Na západ od nás je zemědělství vnímané mnohem pozitivněji

Farmaření upadá, mladší ročníky se do něj nehrnou; moc tvrdé práce s nejistým ziskem. Propagace je proto jedním z cílů nového prezidenta Agrární komory Jana Doležala. „My zemědělci mezi sebou víme, kde a v čem jsou problémy, veřejnost ne. A nás i naši práci vidí zkresleně,“ říká v rozhovoru.

Jan Doležal, nový prezident Agrární komory. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jan Doležal, nový prezident Agrární komory. | foto: Foto Tomáš KristMAFRA
Jan Doležal, nový prezident Agrární komory.

Nový prezident Agrární komory Jan Doležal v rozhovoru mimo jiné říká: „Venkov v zahraničí se stále nese v zemědělském duchu, je oslavovaný, zatímco u nás se z něj stala rekreační zóna, kde zemědělství už nechce nikdo mít. Na Západě stále vnímají, že zemědělství potřebuje podporu, že je nutné v tomto duchu vychovávat mladší generace. U nás je to problém, nikdo v něm nechce pracovat. Také tam farmáři vyrazí do ulic, aby dali o svém názoru jednoznačně vědět.“

LIDOVÉ NOVINY: Doposud jste komoru zastupoval v Bruselu. Liší se přístup k zemědělství tady a jinde?

DOLEŽAL: Na západ od nás je vnímáno mnohem pozitivněji. Venkov v zahraničí se stále nese v zemědělském duchu, je oslavovaný, zatímco u nás se z něj stala rekreační zóna, kde zemědělství už nechce nikdo mít. Na Západě stále vnímají, že zemědělství potřebuje podporu, že je nutné v tomto duchu vychovávat mladší generace. U nás je to problém, nikdo v něm nechce pracovat. Také tam farmáři vyrazí do ulic, aby dali o svém názoru jednoznačně vědět.

LIDOVÉ NOVINY: V Česku ne?

Zemědělec musí vědět, že má perspektivu, že má k dispozici finance, aby mohl investovat, nakupovat půdu. Tady plno lidí pracuje na pronajatém, to brání růstu, vlastník pozemku může najednou rozhodnout, že jej prodá.

DOLEŽAL: Ne, u nás se, když nastane problém, začneme hádat mezi sebou. Někdy sebou necháváme neskutečně orat a nejsme schopní postavit se za zásadní věci.

LIDOVÉ NOVINY: Farmaření se nikde neobejde bez dotací. Jak si finančně vede to zdejší?

DOLEŽAL: Zemědělský účet je i v závislosti na průběhu roku zhruba 15 až 20 miliard korun v plusu. Z toho však 40 miliard tvoří dotace, 23 miliard těch nárokových na plochu, zbytek jsou nenárokové, investiční. Roste pachtovné (forma pronájmu – pozn. red.), tlak na vyšší mzdy... Zemědělec musí vědět, že má perspektivu, že má k dispozici finance, aby mohl investovat, nakupovat půdu. Tady plno lidí pracuje na pronajatém, to brání růstu, vlastník pozemku může najednou rozhodnout, že jej prodá.

LIDOVÉ NOVINY: Jak to chcete řešit?

DOLEŽAL: Mluvil jsem s poslanci, že by bylo vhodné vrátit na stůl debatu o takzvané oznamovací povinnosti. To znamená, že by vlastník, chce-li prodat půdu, prvotně oslovil současného zemědělce, oznámil mu úmysl. Zemědělec by měl dejme tomu 30 dní na to, aby s tou informací nějak naložil. Třeba aby zašel do banky pro úvěr a mohl se dohodnout na odkupu. Jinak se děje, že to skoupí spekulant a cena se šponuje.

LIDOVÉ NOVINY: Bylo by v tom i předkupní právo?

Bylo by vhodné vrátit na stůl debatu o takzvané oznamovací povinnosti. To znamená, že by vlastník, chce-li prodat půdu, prvotně oslovil současného zemědělce, oznámil mu úmysl. Zemědělec by měl dejme tomu 30 dní na to, aby s tou informací nějak naložil.

DOLEŽAL: Kdepak, jen oznamovací povinnost. Už to by pomohlo vytvořit podmínky, abychom měli více lokálních potravin. Zákazníci je ovšem musejí kupovat, aby farmář nezůstal u základních komodit.

LIDOVÉ NOVINY: Velkým tématem se stala potravinová soběstačnost. Jak si stojí Česko?

DOLEŽAL: V něčem soběstačné je, v něčem není. Nikdo netvrdí, že bychom měli být stoprocentně soběstační ve všem. Avšak pokud se na to díváme z hlediska národní bezpečnosti, kdy má Česká republika za sebou zkušenost koronavirové epidemie, je patrné, že jednotný trh přestal ze dne na den fungovat a najednou vznikl problém. Paprika či květák se prodávaly za sto korun. Minimálně v ovoci a zelenině by Česko mohlo být z větší části soběstačné.

LIDOVÉ NOVINY: V čem nám to pomůže?

DOLEŽAL: Například v tom, že odpadnou inflační tlaky s dopadem na spotřebitele, protože dovoz něco stojí. Zároveň se dnes hodně řeší uhlíková stopa výroby a přepravy potravin.

LIDOVÉ NOVINY: S tím souvisí zákon, který má stanovit povinný podíl tuzemských potravin na trhu. Přišel s tím váš předchůdce Zdeněk Jandejsek. Vidíte to stejně?

