Naši furianti teď spasí Portugalsko. A basta!

Češi mají dar od Boha dostat se, ať nuceně či dobrovolně, do mezinárodního uskupení, v němž skončí v roli hodných donátorů.

Na zdraví, pane premiére Sócratesi! S útratou si starosti nedělejte, zaplatí kolegové z EU včetně nás, Čechů. foto: © Reuters/Rafael MarchanteČeská pozice

Na zdraví, pane premiére Sócratesi! S útratou si starosti nedělejte, zaplatí kolegové z EU včetně nás, Čechů.

Po měsících stydlivého a hrdého oddalování faktického uvolnění „půjčky“ zle hospodařícímu Portugalsku bylo rozhodnuto. Půjde celkem o 78 miliard eur. Mezinárodní měnový fond (MMF) půjčí, či lépe řečeno vydá 26 a Evropská unie 52 miliard eur. Zástupci EU to ve středu oznámili jako axiom. Žádná diskuse a basta!

Úroková charita

Výši úrokových sazeb určí až zasedání ministrů financí EU 16. května. V tržním hospodářství se úrok řídí bonitou dlužníka, pokud je vůbec – třeba na základě ratingu – shledán bonitním. Znamená odměnu věřiteli za hodnotu jeho peněz v čase a za riziko nesplacení. V tomto případě jde o rozhodnutí umělé a cena je charitativně podhodnocená. Do doby, než Portugalsko a jeho předlužení předchůdci vyhlásí neschopnost či neochotu splácet. Řecku již byly úroky sníženy, je tedy – tržně řečeno – dotováno, i když snad jistinu bude splácet. Irsko očekává snížení úroků po řeckém vzoru. Hned, jak bude výhodnější sazba odklepnuta Portugalsku.

Portugalci prý na sebe chtěli být původně přísnější, co se rozpočtu týče, ale EU to stačíZa ony dary prý Portugalsko určitě, ale opravdu upřímně, přijme úsporná opatření. Je to už přímo eurounijní folklór. Všichni portugalští důchodci, kteří mají penzi vyšší než 1400 eur měsíčně (zhruba 36 tisíc korun), budou to, co přečnívá, danit. Stejně dopadnou portugalské, v evropském měřítku velmi štědré sociální dávky. A Portugalsko se zaváže snížit rozpočtový deficit pod tři procenta HDP již do roku 2013. Prý na sebe chtěli být Portugalci původně přísnější, ale EU to stačí. Když již loni zvládli – rychleji než se očekávalo – dosáhnout téhož ukazatele ve výši 9,1 procenta, jsou tyto výroky v horizontu plnění desítek měsíců „opravdu“ věrohodné. Navíc Portugalci slíbili, že během tří let prodají za pět miliard eur státního majetku. Na to, že si teď vyberou 78 miliard eur, které upřímně chtějí splatit, jde opravdu o „úctyhodný“ objem.

EU bude na Portugalce méně přísná než na Řeky a Iry. Státní zaměstnanci si nemusejí snižovat platy, a ani nemusejí prořídnout jejich početné řady. Portugalské „dovolenkové prémie“ se nebudou snižovat ani danit. Kdo z nás Čechů je na tom podobně? S portugalským odchodem do důchodu se nebude hýbat.

Dar od Boha

Dílem bude „evropská“ část výpomoci rozdělena mezi takzvaný evropský záchranný fond a Evropský mechanismus finanční stability, na kterém se my, Češi, „rádi a nadšeně“ podílíme. Přispějeme i prostřednictvím svých záruk za půjčky MMF. Dle předchozích klíčů z této částky Česko zaplatí – pardon, bude ručit – zhruba osm miliard korun. K tomu již máme privilegium ručit přibližně za 6,7 miliardy korun „půjčky“ Irsku a víc než dvaceti miliardami korun jsme již přispěli na řecké dluhy.

My Čechoslováci a Češi máme dar od Boha dostat se – ať vynuceným či dobrovolným přáním – do mezinárodního uskupení, v němž skončíme v roli hodných donátorů. Dluhy rozmařilejších a méně odpovědných členů velkodušně úvěrujeme, abychom je nakonec i s příslušenstvím sami zaplatili.

Než by stačili Čechoslováci stydlivě požádat o půjčku z původně vlastních peněz, byl by fond dávno nevratně rozpůjčován jiným filutůmV RVHP jsme se ocitli z jaltského rozhodnutí spojenců. Krize mezinárodní zadluženosti osmdesátých let obnažila chatrnost konstrukce měnového „nesystému“ rady s jejím převoditelným rublem a vysokou náročnost na hotové volné měny. I v ní existovali méně odpovědní členové zadlužení nad možnosti, kteří chtěli sanovat své hříchy od těch, co jakžtakž hospodařili. K těm druhým patřilo Československo, NDR (mimo jiné díky systému „vnitřního obchodu“ s NSR – přímé podpoře bratranců) a SSSR (díky nekonečným zásobám surovin).

Naši furianti

V naší zemi se vždy vyskytovali aktivní politici, kteří byli iniciativnější, než bylo nutné předstírat. Na ministerstvech a v institucích seděli i takoví, co chtěli hned vyseknout z našich rezerv ve volných měnách významný díl a složit jej do iniciativně vymyšleného společného „MSVMF-v“ (mezinárodního socialistického volnoměnového fondu – vysněného) v Moskvě. Než by stačili disciplinovaní Čechoslováci stydlivě požádat o půjčku z tohoto fondu a původně vlastních peněz, už by byl dávno nevratně rozpůjčován jiným rozmařilým filutům. Tehdy se naštěstí podařilo tyto návrhy nadšenců RVHP zarazit.

Vstupovali jsme do EU jako chudí příbuzní v roce 2004 a nyní se chováme jako bohatí dědici milionového jmění předků. Naše současné vlády se běžně hlásí k velkorysému „zacálování“ cizích dluhů jako bohatý a sebestředný strýček furiant.

Topolánkova vláda se zavázala do „záchranných“ fondů přispět ve stylu „h-h“ (haurovský hujer). Navíc chtěla přidat 200 milionů eur půjčky Lotyšsku. Zaplatit za celou hospodu. Když před rokem byly tyto sliby z rezerv centrální banky vyplaceny Řekům, opravdu „jen čirou shodou okolností“ odstoupil její guvernér Zdeněk Tůma. Ani v osmdesátých letech jsme své hotové rezervy ve volných měnách nikomu takto zbůhdarma nevydali.

Počet příspěvků: 1, poslední 31.5.2011 03:16 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.