Národní digitální knihovna: Vše šťastně skončeno, zapomeňte. Ani náhodou!

Kritika nekritika, stovky připomínek se dle řídícího výboru projektu Národní digitální knihovna podařilo vypořádat.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

O metodě, kterou vznikne Národní digitální knihovna, je s největší pravděpodobností rozhodnuto, a to navzdory nejasnostem a nevoli odborné obce. Řídící výbor projektu Národní digitální knihovna (NDK) akceptoval v úterý 10. ledna vypořádání připomínek k prováděcí dokumentaci, kterou předložila společnost Logica. A doporučil generálnímu řediteli Národní knihovny Tomáši Böhmovi podepsat akceptační protokol. Tím se zřejmě otevřela cesta postupu, který navrhla společnost Logica, jež zvítězila v tendru na systémového integrátora. Na projektu hodlá spolupracovat s berounskou dcerou společnosti Albertina icome Praha (AiP), která má zajistit dlouhodobou ochranu dat.

Připomeňme, že smlouva s Logikou byla podepsána 26. října. Reakce knihovníků následovala poté, co se s dlouho utajovaným vítězným řešením mohli seznámit. Odezva byla u mnohých z nich radikální a vyvrcholila praktickým rozpadem týmu, který měl projekt Národní digitální knihovny několik let na starost. Výhrady však nezaznívaly jen zevnitř instituce. Ke kritikům se připojila ministryně kultury Alena Hanáková, Rada knihovny AV ČR i Dozorčí rada Knihovny AV ČR. Opakovaně se ke zvolenému způsobu řešení negativně vyjádřila také Ústřední knihovnická rada, která je poradním orgánem ministra kultury.

Český originál

Výtek k volbě systémového integrátora je řada. Týkají se komise, která rozhodovala o vítězi tendru, zadávací dokumentace či hodnotících kritérií. Klíčová výhrada zní: proč bylo vybráno řešení, které není ještě nikde ve světě odzkoušeno a nemá pro požadovanou aplikaci žádné reference, když se v soutěži utkaly firmy, které nabízely ve světě osvědčené řešení, a to za srovnatelnou či dokonce nižší cenu, než s jakou zvítězila Logica?

Odpověď je zahrnuta v tiskovém prohlášení, které v úterý vydala Národní knihovna. Připomeňme, že z celkových nákladů na digitalizaci, které byly vyčísleny na 300 milionů korun, je 255 milionů hrazeno z Integrovaného operačního programu Evropské unie. „Tento program stanovuje jako kritéria pro čerpání dotace na prvém místě množství a kvalitu digitalizovaných dokumentů, čemuž odpovídala kritéria zadávací dokumentace projektu,“ uvádí se v tiskovém prohlášení. A těmto měřítkům nejlépe vyhověla dle hodnotící komise nabídka společnosti Logica.

Zbyla řada nejasností a otázek, na které vedení knihovny doposud dluží odpověďHáček tkví v tom, že oponenti poukazují mimo jiné na personální složení komise, kterou jmenoval Hanákové předchůdce Jiří Besser. V sedmičlenné skupině totiž kromě Petra Žabičky, náměstka ředitele Moravské zemské knihovny, neseděl žádný knihovník, který by dokázal posoudit výhody jednotlivých řešení, jak se budou digitalizovaná data ukládat a jakým způsobem budou zpřístupněna.

Vedení Národní knihovny připustilo, že k prováděcímu projektu, jak ho navrhla Logica, vyslovili odborníci do konce loňského roku více než 540 připomínek. K včerejšímu datu, jak se konstatuje v tiskovém prohlášení, se podařilo všechny připomínky vypořádat. Vše skončeno, zapomeňte? Ani náhodou. Zbyla řada nejasností a otázek, na které vedení knihovny doposud dluží odpověď. Jak jsme informovali, Ústřední knihovnická rada zaslala minulý týden řediteli Národní knihovny Tomáši Böhmovi 22 dotazů. Odpovědi na ně přislíbil do týdne.

Akceptační protokol zatím generální ředitel Národní knihovny nepodepsal. Dle mluvčí knihovny Ireny Maňákové tak učiní po té, co „danou záležitost projedná s ministerstvem kultury a to na základě zápisu z jednání řídícího výboru, který bude vyhotoven nejpozději do 48 hodin“. Ministryně kultury Hanáková mezi nadšené zastánce projektu rozhodně nepatří. Dva dny po nástupu do funkce, 22. prosince, zaslala Böhmovi dopis, v němž konstatovala, že má „jisté pochybnosti o plné funkčnosti řešení podle prováděcího projektu“. A žádá ho, aby nepodepisoval akceptační protokol do vypořádání všech připomínek.

ČESKÁ POZICE zaslala dotaz tiskovému mluvčí ministerstva kultury, jak se k rozhodnutí řídícího výboru staví ministryně a zda hodlá podniknout nějaké kroky, pokud má takové pravomoci, aby podpisu zabránila. Otázky zůstaly bez odpovědi.

Pod lupou ČT

Je s podivem, že tak důležitý projekt, který by měl do roku 2014 zpřístupnit 26 milionů stran digitalizovaných dokumentů, na němž spolupracují dvě největší české knihovny – Národní knihovna a Moravská zemská knihovna, zůstával až doposud více méně mimo zájem médií. Krátce poté, co vydala Národní knihovna tiskové prohlášení s tím, že řídící výbor akceptoval vypořádání připomínek k prováděcí dokumentaci, odvysílala ČT24 pořad, do něhož pozvala Tomáše Böhma a Martina Lhotáka, člena Ústřední knihovnické rady. Pořad vyzněl tak, že na zvolené řešení digitalizace jsou odlišné názory, že existuje problém, ale nikoliv fatální. Uvidíme.

Redaktor David Borek přislíbil, že Česká televize bude proces digitalizace i nadále sledovat. Doufejme, že ne tak bedlivě jako doposud, například toto pondělí. O chystaném rozhodujícím jednání řídícího výboru projektu NDK televize pomlčela, zato headlinové zprávy na ČT24 informovaly o tom, že Národní knihovna začala půjčovat elektronické čtečky.

Související články:

Počet příspěvků: 1, poslední 11.1.2012 11:21 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.