Na lyžařských voscích s jedovatým koktejlem se už závodit nebude

Lyžařské vosky většinou obsahují perfluorované sloučeniny. Některé jsou zakázané, protože jsou toxické a byl prokázán jejich neblahý účinek na zdraví, u dalších se o důsledcích prozatím neví. Teď promění i nejvyšší lyžařské soutěže. Mezinárodní lyžařská federace použití vosků s obsahem perfluorovaných látek od příští sezony zakázala.

Eliška Nová 16.3.2020
Ester Ledecká si 6. místem v La Thuile vylepšila maximum v superobřím slalomu... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ester Ledecká si 6. místem v La Thuile vylepšila maximum v superobřím slalomu... | foto: AP Photo/Gabriele FacciottiČTK
Ester Ledecká si 6. místem v La Thuile vylepšila maximum v superobřím slalomu...

Správně navoskovat lyže je základ. To ví světoví závodníci i mnozí z těch, kdo na bílé kopce vyrazí jen občas. Společné je pro ně i to, že kromě stopy za sebou ve sněhu zanechávají často nebezpečné látky. Lyžařské vosky totiž většinou obsahují perfluorované sloučeniny. Některé jsou zakázané, protože jsou toxické a byl prokázán jejich neblahý vliv na zdraví, u dalších se o důsledcích zatím neví. Teď promění i nejvyšší lyžařské soutěže. Mezinárodní lyžařská federace použití vosků s obsahem perfluorovaných látek od příští sezony zakázala.

Dopad to bude mít i na české reprezentanty. „Zákaz by měl platit plošně pro všechny závody pořádané pod hlavičkou Mezinárodní lyžařské federace FIS, od mistrovství světa přes Světové poháry až po závody nižších kategorií,“ řekl mluvčí Svazu lyžařů ČR Tomáš Haisl. Pro amatéry se zatím nic nemění. Vosky s chemickou přísadou jsou běžně k dostání v obchodech. Skandinávské studie přitom varují, že amatér, který si voskuje lyže sám, je jedovatému koktejlu vystaven stejně jako profesionální servismani.

Akumulace v lidském těle

Fluorované vosky se mažou na lyže zhruba jako paštika na chleba. Používají je servismani reprezentačních týmů na celém světě. Včetně těch českých. Správná příprava lyží je poměrně alchymie, včetně výběru správného vosku. Jak dodává tiskový mluvčí Svazu lyžařů ČR Tomáš Haisl, z hlediska konkurenceschopnosti by se bez fluorovaných vosků příprava lyží nyní neobešla. Jak však nedávno upozornily LN, perfluorované látky pronikají do ekosystému, kde přetrvávají.

Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy dokázali, že toxických látek jsou plné i ryby z tuzemských řek, konkrétně jelec tloušť. V jejich tkáních jsou od jihočeského Lipna po severočeské Hřensko od desítek po stovky nanogramů na gram suché svaloviny. „Sníte-li gram takové ryby, je to stejné, jako kdybyste vypili jeden až deset litrů vody na hranici limitu navrhovaného Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA). Porce ryby se tak rovná 20 až 100 litrům takové vody,“ vysvětlil Tomáš Cajthaml z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK.

Perfluorované látky se akumulují v tucích či se vážou na bílkoviny, hromadí se tedy převážně ve svalovině, ale také v játrech. Ta jsou prvním orgánem, který začnou poškozovat. Jsou také karcinogenní, negativně ovlivňují hormonální systém, imunitu nebo zvyšují množství hladiny cholesterolu. V přírodě se perfluorované látky nevyskytují – není tedy nic, co by je rozložilo.

Co přesně provádějí perfluorované látky v lidském těle? Akumulují se v tucích či se vážou na bílkoviny, hromadí se tedy převážně ve svalovině, ale také v játrech. Ta jsou prvním orgánem, který začnou poškozovat. Jsou také karcinogenní, negativně ovlivňují hormonální systém, imunitu nebo zvyšují množství hladiny cholesterolu. V přírodě se perfluorované látky nevyskytují – není tedy nic, co by je rozložilo.Akumulují se tedy, a i když látka sama o sobě jedovatá být nemusí, začne být, když se hromadí. V angličtině se perfluorovaným látkám přezdívá „věčné chemikálie“.

