Na jedničku to nebylo, pane ministře školství! Ale rezignaci jste načasoval bravurně.

Ministr školství Josef Dobeš rezignoval, neboť prý nepřijme drakonické škrty. Na odchod pomýšlel nejspíše i dříve. Jak si jej zapamatují Češi?

Martin Rychlík 25.3.2012
Sbohem, jakoby vzkazoval ministr školství Josef Dobeš českému školství, které vedl takřka dva roky a čelil nevídané míře kritiky ze všech stran. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Sbohem, jakoby vzkazoval ministr školství Josef Dobeš českému školství, které vedl takřka dva roky a čelil nevídané míře kritiky ze všech stran. | foto: © ČTKČeská pozice
Sbohem, jakoby vzkazoval ministr školství Josef Dobeš českému školství, které vedl takřka dva roky a čelil nevídané míře kritiky ze všech stran.

Ministr školství Josef Dobeš (VV) končí. Jako osmý v Nečasově vládě. A vybral si ideální okamžik, kdy odchází (skoro) jako vítěz, neboť odmítl „ústupovou variantu“ 2,5 miliardy korun škrtů ve školství, což by nejvíce postihlo platy učitelů. „Nemohl jsem akceptovat drakonické zavázání rozpočtu školství... Rozhodl jsem se tedy vyvodit osobní zodpovědnost a rezignovat,“ řekl ve středu serveru iDnes.cz ministr Dobeš. Ve čtvrtek potvrdil, že rezignuje na konci března. Demisi premiérovi podá v pátek.

Podle informací ČESKÉ POZICE Dobeš již delší dobu čekal na příležitost, kdy důstojně opustí ministerskou židličku, jež mu „k zadnici nepřirostla“, jak sám uvedl. Problémy v čerpání evropských fondů jsou prakticky nezastavitelné a dubnová lhůta, ke které se zavázal problémy napravit, se přiblížila. Eurokomisaři se blíží Praze. Rezignovat by musel nejspíše stejně, byť už dříve ukázal, že ne vždy dodrží dané slovo a ohne svůj výrok...

Pokud si s Dobešem, jenž se velké části společnosti jevil jako neodvolatelný, neřkuli neprůstřelný, nezašpásuje premiér Petr Nečas (ODS) či prezident Václav Klaus, který jej už jednou vrátil do hry (podle Petra Pitharta prý protiústavně), bude se v nejbližších dnech řešit jméno ministrova nástupce. Že by stranická kolegyně Dagmar Navrátilová? Že by neznámý moravský kamikadze s logem VV? Čert ví, ale rozhodně není nástupcům co závidět.

Josef Dobeš, historicky nejzdatnější medializátor školských témat od polívek, přestávek až po plošné testování, etickou výchovu a školné, nejspíše končí.

Odvaha Dobešovi nechyběla

Ač se tomu veřejnost zdráhá uvěřit, odborně na tom ministerstvo školství (kromě ostrůvků racionality a profesionality) není úplně dobře. Například odbor vysokých škol, jenž má přispívat k proklamované reformě, byl zúžen na odhadem šest lidí. Legislativní část ministerstva byla rozmístěna v úřadě, aby později vznikala znovu, a úřadem se až k vedení prosmýkly podivuhodné (a asi někým poupravované) projekty za stamiliony typu OKNO, SPORT, FinGram, Antikor nebo Češi Evropě. Ministrova personální politika je už sama o sobě pojmem; třeba na post šéfa evropských fondů se hledá ředitel/ka s pořadovým číslem 007 – asi tak trochu kaskadér či kaskadérka, jak jsme nedávno informovali.

Před Dobešem, jenž svými „exkluzivními“ informacemi provokoval novináře a v médiích jako „bublifuk“ vypouštěl spousty pokusných výroků-bublin (že je ani tiskový odbor nestíhal rozfoukávat), je ale zapotřebí – bez špetky jízlivosti – smeknout. S kuráží až drzostí se jal měnit zaběhané pořádky v českém školství, prosadil státní maturitu a připravoval reformu nedotknutelných vysokých škol. Šlapal na ona „kuří oka“, jak rád říkává, byť jim třeba ani nerozuměl a semtam se pohyboval na hraně či za hranou zákona: například ve žhavé kauze Dobeš vs. Akreditační komise, při angažování mluvčího Antonína Zelenky, ale i při rozpouštění takzvaných přímo řízených organizací MŠMT. Odvaha, ta Dobešovi vskutku nechybí.

Tím, že v mainstreamových médiích zprvu hovořil o debyrokratizaci (nicméně pak četné úředníky nabíral na sekci EU fondů), o rušení „penězovodů“ a proklamovaném boji za učitele si určitou míru podpory obyvatel asi uchová. Bude jí tolik, aby v možné budoucí kariéře pomohl nějakým novým politickým uskupením, která by se mohla nadít podpory exprezidenta Klause nebo jejich společného chráněnce Ladislava Bátory?

