Na Ukrajině se rozhoduje o budoucnosti Evropy

Bartosz Cichocki, polský odborník na východní Evropu, se domnívá, že ve střední Evropě neexistují žádné podstatnější názorové rozdíly. Z jeho vyjádření v rozhovoru pak vyplývá, že Polsko má k USA blíž než ostatní země Visegrádské čtyřky a k Rusku pociťuje větší nepřátelství. Dle něho by snížení vlivu USA vedlo k marginalizaci regionu.

USA, EU, Rusko. Ilustrace Richard Cortés. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy USA, EU, Rusko. Ilustrace Richard Cortés. | foto: Česká pozice
USA, EU, Rusko. Ilustrace Richard Cortés.

Ukrajinský konflikt nemá ani zdaleka jen lokální charakter. V sázce ve skutečnosti není budoucnost východní Ukrajiny, ale vývoj evropského bezpečnostního systému. To mimo jiné říká v rozhovoru analytik polského rozhlasu Bartosz Cichocki. Podle něho nová varšavská vláda přistupuje ke konfliktu opatrněji, než tomu bylo v minulosti.

ČESKÁ POZICE: Stále více se zdá, že se na Ukrajině rozhodne o budoucnosti Evropy. Jaký scénář má podle vás největší šanci?

CICHOCKI: Domnívám se, že se ke slovu dostávají především dva scénáře. Podle prvního se Ukrajina stane pro Rusko druhým Afghánistánem. Tedy faktorem, který ho extrémně rozdělí a možná i rozloží.

Bartosz Cichocki, polský odborník na východní Evropu

Bartosz Cichocki, polský odborník na východní Evropu

Samozřejmě, že i samotná Ukrajina se může dále rozpadat, to by však nemělo globální následky. Taková situace by představovala nebezpečí pro region, především pro střední Evropu. Oproti tomu Rusko je globálním hráčem, a proto by chaos, který by tam případně vznikl, měl globální dopad.

Zároveň však nemohu vyloučit ani scénář, podle nějž si západní velmoci sednou s Moskvou k jednacímu stolu a dohodnou se na nové evropské bezpečnostní konstrukci, ve které budou hrát menší roli USA, a naopak Rusko větší. V tomto systému by nastala extrémní marginalizace střední Evropy a Moskva by měla v bezpečnostních otázkách právo veta.

Formálně by nadále zůstaly členy Evropské unie a NATO, ale pouze jako druhořadí hráči. To, že by si Kreml přál takovou Evropu, naznačil dlouho před ukrajinskou krizí, a sice když Dmitrij Medveděv představil v roce 2008 svou koncepci velké Evropy rozprostírající se od Lisabonu po Vladivostok.

Nelze vyloučit scénář, podle nějž si západní velmoci sednou s Moskvou k jednacímu stolu a dohodnou se na nové evropské bezpečnostní konstrukci, ve které budou hrát menší roli USA, a naopak Rusko větší

ČESKÁ POZICE: Z hlediska budoucího uspořádání Evropy je klíčovou otázkou vývoj vlivu USA. Neprospělo by konkurenceschopnosti EU, kdyby spolu oba póly eurasijského geopolitického prostoru spolupracovaly, místo aby, sledujíce americké zájmy, stály proti sobě? Nemáte pocit, že za této situace Varšava podporuje spíše Washington než Brusel?

CICHOCKI: To si nemyslím. Zároveň je ale pravdou, že ukrajinská krize znamenala pro polsko-americké vztahy nový impuls. Byly doby, kdy Varšava sledovala spíše signály z Berlína či z Paříže, dnes se však opět obrací k Washingtonu, který se mezitím vrátil do střední Evropy.

ČESKÁ POZICE: To pociťujeme i v Budapešti. Vraťme se však k evropským zájmům a konkurenceschopnosti…

CICHOCKI: Nezapomínejme, že Moskva chápe hospodářské a bezpečnostně-politické otázky jednotně a zvýšení konkurenceschopnosti je jen vzdálený cíl. I Eurasijský svaz se týká spíše toho, aby pod sebe s pomocí ekonomiky dostala své sousedy.

ČESKÁ POZICE: Proč USA nechtějí, aby EU spolupracovala s Ruskem?

CICHOCKI: Pokud máte na mysli vznik společné zóny volného obchody, to je zajímavé spíš z hlediska Číny. Rusko už ani zdaleka nepředstavuje stejně velkou výzvu, aby bylo proti němu třeba postupovat pomocí takových prostředků.

Byly doby, kdy Varšava sledovala spíše signály z Berlína či z Paříže, dnes se však opět obrací k Washingtonu, který se mezitím vrátil do střední Evropy

Moskva je silná nanejvýš v oblasti energetiky, ale ani v ní už to nebude trvat dlouho, neboť revoluce způsobená břidlicovým plynem významně zamíchá kartami. K tomu se přidávají nízké ceny ropy, což také není kvůli Rusku.

ČESKÁ POZICE: Když už jste se zmínil o jednáních USA a EU, může být dohoda o volném obchodě přínosem pro slábnoucí Evropu, nebo jde spíš o snahu USA získat nový trh?