Proto je teď Mezinárodní lyžařská federace (FIS) zakázala. „S lyžováním je neodmyslitelně spjato prostředí, ve kterém se nejčastěji odehrává, tedy hory a krásná, panenská příroda. Bezesporu je třeba pracovat na tom, abychom toto prostředí zachovali v co možná nejméně dotčené podobě. Rozhodně jako Svaz lyžařů ČR kvitujeme, že dochází k hledání cest, jak být k životnímu prostředí co nejšetrnější,“ řekl mluvčí Haisl.

Studie z Norska či Švédska ukázaly, že perfluorované sloučeniny v přírodě přetrvávají mnoho let. Vědci z norské vědecko-technické univerzity se zaměřili na výskyt látek v norském lyžařském areálu. Na mušku si vzali půdu, žížaly a malé hlodavce, konkrétně norníka rudého. Výsledky publikovali na konci loňského roku: toxické látky se hromadí v potravním řetězci, a čím výše konzument v řetězci je, tím vyšší koncentrace škodlivých látek. Půda a živočichové z lyžařského areálu měli několikrát vyšší koncentrace, než ti téměř 15 kilometrů za jeho hranicemi, v místech lyžařům nepřístupným.

Profesionálové i amatéři

Jiné studie se zaměřily na profesionální servismany ve Skandinávii. Konkrétně na ty, kteří se starají o lyže sportovců na závodech Světového poháru. Vědci u nich sledovali výskyt vybraných fluorovaných chemikálií v krvi. Servismanům v ní našli v průměru 45krát vyšší hladinu látky známé pod zkratkou PFOA, než je průměrná hladina ve švédské populaci. PFOA přitom patří k těm perfluorovaným látkám, u kterých je toxicita prokázaná. Loni ji spolu s další – známou pod zkratkou PFOS – zakázala Stockholmská úmluva, jejímž signatářem je i Česká republika.

Další vědecká studie se zaměřila na obsah fluorovaných látek v servismany vdechovaném prachu. Z analýzy vyplynulo, že větší množství těchto látek vdechují stejně amatéři, kteří si voskují lyže, jako profesionálové. Další studie poukázala na to, že servismanům, kteří přicházejí do kontaktu s vosky obsahujícími perfluorované látky, klesá funkce plic, mají příznaky zánětlivé reakce v plicích a prokazují zvýšenou hladinu CRP v krvi, která ukazuje na zánět v těle.

Servismanům, kteří přicházejí do kontaktu s vosky obsahujícími perfluorované látky, klesá funkce plic, mají příznaky zánětlivé reakce v plicích a prokazují zvýšenou hladinu CRP v krvi, která ukazuje na zánět v těle. Při práci však používají ochranné masky s respirátorem a rukavice. Tedy něco, co před nákupem skipasu na týdenní dovolenou na horách napadne málokoho.

„Žádné zdravotní problémy českých servismanů, které by byly v přímém spojení s používáním fluorových vosků, neevidujeme,“ uvedl mluvčí Svazu lyžařů ČR Haisl. Faktem však je, že při práci používají ochranné masky s respirátorem a rukavice. Tedy něco, co před nákupem skipasu na týdenní dovolenou na horách napadne málokoho. Svaz se proto hodlá zaměřit na osvětu i mezi amatéry.

„Správné zacházení s vosky a bezpečnost při jejich používání jsou součástí seminářů a workshopů pro zástupce klubů, amatérské lyžaře i pro širokou veřejnost, které pořádá lyžařský svaz i jednotlivé společnosti, jež se výrobou vosků zaobírají,“ sdělil Haisl. A upozorňuje ještě na jedno riziko při práci servismana – malé prachové částice, které jsou produkovány při přípravě lyží. „A ty ze servisních buněk nezmizí ani při používání přípravků bez fluoru,“ dodává Haisl.

Právě na prachové částice se zaměřili skandinávští vědci. Vzorky odebrané při práci profesionálních servismanů ukázaly znečištění ovzduší prachem od 900 do 32 tisíc mikrogramů na kubík. V Česku se smogová situace vyhlašuje, když hodnota znečištění přesáhne za 24 hodin průměr sto mikrogramů na kubík. Podobně to bylo i v případě jemných prachových částic, na kubík jich bylo mezi 650 až 900 tisíci. I tady je namístě srovnání – v ulicích s intenzivním automobilovým provozem jsou to desítky tisíc částic na kubík.