Nikdo netvrdí, že bychom měli být stoprocentně soběstační ve všem. Avšak pokud se na to díváme z hlediska národní bezpečnosti, kdy má Česká republika za sebou zkušenost koronavirové epidemie, je patrné, že jednotný trh přestal ze dne na den fungovat a najednou vznikl problém. Paprika či květák se prodávaly za sto korun. Minimálně v ovoci a zelenině by Česko mohlo být z větší části soběstačné.

DOLEŽAL: Návrh vzešel z našeho pera, předložili jsme ho některým poslaneckým klubům, ale pak si to žilo vlastním životem. Řada věcí se zkreslila; nás se prakticky nikdo na nic nezeptal a hned se začalo šířit, že nebudou pomeranče nebo banány.

LIDOVÉ NOVINY: A dál tedy podporujete, aby byl v obchodech povinný podíl českých potravin?

DOLEŽAL: Musíme se sejít jako představenstvo a poradit se, jestli i s ohledem na mediální smršť, zpolitizování návrhu zákona a nepochopení původního záměru má cenu jej dále prosazovat.

LIDOVÉ NOVINY: Co byl původní záměr?

DOLEŽAL: Soustředit se jen na určité zboží, kde máme soběstačnost nejnižší. Chceme iniciovat diskusi o procentech podílu, čeho by se to týkalo, jakých prodejců by se to týkalo. Je jasné, že by mohlo jít jen o ty komodity, které jsme schopní v Česku vypěstovat. Bavíme se o bramborách, rajčatech, okurkách, zelí a třeba hrášku. I se spotřebitelem je třeba pracovat, ne mu něco nutit. Musí zůstat možnost výběru.

LIDOVÉ NOVINY: Část sněmovních stran novelu odmítá, dle nich je napsaná na míru velkým zemědělským koncernům, čímž se myslí předně Agrofert, jehož obmyšleným je premiér Andrej Babiš.

Řetězce po malých farmářích požadují, aby stlačili cenu, co nejníž mohou, chtějí pravidelné a velké dodávky. To je pro malé farmáře neúnosné, a tak se raději velkým řetězcům vyhýbají. Pokud by zmíněná novela prošla, mohlo by to pomoci řadě malých dodavatelů.

DOLEŽAL: To bych netvrdil, větší podniky nemají s dodávkami problémy. Když se podíváte na skladbu zboží v supermarketech, najdete tam třeba Madetu, Olmu, Kostelecké uzeniny – ty nemají problém se dostat na pulty, ty tam jsou. Zvládají to na základě své ekonomické síly, mají významný podíl na trhu, takže jsou schopné si více dupnout. Ale ti menší, ti jsou znechucení, do řetězců jít nechtějí...

LIDOVÉ NOVINY: Proč ne?

DOLEŽAL: Protože řetězce po nich požadují, aby stlačili cenu, co nejníž mohou, chtějí pravidelné a velké dodávky. To je pro malé farmáře neúnosné, a tak se raději velkým řetězcům vyhýbají. Pokud by zmíněná novela prošla, mohlo by to pomoci řadě malých dodavatelů. Ale je to také o tom, aby řetězce změnily svoje obchodní chování. Zkrátka aby si uvědomovaly, že tady ti malí jsou. Chce to více snahy na jejich straně, dlouhodobou udržitelnost. A víc kurážných ambicí na straně těch malých, budu rád, když se budou chtít prosadit.

LIDOVÉ NOVINY: A co by se dělo, kdyby řetězec předepsaný podíl českého hrášku, zelí nedodržel?

DOLEŽAL: Zákon by neměl sankcionovat, je to spíše o vyslání signálu, že jsme jako zemědělci připraveni k diskusi, že vyzýváme řetězce, aby si o naši produkci řekly. Často preferují zahraniční produkci a to je chyba– má to neblahé dopady, jakmile tady produkce z ciziny chybí, když se třeba něco neurodí, vede to ke skokovému zdražení ovoce a zeleniny. Pak jsme za to obviňováni my, místní zemědělci, přitom za to nemůžeme.

LIDOVÉ NOVINY: Takže chyba je zejména na straně řetězců? Kdyby chtěly a braly víc od českých dodavatelů, mělo by to pozitivní vliv na cenu?

Zákon by neměl sankcionovat, je to spíše o vyslání signálu, že jsme jako zemědělci připraveni k diskusi, že vyzýváme řetězce, aby si o naši produkci řekly. Často preferují zahraniční produkci a to je chyba.

DOLEŽAL: Řekl bych, že je to chyba jejich obchodní politiky. Soustřeďují se na krátkodobý zisk, a ne aby vznikaly dlouhodobé, udržitelné obchodní vztahy mezi dodavatelem a odběratelem. Vezměte si, že se na zemědělce přenášejí náklady řetězců. Co se tam neprodá, musí si farmář zpětně odebrat a zlikvidovat. To pak znamená, že řetězce tu podnikají s nulovým rizikem, veškeré převedou na prvovýrobce. Proto jsme chtěli rozpoutat společenskou a politickou diskusi – tento stav není dlouhodobě udržitelný. Novela je náš apel, aby se řetězce víc zajímaly o zdejší zemědělce.

Jan Doležal (34)

  • Od 16. června 2020 nový prezident Agrární komory České republiky.
  • Na rozdíl od svého předchůdce ve funkci Zdeňka Jandejska neřídí miliardový agropodnik, nýbrž vyrůstal na rodinné farmě v obci Březinka.
  • Studoval Mezinárodní vztahy a Evropská studia v Brně a zemědělství na České zemědělské univerzitě v Praze.
  • Až dosud zastupoval Agrární komoru na jednáních v Bruselu.

Počet příspěvků: 1, poslední 13.8.2020 12:55 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.