednout z koronavirové krize. První porcí návrhů k veřejné diskusi by pak měla být otázka, kam nasměrovat peníze, a to nejen z veřejných rozpočtů.

Veřejné finance a investice. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Veřejné finance a investice. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Veřejné finance a investice.

Česká ekonomika potřebuje do roku 2023 podle ekonomky Raiffeisenbank a členky občanského sdružení KoroNERV-20 Heleny Horské proinvestovat asi 660 miliard korun, aby se dostala z koronavirové krize a začala zdravě růst. Z toho asi pětina by měla přijít od státu. Důležité ovšem je, kam peníze půjdou. Proto KoroNERV-20 připravuje investiční semafor. Červená na něm svítí například akvaparkům. S názorem na nutnost rozlišovat nutné a zbytné investice podle Hospodářské komory ČR (HKČR) souhlasí i podnikatelská sféra – zelená by podle nich měla svítit zejména urychlení odpisů.

Skupina ekonomů, manažerů a vědců, včetně těch z oboru imunologie, která se dala dohromady pod hlavičkou občanského sdružení KoroNERV-20, se chystá promluvit do přípravy strategie, jak vybřednout z koronavirové krize. Nehodlá přitom čekat, až Národní ekonomická rada vlády (NERV) dokončí stejnou zakázku pro vládu. První porcí návrhů k veřejné diskusi pak bude otázka, kam nasměrovat peníze, a to nejen z veřejných rozpočtů.

Investiční plán vlády

„Proinvestovat se z krize? Ano, ale chytře,“ říká členka KoroNERV-20 a hlavní výzkumná kapacita české dcery Raiffeisenbank Helena Horská. České hospodářství by podle ní mohlo dostat na úroveň loňského léta, kdy ještě nebylo zasaženo pandemií ani u něj nebyly patrné známky poklesu, v roce 2023. Po konzultacích s odborníky ze sdružení KoroNERV-20 spočítala, že k návratu na růstovou dráhu je třeba, aby veřejné rozpočty a soukromé firmy do roku 2023 investovaly asi 660 miliard korun.

Na základě dostupných dat přitom očekává, že stát, respektive veřejné rozpočty, se na tom budou podílet asi 23 procenty. Celkový objem peněz je součtem odhadu nákladů nutných pro realizaci potřebných investičních projektů. Včetně projektů typu důchodová reforma, kdy překlopení dosavadního systému na nový by nárazově přišlo na nějakých sto miliard korun, výstavba nájemních bytů, kterých po Česku chybí 90 tisíc, či zrychlení odpisů.

Podle Heleny Horské, členky KoroNERV-20 a hlavní výzkumné kapacity české dcery Raiffeisenbank, by se české hospodářství mohlo dostat na úroveň loňského léta, kdy ještě nebylo zasaženo pandemií ani u něj nebyly patrné známky poklesu, v roce 2023. Ve svých kalkulacích vycházela mimo jiné z investičního plánu vlády, který vznikl v roce 2019 a byl sumářem finančně neohraničených požadavků veřejné správy.

Horská ve svých kalkulacích vycházela mimo jiné z investičního plánu vlády, který vznikl v roce 2019 a byl sumářem finančně neohraničených požadavků veřejné správy. „Podmínkou je ale nejen dostatek peněz na investice, ale i jejich nasměrování,“ zdůrazňuje Horská. „Covid-19 akceleruje změny ve společnosti i ekonomice. Ukazuje se nutnost změnit organizaci práce, výrobní řetězce, bezpečnost, nutnost posílit regionalizaci, urychlit inovace, technologický pokrok, změnit myšlení,“ dodala. Do diskuse připravila investiční semafor, v němž zelené světlo dostaly investice, které podle ní mají smysl.

Žluté světlo mají investice, které jsou sporné, a mělo by se o nich důsledně diskutovat. Červené světlo, tedy nálepku v krizi zbytných investic, dostaly třeba reklamní kampaně na podporu vnitrostátního turismu, specializovaná sportovní zařízení bez viditelné poptávky či akvaparky. „Ekonomiku nahodí investice firem, veřejné investice mohou pomoci překlenout nejhorší období. Ale vždy záleží na tom, do čeho státní peníze půjdou, zda do akvaparků, tedy předvolební kampaně, anebo do infrastruktury,“ uvedla hlavní ekonomka HKČR Karina Kubelková.

Firemní investice nyní podle ní stojí, přičemž nejvíce by jim pomohlo prosazení zrychlených odpisů nově pořizovaných budov, zařízení, ale i nehmotného majetku včetně softwaru. To by podle ní přispělo k urychlení inovací, které vyžaduje nejen udržování jejich konkurenceschopnosti, ale i naplňování zelených cílů Evropské unie.

Záchranný plán podle KoroNERV

Kolik peněz by měly stát a firmy investovat letos a v příštích třech letech, aby se ekonomika dostala na loňskou úroveň.

Semafor investic

Členové expertní skupiny KoroNERV–20 navrhují investovat především do „zelených“ projektů.

Zelené světlo – chytré investice

Soukromé

  • Robotizace – ze 120 robotů na 10 tisíc obyvatel na 300 jako v Německu
  • Budování 5G
  • Nájemní bydlení – 45 tisíc z 90 tisíc chybějících bytových jednotek, druhou polovinu by měl financovat stát
  • Dobíjecí infrastruktura pro e-mobilitu
  • Závod na výrobu léčiv
  • Telemedicína – jedna e-ambulance v každém okrese

Veřejné

  • Dokončení páteřní sítě dálnic
  • Důchodová reforma
  • Digitalizace státní správy
  • Novelizace stavebního zákona
  • Vlakový zabezpečovací systém ETCS
  • Vysokorychlostní železnice
  • Předškolní a základní vzdělání – dorovnání výdajů na úroveň průměru EU
  • Nájemní bydlení – 45 tisíc bytů
  • Mateřské školky – chybí 8,5 tisíce míst
  • Pečovatelské domy – schází 36 tisíc lůžek
  • Chytrá krajská města – dopravní telematika

Žluté světlo – sporné investice

  • Elektrárna Dukovany II – příprava stavby
  • Jaderná elektrárna – reaktor generace III+
  • Velká přehrada – objem alespoň 200 milionů metrů krychlových
  • Kanál Odra–Dunaj

Červené světlo – zbytné investice

  • Reklamní kampaň na podporu vnitrostátního turismu
  • Specializované sportovní zařízení bez zřejmé poptávky
  • Vinařský fond
  • Akvapark
  • Stovky kilometrů cyklostezek odnikud nikam

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.