Hledání nové látky

Lyžařský vosk není jediný výrobek, v němž se perfluorované látky vyskytují. Mnohem známější je jejich použití při výrobě teflonu, jsou tedy součástí teflonového nádobí. Pro jejich ideální vlastnosti jsou součástí impregnací na obuv, goretexového oblečení, používají se jako mazadla ve strojírenství, v hasicích pěnách, v elektronice i do pečicích papírů či do krabic na pizzu. Odpuzují vodu, takže díky nim oblečení nepromokne, krabice se nepromastí, lyže nenabalují sníh. Český svaz lyžařů také podotýká, že zákaz perfluorovaných látek se ve vrcholovém sportu projeví i na výkonech sportovců.

Při použití vosků s fluorovanými sloučeninami dosahují lyže podle svazu diametrálně lepších výsledků ve skluzu a finální rychlosti. Servisní týmy jsou zvyklé s nimi pracovat, rozpoznají, jaký druh vosku je ideální zvolit do konkrétních sněhových podmínek. Podle svazu bude zákaz vosků, bez kterých se nyní soutěže neobejdou, představovat komplikace i pro ty, kdo mají lyže závodníků na starosti. Jiná látka, která by měla stejné vlastnosti, se už hledá.

Při použití vosků s fluorovanými sloučeninami dosahují lyže podle svazu diametrálně lepších výsledků ve skluzu a finální rychlosti. Servisní týmy jsou zvyklé s nimi pracovat, rozpoznají, jaký druh vosku je ideální zvolit do konkrétních sněhových podmínek. Podle svazu bude zákaz vosků, bez kterých se nyní soutěže neobejdou, představovat komplikace i pro ty, kdo mají lyže závodníků na starosti. Jiná látka, která by měla stejné vlastnosti, se už hledá. Velké zahraniční závodní týmy vyvíjejí i vlastní struktury lyží.

To, jak důležitý je vosk při závodech, potvrzuje i výrok Miloše Machytky, servismana někdejší elitní lyžařky Šárky Strachové. „Dnes to mažu voskem, který je na ledovce. Ledovce mají většinou agresivní tvrdý led. Kdybyste namazal lyži něčím měkčím, je brzy suchá a bez vosku, tím dochází k jejímu poškození, takže už rovnou nepoužívám základní vosky, ale kvalitnější, které vydrží led a přemrzlý sníh,“ odhalil svoji někdejší strategii muž, který nyní spolupracuje s olympijskou vítězkou ve sjezdu Ester Ledeckou.

Svaz lyžařů ČR má ještě jednu obavu – není jasné, jak se bude kontrolovat použitý vosk. I kdyby se do příští sezony vymyslel způsob a zařízení, jež by dokázalo vosk s obsahem perfluorovaných látek rozpoznat, problém to podle organizace vyřeší jen částečně. „Stále se totiž bavíme o vrcholové úrovni a závodech Světového poháru či mistrovství světa, kde takový přístroj bude k dispozici. Na nižších výkonnostních úrovních, jako jsou kontinentální poháry nebo republikové šampionáty, bude aspoň zpočátku kontrola používání fluoru takřka nemožná,“ dodal mluvčí svazu Haisl.

Věčné chemikálie

  • Perfluorované sloučeniny jsou organické látky, jejichž původcem je člověk. V přírodě se přirozeně nevyskytují, tudíž nemají přirozený mechanismus rozkladu. Šíří se vodou.
  • Dohromady je jich na 4700, dvě z nich, známé pod zkratkou PFOS a PFOA, loni zakázala Stockholmská úmluva – mezinárodní dohoda, jež zavazuje signatáře včetně ČR omezit u vybraných látek výrobu, používání a vypouštění do životního prostředí.
  • U dvou zakázaných perfluorovaných sloučenin se prokázalo, že jsou toxické. Poškozují játra, mohou být karcinogenní. Dopady u dalších nejsou zřejmé.
  • Látky se používají třeba pro výrobu teflonového nádobí, jsou obsaženy v impregnacích na obuv a textil, v goretexovém oblečení, pečicích papírech, jsou součástí vosků na lyže.
  • Různé studie, zejména švédských a norských vědců, prokázaly, že používání vosků na lyže s perfluorovanými látkami má dopad na servismany. Norská univerzita se zaměřila i na výskyt látek v norském lyžařském areálu; cílila na půdu, žížaly a hlodavce norníka rudého. Půda i živočichové z areálu měli několikanásobně větší koncentrace látek než ti 15 kilometrů za jeho hranicemi, v místech lyžařům nepřístupným.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.