Na výzkum půjde 26 miliard. Bude to pro všechny dost?

Vláda schválila vědní rozpočet pro rok 2013, který dle očekávání ubere peníze Akademii věd ČR a přidá grantovým agenturám.

Českou vědu čekají debaty o měření vědeckého výkonu i práce na nové metodice jak nejlépe a objektivně hodnotit pestrou šíři vědeckých disciplín – od fyziky až po historii a slavistiku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Českou vědu čekají debaty o měření vědeckého výkonu i práce na nové metodice jak nejlépe a objektivně hodnotit pestrou šíři vědeckých disciplín – od fyziky až po historii a slavistiku. | foto: © CERN, www.cern.chČeská pozice
Českou vědu čekají debaty o měření vědeckého výkonu i práce na nové metodice jak nejlépe a objektivně hodnotit pestrou šíři vědeckých disciplín – od fyziky až po historii a slavistiku.

Bude to stačit? Česká věda a výzkum dostanou pro rok 2013 ze státního rozpočtu 25,9 miliardy korun, což je o 700 milionů méně než letos. Vláda na úterním zasedání schválila podle ČTK stejný rozpočtový výhled i na léta 2014 a 2015. Jak navrhla vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), peníze ubudou ministerstvu průmyslu, ale například i Akademii věd ČR. Nejvíce prostředků na výzkum dostane školství, které má mít k dispozici přes devět miliard korun.

Rozpočty obou grantových agentur, které podporují základní a aplikovaný výzkum, vzrostou. Grantová agentura ČR (GAČR) má hospodařit s 3,4 miliardy, čímž rozpočet posílí o 350 milionů korun. Technologická agentura ČR (TAČR), podporující vazby mezi průmyslem a výzkumníky, bude v příštím roce bohatší o 200 milionů. V ideálním případě by se tedy měla zvýšit soutěživost o tyto otevřené grantové prostředky na výzkum.

„Jednání o rozpočtu byla velmi vyčerpávající, jedno zasedání trvalo i čtrnáct hodin. Šli jsme až do největších podrobností. Ale ať jsme použili jakýkoliv propočet, musely by se peníze vzít buď jedné, nebo druhé straně. Zadání od premiéra přitom bylo, že nemůžeme nechat klesnout aplikovaný výzkum,“ citují úterní Hospodářské noviny 1. místopředsedkyni RVVI, exministryni školství Miroslavu Kopicovou, která o penězích spolurozhoduje.

Akademie věd vs. vysoké školy?

V minulých dnech však vzbudila pozornost nezvykle ostrá vyjádření dvou vrcholných představitelů české vědecko-výzkumné politiky. Jiří Drahoš, předseda Akademie věd ČR (AV), nejprve v rozhovoru pro ČESKOU POZICI řekl, že za setrvalým snižováním prostředků pro AV vidí „cílenou snahu Akademii poškodit“. Při snížení rozpočtu o 295 milionů prý této instituci hrozí propouštění 450 lidí nebo zastavení nákupů přístrojů.

Na jím přednesenou chválu k Akademii věd jakožto „nejlepší části české vědy“ vzápětí reagoval ve svém článku Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy. „Jisté je, že výsledný návrh přiděluje kapitole AV ČR výrazně více (!!) prostředků, než pokud by návrh – dle zákona – odpovídal zhodnocení vědeckých výsledků. S vysokými školami je tomu právě naopak, byť v řádu stovek tisíc korun,“ uvedl Hampl jednu z připomínek.

„Tady přesně vidíte, proč se vládní rada nikdy v minulosti nemohla shodnout,“ řekl ČESKÉ POZICI jeden z členů RVVI, jenž Drahošovu kritiku výzkumného rozpočtu považuje za zavádějící a manipulativní. „Když někdo hovoří o tom, že už na vědě vůbec nejde šetřit, a přitom nezmiňuje, kolik peněz třeba Akademie vydá za správu budov či různé své zámky, pak to opravdu není férová odpověď,“ dodává jiný zdroj.

Podle některých ohlasů je překvapivá argumentace možným nedobudováním výzkumného centra Biocev ve Vestci, na nějž dle Drahoše patrně nezbudou prostředky (jak řekl některým médiím), byť je středisko financováno ze strukturálních fondů EU. „Nevím, nevím, možná, že i takto agresivní spor Drahoše s Hamplem může ukazovat na vážné potíže s implementací Biocevu, což je, jak známo, společný dvoumiliardový projekt právě Akademie věd a Univerzity Karlovy,“ říká jeden z lidí obeznámených s řízením české vědy.

Po dlouhé době shoda...

Napětí mezi akademiky a vědci na vysokých školách je někdy znatelné; spekuluje se i o výhledovém převedení některých ústavů AV k univerzitám: „Akademie věd má přibližně dvacet špičkových ústavů a bylo by nedůstojné, aby byla jejich práce omezena. Pak jsou tu ale další, které by se mohly sloučit s vysokými školami a začlenit do vzdělávacího systému,“ uvedl v úterních HN ekonom Michal Mejstřík, člen vládní rady NERV.

Ivo Vondrák: Je důležité, že Akademie i vysoké školy mohou s průmyslem žádat o finance na rozvoj své spolupráceV halasném sporu předsedy Akademie věd (Drahoš) s předsedou České konference rektorů (Hampl) by nemělo zapadnout, že návrh rozpočtu odsouhlasila RVVI jednohlasně; pro byli i zástupci Akademie.

Jak v dubnu napsal na svém blogu Ivo Vondrák, rektor Vysoké školy báňské v Ostravě a člen RVVI, ohledně navýšení peněz pro Technologickou agenturu: „Důležité je, že se bude soutěžit a svým způsobem jak Akademie, tak vysoké školy mohou s průmyslem požádat o finanční podporu na rozvoj své další vzájemné spolupráce. A právě ta je nesmírně důležitá. Vzájemné soupeření nám nepomůže. Proto i jednomyslné schválení rozpočtu na vědu, výzkum a inovace všemi členy RVVI má velký symbolický význam. Prý se tak stalo po dlouhé době poprvé.“

Související články:

Počet příspěvků: 2, poslední 29.6.2012 03:30 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.