CICHOCKI: Průměrný člověk na tom vydělá, jelikož to zlevní pohonné hmoty a zboží, zatímco velké národní podniky se dostanou do obtížné situace. Chtěl bych však upozornit, že z ekonomického hlediska národní egoismus dlouhodobě nefunguje.

ČESKÁ POZICE: Mluvíme-li o budoucnosti Evropy, nelze se nezmínit o Berlínu. Co je podle vás jeho cílem?

CICHOCKI: Bylo by snazší hovořit o tom, co jeho cílem není, co nechce. V první řadě se chce vyhnout eskalaci ozbrojeného konfliktu a řešit věci diplomatickou cestou. Berlín v žádném případě nechce válku, i když je pro mne za současné situace ožehavou otázkou, zda tohoto cíle může dosáhnout vyvíjením tlaku sankcemi.

Berlín se v první řadě chce vyhnout eskalaci ozbrojeného konfliktu a řešit věci diplomatickou cestou

Mám na mysli situaci, kdy by se ruské síly, můžeme jim klidně říkat povstalci, vydaly na postup do ukrajinského vnitrozemí. Zároveň je jasné, že náš region nebyl až dosud pro Německo ničím jiným než určitým nárazníkem. Tato situace se sice mění, ale zatím není jasné, jakým směrem. Jisté je, že vztahy Berlína a Moskvy na dlouhou dobu ochladly.

ČESKÁ POZICE: Čím si vysvětlit, že Berlín ve svém postoji natolik přitvrdil?

CICHOCKI: Jednoznačně a výhradně Putinovým chováním.

ČESKÁ POZICE: Určitě?

CICHOCKI: Ano, protože Berlín přišel na to, že ruský prezident nedodržuje pravidla ani sliby, je nevyzpytatelný a není ochotný uzavřít jakoukoliv dohodu. Nastala ztráta důvěry, a tím i zastavení investic.

Z prohlášení Viktora Orbána lze nabýt dojmu, že se Maďarsko Moskvě oddálilo a udělalo rozhodný krok k Berlínu

Při pohledu z Varšavy pociťujeme podobný obrat i v politice Budapešti, kterou pozorně sledujeme. Z prohlášení Viktora Orbána máme dojem, že se Maďarsko Moskvě oddálilo a udělalo rozhodný krok k Berlínu.

ČESKÁ POZICE: Neřekl bych, že jednoznačné vyjádření podpory Německu by mělo znamenat odvrácení od Moskvy…

CICHOCKI: Ať už je tomu jakkoliv, otřesení důvěry nastalo podle nás i v zemích, které měly až dosud pro Moskvu pochopení.

ČESKÁ POZICE: I kdyby tomu tak bylo, není to kvůli nějakému druhu poznání, ale v důsledku nátlaku USA, které se, jak jste uvedl, vrátily do střední Evropy…

CICHOCKI: Rád bych poznamenal, že nátlak je v diplomacii běžně přijímanou věcí, neboť každá země má své zájmy…

ČESKÁ POZICE: Ano, každá země má své zájmy, tedy i Maďarsko, že ano?

CICHOCKI: Jistě, ale nepovažoval bych za správné, kdybychom něco odmítali jen proto, že to požaduje Washington. Teď nemluvím o Maďarsku, ale o tom, že citový odpor vůči USA je velmi nebezpečný.

Na Západě mnozí nechápou, že alternativu za Orbána nepředstavuje sociální demokracie, ale krajní pravice, stejně jako v případě Françoise Hollanda ve Francii

ČESKÁ POZICE: Když už jste se zmínil o emocionálních projevech, pak mi dovolte otázku: Co je to za spojenectví, v jehož rámci je premiér partnerské země den co den neopodstatněně nazýván neofašistou?

CICHOCKI: Na Západě mnozí nechápou, že alternativu za Orbána nepředstavuje sociální demokracie, ale krajní pravice, stejně jako v případě Françoise Hollanda ve Francii. Zároveň si neuvědomují, že země našeho regionu se necítí v bezpečí, když slyší z Berlína prohlášení typu, že členství Ukrajiny v NATO není na pořadu dne, nebo marně čekají na umístění raket, které znamenají záruku.

ČESKÁ POZICE: To je jednoznačně postoj Polska nebo baltských států, ale celá střední Evropa ho natolik jednoznačně nezastává…

CICHOCKI: Ti, kdo se snaží budovat své vztahy s Moskvou, a tím posílit vlastní bezpečnost, jsou stejně vedeni nejistotou vůči Západu.

ČESKÁ POZICE: Neboli budují své vztahy pouze pragmaticky. Je však otázkou, zda si toto všechno mohou dovolit za natolik vyostřené mezinárodní situace.

CICHOCKI: Jako obvykle, všichni si jsou rovní, ale někteří si jsou rovnější, takže například na to, co si mohou dovolit v Londýně či v Paříži, může být v našem regionu pohlíženo s nelibostí. Z toho bychom si měli vzít spíš ponaučení, že bychom měli více mluvit s americkým senátorem Johnem McCainem a dalšími.

V.Hricák Re: Pane Bobe,... 13:03 30.12.2014
J. Mrázek Není pro slabší povahy :... 23:05 28.12.2014
J. Mrázek Nechápete proč se vše děje ...... 23:09 28.12.2014

Počet příspěvků: 101, poslední 8.1.2015 02:05 Zobrazuji posledních 100 příspěvků.