Naše evropská politika na třech kolejích

Analýza Petra Nováčka: Premiér Nečas by si měl ujasnit, zda unese odpovědnost za své bruselské Ne!

Odvoláním ministra zahraničí Karla Schwarzenberga z vlády by premiér Petr Nečas udělal radost prezidentu Václavu Klausovi, jenž má knížete v oblibě jako hřebík v patě. foto: © ČTKČeská pozice

Odvoláním ministra zahraničí Karla Schwarzenberga z vlády by premiér Petr Nečas udělal radost prezidentu Václavu Klausovi, jenž má knížete v oblibě jako hřebík v patě.

K mezivládní smlouvě o fiskální odpovědnosti se Česká republika rozhodla na pondělním bruselském summitu nepřipojit. Z 27 členských států Evropské unie totéž učinila už jen Velká Británie. Její rezervovaný vztah k dění za kanálem a pro ni prioritní obhajoba zájmů londýnské City jsou srozumitelné. To nelze říci o českém stanovisku tlumočeném premiérem Petrem Nečasem. Ten přistoupení ČR ke smlouvě odmítl, jak tvrdí, zejména z důvodů věcných.

Nenabyl totiž přesvědčení, že by nám smlouva – mimochodem víceméně symbolická – něco přinesla a v některých ohledech ji navíc shledal příliš „měkkou“. Dalším důvodem, jímž Nečas v Bruselu argumentoval, byl mandát daný mu vládou. Podle něj neměl právo dát jasný politický souhlas, že smlouvu podepíše, do chvíle, než bude dohodnuto, jak bude ratifikovaná.

Premiér Nečas nicméně nevyloučil naše pozdější přistoupení ke smlouvě. V rozhovoru pro Lidové noviny však naznačil, že by to učinil jen se „skřípěním zubů“. Jeho ne! v Bruselu, řekl LN, bylo jasné, nikoli dočasné. Uvidíme, jak se věci budou mít v březnu, kdy se na dalším summitu bude definitivní text smlouvy podepisovat. Až na to, že jsme se předvedli jako nespolehlivý a nevyzpytatelný člen EU, která nám to jednoho dne třeba vrátí, se fakticky zatím nic světoborného nestalo.

Vládní krize? Jen recidiva.

Pravda, kvůli Nečasovu pondělnímu bruselskému ne! máme na krku další krizi vládní koalice, ale je to vlastně jen recidiva, poněvadž krize je chronickým stavem Nečasova trojspolku. Spor je to však tentokrát zásadní. Týká se totiž toho, zda opravdu chceme být plnohodnotnou součástí EU směřující přes mezistupeň unie fiskální k unii politické, čili k nadnárodní federaci, anebo máme-li v úmyslu „zařadit zpátečku“ a z unie vycouvat. Je, či brzy to bude buď, anebo, tedy osudové dilema!

Zásadní spor se týká toho, zda chceme být plnohodnotnou součástí EU směřující přes mezistupeň unie fiskální k unii politické, anebo máme-li v úmyslu „zařadit zpátečku“ a z Evropské unie vycouvat

Vicepremiér, ministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, jenž sice podle kompetenčního zákona ve vládě zodpovídá za formulaci a naplňování cílů naší zahraniční politiky, ale navzdory tomu premiér s ním svůj postup v Bruselu operativně nekonzultoval, vzápětí Nečase ostře zkritizoval. Postoj, který zaujal premiér v Bruselu, podle Schwarzenberga poškozuje ČR. „Bral se ohled na národněsocialistické křídlo v ODS, a tím se poškodily státní zájmy,“ řekl ministr zahraničí. Podle něho má premiér „prostě strach z jednoho křídla v ODS, které je silné a poměrně důležité“, a sestává z lidí názorově blízkých hlavě státu. Je prý ale také možné, že premiér „to dělá jen napínavé, aby se prokázal jako veliký borec“, a ČR se nakonec ke smlouvě o rozpočtové kázni v březnu připojí.