Po Dobešově odvolání volal kdekdo. V prvé řadě (a obden) stínový ministr Marcel Chládek (ČSSD), odboráři, pedagogové, Učená společnost, maturanti, děkani filozofických fakult, zelená opozice, Tomáš Halík, vysokoškolští studenti, publicisté a kvůli přehmatům dokonce i koaliční partneři z TOP 09. Josef Dobeš, historicky nejzdatnější medializátor školských témat od polívek, přestávek až po plošné testování, etickou výchovu a školné, nejspíše končí.

ČESKÁ POZICE konání ministra školství pečlivě monitorovala, a proto uvádí TOP 05 největších Dobešových počinů, díky nimž si jej Češi nejspíše zapamatují:

1) Personální ekvilibristika

Devastační záležitost. Dobešova eskamotérská personální politika byla nejprve založená na podivných personálních auditech a pak už rozesmívala laiky a děsila experty. Bývalý personalistický šíbr bezpečnostní agentury ABL, kde vyzbrojoval i detektivy, začal ihned po nástupu vytahovat své „krizové manažery“ z čarodějného klobouku. Shrňme jen pár jmen, v nichž se veřejnost už ani neorientuje. Zřejmě evropský rekord byl vytvořen na postu ministrovi nejbližším: v pozici vrchního ředitele kabinetu. Kdo jiný kdy stihl pět výměn za rok! Šedivý, Mastný (onen pán, který byl vyfocen na stole, jak rozhazuje úřednická lejstra), Říha, Machálková a poslední úlovek – Martin Krejza, ministrův „dlouholetý kamarád“.

Dobeš přes palubu hodil mračna lidí. Anebo jej sami opustili. Spoléhal už na čtvrtého šéfa komunikace (Böhmová, Kubovičová, Bartková Sodomová, Zelenka), má čtvrtého náměstka pro vysoké školy (Růžička, Hajn, Koucký, Wilhelm). Nejflagrantnější průvan ale zavlál na sekci evropských fondů, kde se postupně prostřídali Vitula, Kuba, Hodinář, Zaorálek, Plaga a naposledy odešla i první dáma Schautová. Kdo se takové práce asi nyní ujme?

2) Machálková a Bátora

Loni v únoru šokovaly veřejnost statisícové odměny pro Dobešovy nejbližší: zejména pro nedostudovanou šéfku kabinetu Janu Machálkovou, jak zjistila ČESKÁ POZICE, ženu, pro kterou ministr podle vykradených e-mailů asi psal seminární práci na Univerzitě Jana Amose Komenského. Téže škole později pomohl dokonce i s akreditací, jak uváděla některá vlivná média.

Další personální šlamastykou se na doporučení Hradu stalo angažmá zástupce ředitele kabinetu Ladislava Bátory, staromilského národovce, údajně hnědokošiláče a homofoba, jehož ministrovi nemohli odpustit ani kolegové z vlády, která se kvůli tomu málem rozpadla.

3) Kuráž v maturitách a školném

Dobeš moc dobře věděl, že tématy, jež mu mohou zlomit vaz, jsou státní maturity a vztahy s rektory vysokých škol, které se v souladu s programovým prohlášením vlády rozhodl reformovat. Maturity spustil (přes kritiku, kterou v tomto týdnu doplnil i nález Národního kontrolního úřadu) a dva reformní vysokoškolské zákony předložil vládě. Střetly se s odporem, nicméně Dobeš je prvním ministrem, jenž šel do nelehkého boje s reprezentací vysokých škol, jejichž studenti vyšli dokonce i do ulic.

4) Požár v evropských fondech

Třetí hrozbou, jež mohla ministra položit, byly evropské fondy, čehož si byl od počátku vědom. Dobeš se v čerpání evropských peněz, jichž měl v žoku dvou operačních programů více než sto miliard korun, topil. Za zpoždění vinil hlavně své předchůdce (v lecčems právem) a především někdejšího vrchního ředitele a osudového rivala Jana Vitulu (TOP 09), jehož až paranoidně podezříval ze všech mediálních ataků na svou osobu. Nicméně svými personálními kroky a nedostatečnou reakcí na rizika zapříčinil i pozastavení jednoho z programů, když z Evropské komise přišla stopka na 1,2 miliardy korun, jak ČESKÁ POZICE jako první informovala.

5) A podivuhodné projekty...

Se zmíněným Operačním programem Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) souvisejí i problémy nejnovější – překotný a klopotný vznik tzv. Individuálních projektů národních. Legrační zkratky SPORT, OKNO, FinGram, Antikor, SciencePoint, Češi Evropě nebo nejnovější Škola hrou počítají se stamiliony korun na televizní seriály, roznos letáků, spouštění výukových portálů, akademickou televizi anebo také na vývoj počítačových her. Celkem 34 „ípéenek“ se stalo pro svou nepřipravenost terčem lidového humoru, místo aby šlo o záměry, jež by systematicky podpořily pokulhávající české školství.

Ministr školství Josef Dobeš vybral skvělý okamžik, kdy odejít. Ač uvedenými věcmi notně umazán, on sám se bude cítit vítězem. Otázkou je, zda poraženým není rozviklané školství.

Počet příspěvků: 7, poslední 22.3.2012 10:34 Zobrazuji posledních 7 příspěvků.