Naštvaný akademik Šebo: Vědu v Česku řídí „rada strýců“

Řízení výzkumu v ČR je třeba podřídit jedné vědecké osobnosti, která vidí dál než ostatní, nikoli kolektivní vládní radě, tvrdí Šebo.

Peter Šebo z Akademie věd ČR je nakloněn myšlence ústředního ministerstva vědy, jež by mělo v čele vizionáře, který by nesl osobní odpovědnost. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Peter Šebo z Akademie věd ČR je nakloněn myšlence ústředního ministerstva vědy, jež by mělo v čele vizionáře, který by nesl osobní odpovědnost. | foto: © repro Akademie věd ČRČeská pozice
Peter Šebo z Akademie věd ČR je nakloněn myšlence ústředního ministerstva vědy, jež by mělo v čele vizionáře, který by nesl osobní odpovědnost.

Značnou pozornost vzbudil rozhovor Aktuálně.cz s vědcem Petrem Šebem, jenž vede výzkumnou skupinu v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR. Ve dvoudílném interview se Šebo, který je ideovým otcem vědeckého centra BIOCEV, opřel do kolektivní nezodpovědnosti v tuzemské vědní politice. O hlavních tématech svědčí i titulky obou částí článku: Dotace na výzkum firmy zneužívají a Výzkum tu nemá vizi a řídí ho „rada strýců“.

Myšleno vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), která dle Šeba léta supluje funkci chybějícího orgánu státní správy pro oblast vědy a výzkumu. Jde o velmi obsáhlý komentář svého druhu, proto ČESKÁ POZICE Šeba oslovila, aby svá tvrzení z rozhovoru rozvedl.

„Vědu nemůže řídit nějaká rada vlády. Jsem přesvědčen, že jediným řešením je vytvoření kompaktního samostatného úřadu pro výzkum a vývoj, který bude spravovat tu rozpočtovou kapitolu ve výši asi 26 miliard, a ten bude mít jednoho šéfa, jenž bude osobně zodpovědný za to, jak to funguje... A ne, že se tato odpovědnost rozmělní do kolektivní nezodpovědnosti patnácti ,strýců‘, kteří se jednou za nějaký čas sejdou,“ uvádí na Aktuálně.cz docent Šebo, jenž kritizuje letitou absenci výzkumné vize a strategie státu.

Roztříštěná oblast, za kterou nikdo nezodpovídá

„Něco má v kompetenci ministerstvo školství, něco Akademie věd, něco jiné resorty a několik grantových agentur. Nad tím vším je politicky nominovaná rada vlády, která se různě obměňuje a rozděluje především rozpočet na výzkum a pokouší se zlepšit legislativu v oblasti veřejné podpory výzkumu. Nikdo osobně neodpovídá za celou oblast, nespravuje celý systém výzkumných institucí, nevytváří jeho koncepci, jeho strategii a legislativu. Nelze dohledat, kdo za tu systémovou neefektivnost může, kdo je zodpovědný za tu letitou roztříštěnost a nekoncepčnost,“ dodává pro ČESKOU POZICI Šebo.

Úřednicky, manažersky to možná ošetří, ale tu ideu, jak to dělat, to (radní) nevědí...„Já se nechci nikoho dotknout, ale je jasné, kdo RVVI ovládá – já mám místopředsedkyni (Miroslavu Kopicovou) celkem osobně rád a myslím si, že je chytrá a schopná, ale o výzkumu toho nemůže moc vědět, nikdy s tím nepřišla do styku – vrchní ,postelolog‘ (Zbyněk) Frolík. Je jistě velmi schopný člověk a podnikatel, o výzkumu ale také neví vůbec nic, podobně také pan (Jiří) Cienciala a mohl bych pokračovat. Úřednicky, manažersky to možná ošetří, ale tu ideu, to jak to dělat, to nevědí. Musí to řídit lidé s letitou zkušeností s vědou a řízením výzkumných institucí, mající manažerské schopnosti a zejména nějakou strategickou vizi,“ řekl Šebo serveru Aktuálně.cz, kde se mimo jiné rozpovídal i k tématu zneužívání výzkumných dotací pro firmy.

V aplikovaném výzkumu jsou prý výsledky špatně měřitelné. „Hlavně se tam strašlivým způsobem švindluje – velmi složitě se tam vymýšlejí výsledky, které se dají papírově vykázat, aby ten projekt byl splněný a dotace se nemusela vracet,“ řekl Šebo, jenž nemá velkou důvěru k Technologické agentuře ČR (TA ČR), která má aplikovaný výzkum podporovat. Sám Šebo se věnuje molekulární mikrobiologii a biotechnologiím (v oboru chválí například firmu Contipro, o které jsme přinesli velkou reportáž), byl vědeckým pracovníkem v Pasteur Institute v Paříži a habilitoval se na pražské VŠCHT.