V rozhovoru pro Hospodářské noviny zašel Schwarzenberg ještě dál. „Celá ta Nečasova argumentace, to je opravdu blbost. Třeba to, že bude problém s referendem. To ale navrhla ODS! Přitom to podle koaliční smlouvy není nutné. Nejdřív si referendum prosadím, pak se zase odvolávám na to, že to neprojde přes referendum. To je podařená politika.“

Bude to rozhodnutí výsostně politické

Dodejme, že expertízy pro Úřad vlády i pro ODS a Věci veřejné považují referendum ke smlouvě o fiskální odpovědnosti za nezbytné. Ministerstvo zahraničí a TOP 09 však míní, že smlouva se nedotýká primárního práva EU, a referendum tudíž není třeba. Nedotýká se ho, poněvadž ho umně objíždí. Bude to tedy rozhodnutí výsostně politické, zda a případně kdy referendum o smlouvě uskutečnit. Dnes, kdy má nadpoloviční většina občanů ČR k EU kvůli problémům eurozóny a následkem „ideologické masáže“ z Hradu skeptický vztah, by smlouvu „zabilo“. A právě o to zřejmě jde jeho zastáncům, byť to otevřeně nepřiznají.

Expertízy pro Úřad vlády i pro ODS a VV považují referendum ke smlouvě o rozpočtové unii za nezbytné. Ministerstvo zahraničí a TOP 09 míní, že smlouva se nedotýká primárního práva EU, a referendum tudíž není třeba.Superkritická slova vypustil ministr Schwarzenberg do veřejného prostoru a vzápětí odletěl na plánovanou čtyřdenní pracovní návštěvu Izraele. Když v létě 1996 uveřejnila MF Dnes kritický rozhovor s Josefem Zieleniecem, tehdejším prvním místopředsedou ODS, o stagnaci strany, Václav Klaus, její předseda v té době, byl zajisté také náhodou mimo republiku. Jisté postupy tu jaksi máme zažité: spíše si vzkazujeme, než abychom si vynadali z očí do očí. Spory pak zbytečně nabírají na dynamice a dramatičnosti. Koalice je obecně problémovým soužitím, ale veřejné bičování premiéra stejně jako jeho „revanš“ Schwarzenbergovi přesahují i standard „italského manželství“. Posuďte sami!

„Jeho výroky považuji za mimořádně nepovedené, mimořádně nepromyšlené, mimořádně neprofesionální. A kdyby se nejednalo o muže zralého věku, označil bych je za projev mladické nerozvážnosti. Speciálně ministr zahraničí by měl své výroky velmi zvažovat, měl by o nich přemýšlet,“ pravil ještě korektně na své úterní tiskovce premiér Nečas. Leč pak také uklouzl dovětkem: „To nejsou výroky z vesnické tancovačky někde v Čimelicích.“ V téhle nevelké obci na rozhraní středních a jižních Čech chodil Karel Schwarzenberg kdysi do školy a jeho rod zde měl značné majetky, jež mu byly v restitucích navráceny. Protože ale Schwarzenberg není vesnický chasník, ale velevážený Evropan, páně premiérův rustikální bonmot asi přejde bez povšimnutí.

Meze a možnosti budoucí spolupráce

Až se v neděli vrátí ministr Schwarzenberg z Izraele, budou si mít s premiérem Nečasem co vyjasňovat. Nejen to, zda budou pokračovat ve vzájemném veřejném osočování, ale především i možnosti a meze další spolupráce. Schwarzenberg totiž – byť jemně – opět pohrozil svým odchodem z vlády, pokud by ČR neměla zůstat pevnou součástí jádra EU, ale ocitnout se na jejím okraji.

Kdyby Schwarzenberg pokračoval ve veřejné kritice premiéra, Nečas by ho teoreticky mohl vzít za slovo tím spíše, že je s prací ministra zahraničí nespokojen. Schwarzenberg se prý nedostatečně věnuje svému úřadu, zanedbává ekonomickou diplomacii, má ve zvyku se unijními schůzemi „promlčet“ a spíše než ministrem zahraničí je „ministrem v zahraničí“. To také veřejně sděluje premiér, jenž si, zdá se, myslí, že hlavním úkolem prvního z našich diplomatů je být po ruce doma.

Vládní koalice je obecně problémovým soužitím, ale veřejné bičování premiéra stejně jako jeho „revanš“ Schwarzenbergovi přesahují i standard „italského manželství“

Schwarzenbergovým odvoláním z vlády by premiér Nečas navíc udělal radost prezidentu Klausovi, jenž má knížete v oblibě jako hřebík v patě. Obviňuje ho z poškozování zájmů ČR a - na základě bonmotu v pořadu televize Prima Fakta Barbory Tachecí - snad dokonce z xenofobie a rasismu, tohoto bytostného obhájce lidských práv .

