Násilí teroristické islamistické sekty destabilizuje Nigérii

Cílem džihádistické organizace Boko Haram – „západní učení je rouhání“ – je muslimský stát založený na striktním výkladu práva šaría.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ReutersČeská pozice

Letos na začátku roku se odehrálo několik incidentů potvrzujících zintenzivnění aktivit povstalců z teroristické islamistické sekty Boko Haram působící na území Nigérie. Například 10. února islámští radikálové popravili tři severokorejské lékaře. O několik dní později pak unesli sedm zahraničních pracovníků libanonské stavební společnosti Septraco.

Oficiálně sekta vystupuje pod názvem „Jama’atu Ahlis Sunna Lidda’awati wal-Jihad“, používá však spíše název Boko Haram. Ten údajně vyjadřuje pocit obyvatel města Maiduguri, kde sekta vznikla a odkazuje na odmítání západního způsobu života a všeho, co dle těchto islamistů narušuje a ničí víru v boha – volně přeloženo do češtiny znamená „západní učení je rouhání“. Cílem této džihádistické organizace je vytvořit z Nigérie muslimský stát založený na striktním výkladu práva šaría.

Sekta Boko Haram vznikla v severovýchodní Nigérii v roce 2002, odkud postupně rozšiřovala činnost do středu země. Ideově navazuje na již dříve aktivní islamistické skupiny, jako je ta inspirovaná původně kamerunským duchovním Muhamadem Marvou přezdívaným Maitatsine. Ten v osmdesátých letech v Nigérii hlásal extrémní výklad islámu a prosazoval zákaz peněz a moderního způsobu života. Členové sekty se nestýkají s ostatními muslimskými komunitami a nemilosrdně pronásledují všechny své kritiky. Zavraždili i imáma, který podle nich nebyl dostatečně pravověrný.

Členové sekty zavraždili i imáma, který podle nich nebyl dostatečně pravověrnýZesnulý vůdce sekty Muhamad Júsuf v roce 2009 v rozhovoru pro BBC například uvedl, že jeho náboženská společnost odmítá kulatou zeměkouli, darwinismus nebo déšť jako důsledek meteorologických jevů. Těsně předtím, než byl zlikvidován, pak prohlásil, že cílem sekty je odstranit současný vzdělávací systém a demokracii. Nigerijský akademik Husajn Zakaria však v rozhovoru pro BBC označil Júsufa za pokrytce, protože má vysokoškolské vzdělání, mluví plynule anglicky a jezdí v Mercedesu.

Svoboda v násilí

Americký orientalista Carleton Stevens Coon napsal, že „islám umožnil více než 1400 let přežít a vést šťastný život šesti milionům lidí ve stále chudším prostředí“. Vojenský historik Hebrejské univerzity Martin van Creveld zase tvrdí, že tam, kam západní osvícenství neproniklo a je dosud velká chudoba, lidé objevují svobodu v násilí.

Příslušníci Boko Haram útočí především na členy křesťanské komunity, přičemž jedním z hlavních cílů hnutí je jejich odchod z Nigérie

To vysvětluje, proč se sektě daří získávat nové stoupence a proč hraje roli v politice Nigérie. Základny Boko Haram jsou především na severovýchodě Nigérie, což je nejchudší část země. Jen za uplynulé dva roky se její podíl na HDP Nigérie snížil o 30 procent. Bohatství se pozvolna přesouvá do delty řeky Niger na jihu země, přičemž sever pustne a slabost centrální vlády posiluje nestabilitu území na hranici tří států – Nigeru, Čadu a severovýchodu Nigérie.

Příslušníci Boko Haram od začátku útočí především na členy křesťanské komunity, přičemž jedním z hlavních cílů hnutí je jejich odchod z Nigérie. Tyto útoky byly příčinou zásahu nigerijských bezpečnostních složek, jimž se v roce 2009 podařilo činnost Boko Haram částečně utlumit, a dokonce zlikvidovat vůdce sekty Muhamada Júsufa. Cena však byla vysoká – téměř tisíc mrtvých, z čehož 700 během bojů v severonigerijském městě Bauchi.

Změna způsobu boje

O rok později však Boko Haram zcela změnila způsob boje. Sebevražedným útokem vozidla s výbušninou zaútočila na policejní stanici v hlavním městě Abuja a za několik měsíců opět, tentokrát proti misi OSN a také v hlavním městě. Tyto útoky se podobaly těm proti západním koaličním armádám v Afghánistánu a Iráku. A Boko Haram při nich použila zbraně, jež pravděpodobně dostala buď ze Somálska od milic Šabáb či od al-Kájdy z Maghrebu.

Podobná byla i mediální prezentace, jež až do té doby byla typickou součástí nátlaku a propagandy al-Kájdy. Den po útoku automobilem s výbušninami proti misi OSN se totiž agentuře AFP podařilo získat video, na kterém 27letý Muhamad Abul Barra vysvětluje, proč se chystá spáchat sebevražedný útok.

Útoky Boko Haram si od roku 2011 vyžádaly nejméně 900 lidských životů, přičemž se po tvrdých zásazích nigerijské vlády více zaměřuje na neozbrojené a nechráněné civilní cíle, jako jsou kostely. Mezi oběti těchto útoků patří například zmínění severokorejští lékaři, příslušníci křesťanské komunity i zástupci západních firem, kupříkladu unesení němečtí a italští inženýři na jaře 2012.

Podpora místních politiků

Úspěšnému boji proti Boko Haram paradoxně brání nigerijská vláda, protože příliš neřeší problémy celostátní, ani odlehlejších oblastí, což může sympatie k sektě posilovat. Jak upozornil britský týdeník The Economist, vláda sice téměř čtvrtinu státního rozpočtu vydává na bezpečnost, boj proti povstalcům a na nákup nové techniky, ale existuje podezření, že se vládní úředníci na mnoha zbrojních zakázkách obohatili.

Úspěšnému boji proti Boko Haram paradoxně brání nigerijská vláda, protože příliš neřeší problémy země, což může sympatie k sektě posilovatZásahy vládních bezpečnostních sil při střetech s povstalci na severu země jsou tvrdé a často při nich umírají i nevinní Nigerijci. Situaci navíc zhoršuje vládní politika, v jejímž rámci jsou zatýkáni a internováni rodinní příslušníci a příbuzní členů Boko Haram. Rychlé porážce této sekty brání i to, že lokální úřady využívají povstalecké skupiny proti centrální vládě, aby ji oslabily.

Někteří politici na jihu země – v deltě řeky Niger – dlouhodobě a víceméně tajně podporují separatistické Hnutí za osvobození delty Nigeru a využívají ho proti centrální vládě, a totéž činí úřady na severu země v případě sekty Boko Haram. Nigérie ani zdaleka není politicky homogenní a vzpomínky na události v Biafře v letech 1967 až 1970 jsou stále živé.

Spolupráce Nigérie s vládami Nigeru a Čadu proti povstalcům i dovoz protipovstaleckého know-how od speciálních jednotek západních států, které mají s podobnými konflikty velké zkušenosti, se sice slibně rozvíjejí, ale každý pokus o likvidaci sekty Boko Haram bude vyžadovat jasná a nekompromisní politická rozhodnutí. Není však pravděpodobné, že se v příštích dvou letech uskuteční. V roce 2015 by se totiž měly konat prezidentské volby a navíc bude politika nigerijské vlády kvůli zmíněnému chování místních politiků na severu a jihu země značně limitovaná.