Národní výzkumné priority mají růst jako strom. Se šesti hlavními větvemi.

Česko má stanovené hlavní vědecké směry do roku 2030. Nemají být rigidní, ale přizpůsobovat se možným objevům a vývoji.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard Cortés, iPhone4Česká pozice

Výzkum je věc dlouhodobě nepředvídatelná. Hlavní trendy a „šlahouny“ mohou po objevech rychle narůst, ale cíle, jichž chce společnost dosahovat, bývají jasnější. I proto si Česko zvolilo šest prioritních oblastí, ve kterých má svou vědu hlavně podpořit. V červenci schválila vláda Národní priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. „Vláda je schválila, my si toho velmi vážíme. Nyní je zásadní, jak budou  priority implementovány,“ řekla v pondělí na setkání s novináři Miroslava Kopicová, 1. místopředsedkyně vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI).

Těch oblastí, na něž má český orientovaný výzkum v letech 2015 až 2030 zacílit, je šest: výzkum vedený ke konkurenceschopné ekonomice založené na znalostech, k udržitelnosti energetiky a materiálních zdrojů, k prostředí pro kvalitní život, k sociálním a kulturním výzvám, zdravé populaci a k bezpečné společnosti. Vytčené priority doplňují i specifičtěji zaměřené podoblasti.

„Nejde o konkrétní obory, jako tomu bylo v minulosti, nýbrž o cíle. Vybrali jsme pro jejich určení podobnou metodu, jaká se uplatňuje ve Velké Británii. Nastavíme směr a poté upřesňujete, co dál. Není to dogma; priority se budou revidovat nejpozději v roce 2018,“ řekl ČESKÉ POZICI profesor Rudolf Haňka, premiérův vědecký šéfporadce a předseda koordinační rady pro stanovení priorit. Celkem se na určení podílela stovka expertů.

Celý proces stanovení priorit ČESKÁ POZICE průběžně sledovala.

Podle Haňky „poroste“ česká věda jako strom, s šesticí hlavních větví, nad něž se rozvětví podoblasti (stěžejní cíle) a drobné větévky jako cíle dílčí. „Některé odpadnou, jiné vyrostou. Takový je život. Důležitá je flexibilita, zejména v hořejší části stromu,“ říká v nadsázce Haňka. Podle prioritních oblastí došlo i k předběžnému rozdělení financí, a to následujícím způsobem (v závorce obdobné přepočtené dělení strategie EU v programu Horizon 2020):

  • Konkurenceschopná ekonomika znalostí: 20% (30%)
  • Udržitelnost energetiky a materiálních zdrojů: 18% (20%)
  • Prostředí pro kvalitní život: 18% (16%)
  • Sociální a kulturní výzvy: 10% (8%)
  • Zdravá populace: 20% (18%)
  • Bezpečná společnost: 14% (8%)

Možnou flexibilitu priorit oceňuje i profesor Václav Pačes, někdejší předseda Akademie věd ČR, který byl předsedou onoho expertního panelu pro snižování energetické a materiálové náročnosti ekonomiky. Další odborník a vedoucí „zdravotního“ panelu profesor Vladimír Beneš připomněl, že ne úplně všichni (v medicíně) musejí být s nastavením cílů spokojeni: „Když je někdo prioritizován, pak další samozřejmě prioritizován není.“

Nezbývá než bedlivě sledovat, jak bude Česko svůj strom zalévat a zda si neuřízne plodnou větev...Narážel tak na překážky, jichž se minulé stanovené priority dotkly. Bylo v nich zahrnuto skoro všechno. Nyní by to nastat nemělo; ideálně by prvořadé cíle měly hlavně zohlednit společensky vyžadovaná řešení, k nimž má Česko dostatečný potenciál – odborný i finanční.

Již dříve řada odborníků kritizovala vědní politiku, která si neuměla vybrat, co primárně podpoří, co chce řešit, v čem musí hasit nejpalčivější problémy. Nyní tak Česko učinilo a nezbývá než bedlivě sledovat, jak bude svůj strom zalévat a zda neuřízne plodnou větev.