Schwarzenberg z vlády nezmizí

Schwarzenberg však z vlády odvolán nebude, pokud s ministrováním sám takříkajíc nepraští. A to neudělá. Chce-li totiž mít šanci vyhrát prezidentské volby, vystřídat Klause na Hradě a otevřít jej Evropě, nemůže dobrovolně zmizet z „nasvíceného“ proscénia. A nedobrovolně z vlády coby předseda druhé nejsilnější koaliční strany odklizen být nemůže. Premiér sice takovou ústavní pravomoc má, ale kdyby ji bez souhlasu TOP 09 využil, vláda by se mu rozsypala pod rukama.

„Topka“ pochopitelně Schwarzenberga, svůj vývěsní štít, neobětuje a VV sice fungují jako Nečasovo a prezidentovo úslužné lokajstvo, ale málo „véček“ na to, aby VV stačily s ODS jen na dvojčlennou koalici. Ujišťování předsedy VV Radka Johna, že co se týká Nečasova bruselského ne! českému podpisu smlouvy o rozpočtové unii, jsou s premiérem zajedno, a jeho překvapení, že TOP 09 dává v této souvislosti ultimáta ohledně pokračování koalice, jsou nicméně od „strany“ proslulé kverulováním i četnými ultimáty koaličním partnerům úsměvná a trapná.

Prezident Václav Klaus ve zvláštním prohlášení i v rozhovoru pro Novinky.cz pochválil premiéra za jeho bruselské ne! a vyjádřil naději, že, ač vystaven tlakům, ze svého stanoviska neustoupí. „Jsem přesvědčen, že ví sám i beze mne velmi dobře, že je další radikální evropský integrační krok – posun od měnové k fiskální unii – tragickou chybou. Tragickou chybou byl ostatně už vznik měnové unie, což dnes ví snad skoro každý,“ konstatoval prezident.

Nebezpečný luxus

Když za Klause i později býval Nečas prvním místopředsedou ODS, často zdůrazňoval svou loajalitu a samozřejmou povinnost krýt předsedovi záda. Úcta ke Klausovi, kterou nikdy nepopřel, Nečasovi evidentně ztěžuje emancipovat se od prezidenta, i pokud jde o jeho vůči EU apriorně hyperkritické a k její destrukci směřující postoje a agitaci. Klaus svou eurofobii zasel do ODS a ta její část, která mu je stále duchovně oddána, spolu s prezidentem svírá Nečase v kleštích.

Úcta k Václavu Klausovi evidentněpremiéru Nečasovi ztěžuje emancipovat se od prezidenta, i pokud jde o jeho vůči EU apriorně hyperkritické postojeTen však jako premiér nemůže nevnímat riziko v případě, že se z EU nepodpisem smlouvy o fiskální odpovědnosti vydělíme. A je dost možné, že v jeho konečném rozhodnutí vědomí tohoto rizika, byť se „skřípějícími zuby“, nakonec převáží. Možná proto Nečas zdůrazňuje, že lze ke smlouvě přistoupit kdykoli později. Až odpovědnost ponese příští vláda a ratifikační proces už nebude moci zmařit Václav Klaus, neboť už nebude prezidentem on, ale pravděpodobně někdo „proevropštější“. To je ale možnost „pro futuro“!

Současný stav je takový, že ČR má trojkolejnou zahraniční politiku: jednu po linii Schwarzenbergova ministerstva zahraničí, druhou Klausova Hradu a třetí – kverulující – premiérskou, tu bližší Černínu a jindy zase prezidentovi. Pro desetimilionový stát bez mocenských ambicí a možností je tato trojkolejnost krajně nebezpečným luxusem. Leč pozor! Zatímco prezident je podle Ústavy z výkonu své funkce neodpovědný, je to vláda, jež je nakonec za jeho skutky zodpovědná! Vláda v čele s premiérem, který by si měl i ve vlastním zájmu ujasnit, zda je osobností, jež takovou odpovědnost unese, anebo spokojí-li se s rolí příručího pana prezidenta. V takovém případě by však neměl být předsedou vlády.

Autor je komentátorem Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.

Počet příspěvků: 4, poslední 6.2.2012 04:46 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.