Šestnáctka radních Šebovýma očima

V rozhovoru padla slova, která leckoho rozzlobí. Zvláště asi radní v RVVI. „Ta rada by měla být pouze poradním orgánem onoho prezidentem jmenovaného předsedy Úřadu pro výzkum, vývoj, technologie a vysoké školství. V radě by měly sedět opravdové vědecké osobnosti s vizí a se zkušeností v řízení vědeckých týmů a institucí a ne různí šikulové, kteří se dokázali obalit tituly a funkcemi,“ nastiňuje Šebo. Pro ČESKOU POZICI glosuje šestnáctičlennou sestavu RVVI podle zaměření. Citujme:

  1. Manažersky to vede specialistka na zaměstnanost, vzdělávání, lidské zdroje a konkurenceschopnost.
  2. Místopředseda, chemický inženýr se zaměřením na fyzikální chemii a termodynamiku, dělal výzkum osobně.
  3. Češtinář a dějepisář, posléze zakladatel oboru a profesor „political science“ – nepochybně velmi schopný manažer a úspěšný rektor Masarykovy univerzity, zdatný ministr školství. Je to ale opravdu humanitní vědec?
  4. Ekonomický inženýr – manažer a sběratel funkcí.
  5. Inženýr, technický kybernetik z firmy Honeywell.
  6. Další inženýr, zakladatel a superúspěšný manažer podniku vyrábějícího pokročilá nemocniční lůžka, účastní se jejich vývoje (nikoliv výzkumu!).
  7. Inženýr elektrotechnik, specialista na umělou inteligenci v lékařské informatice – tedy aplikovaný kybernetik.
  8. Teoretický výpočetní chemik, spíše kvantový počítačový člověk, solitér se zkušeností z řízení velké vědecké instituce.
  9. Psychiatr, popularizátor, pedagog a manažer, sběratel funkcí. Jistě velmi chytrý, vzdělaný a schopný, akorát činný v příliš mnoha směrech.
  10. Další inženýrka ekonomka, statistička a manažerka.
  11. Opravdový výkonný vědec ze základního fyzikálního výzkumu, snad i experimentálního.
  12. Chemický inženýr z oblasti materiálového výzkumu, manažer a sběratel funkcí, bývalý rektor.
  13. Elektroinženýr – kybernetik, velmi schopný manažer aplikovaně orientovaného kybernetického výzkumu.
  14. Teoretický a matematický filolog, ředitel ústavu AV.
  15. Chirurg.
  16. Elektroinženýr – informatik.

Tolik Šebovo hodnocení. „Kdyby to měla být rada pro řízení aplikovaného výzkumu, tak bych s tím neměl problém. Sám jsem původně chemický inženýr. Přesto v RVVI postrádám opravdové vědecké osobnosti z oblasti experimentálního zakladního výzkumu v přírodovědných a biomedicínských oborech. Postrádám tam i filozofy a opravdové humanitní vědce a vzdělance s vizí,“ řekl ČESKÉ POZICI Šebo, jenž je v oboru znám jako neuvěřitelně pracovitý člověk, který ovšem nejde pro silné slovo daleko.

Příliš utilitárně zaměřená rada?

Podle něj je vládní rada příliš utilitárně zaměřená a plní zadání podporovat aplikovaný výzkum. Navíc většina jejích členů „nemá ani vzdáleného tušení o tom, co to základní výzkum ve skutečnosti je“. A sám připomíná, že velké objevy, jež posunuly hranice lidského poznání (a v důsledku i inovace), zdaleka neměly primárně praktický záměr.

Co se týče fungování TAČR, i Šebo uznává, že původní idea byla bohulibá. „Mělo se tam sesypat prakticky veškeré financování aplikovaného výzkumu, tak aby bylo řízeno jedním způsobem a hodnoceno podle jednoho metru, aby se zvýšila hospodárnost,“ uvádí Šebo. „Jenže ministerstvo průmyslu si nenechalo sebrat své programy, ani zemědělství, ani zdravotnictví, ani vnitro, či obrana... Dopadlo to zase poněkud jinak, než bylo původním záměrem,“ říká.

Řešením neblahé situace ve výzkumu je podle mikrobiologa Šeba „odstranění kolektivní nezodpovědnosti a institucializovaného alibismu v řízení výzkumu v Česku. Kolektivní orgány, konstituované na principu zastoupení a ochrany partikulárních zájmů jednotlivých skupin zúčastněných subjektů jsou při řízení systému výzkumu a výzkumných organizací opravdovou cestou do pekel podprůměrnosti.“

Podle Šeba je potřeba systém výzkumu podřídit jedné vědecké osobnosti, jež vidí dál než ostatníJe prý potřeba systém výzkumu v ČR podřídit jedné vědecké osobnosti, která vidí dál než ostatní, má přehled, jak jsou nastaveny úspěšné zahraniční systémy, a má manažerské zkušenosti.

Šebo říká: „Takový člověk ať s pomocí ,Rady moudrých‘ celý ten systém přenastaví, zracionalizuje a zefektivní. Ať nese osobní odpovědnost za směřování, výkonnost, za nákladovou efektivnost a internacionalizaci prostředí výzkumu v ČR a především tedy za účelné vynakládání českých veřejných prostředků na výzkum a do budoucnosti.“

Existuje vůbec takový schopný vizionář?