Na finanční trhy se vrátila averze k riziku

Tento týden bylo klíčové zasedání Evropské centrální banky. Podruhé byly letos zvýšeny úrokové sazby o 25 procentních bodů, na 1,5 procenta.

Na finanční trhy se po minulém týdnu vrátila zvýšená nechuť k riziku. To se projevilo nervózním obchodováním na akciových trzích a posilováním švýcarského franku a amerického dolaru. Především švýcarská měna je v současnosti spolehlivým indikátorem nálady na trzích a zároveň slouží jako bezpečný přístav, do nějž se schovávají investoři před finančními bouřemi.

Vývoj kurzu koruny byl oproti poměrně divokému minulému týdnu klidný i díky tomu, že se obchodovalo pouze tři dny. Vůči euru se koruna pohybovala téměř výhradně v pásmu 24,20 až 24,30 koruny za euro bez sebemenších změn. Je už pravidlem, že během letních měsíců bývá obchodování poklidnější, a není důvod se domnívat, že by tomu tento rok mělo být jinak. Do konce července lze očekávat pohyb koruny v pásmu 24 až 24,50 koruny za euro.

Zcela jiná je situace na trhu s americkou měnou. Dolar během týdne posiloval a v jeho druhé polovině se krátkodobě přehoupl přes 17 korun za dolar. Ve vztahu k polské měně se nedělo nic převratného. Obchodovalo se okolo hranice 6,15 koruny za zlotý. Středeční zasedání polské národní banky překvapení nepřineslo a klíčová úroková sazba byla ponechaná na dosavadní hodnotě 4,75 procenta.

Německu, zemím Beneluxu nebo Rakousku utahování měnové politiky ECB vyhovuje, nikoli však středomořským státům

Tento týden sice byly dva volné dny, ale bylo zveřejněno poměrně mnoho statistických dat z domácí ekonomiky. Pondělní maloobchodní tržby zklamaly, protože meziměsíčně reálně poklesly o 0,7 procenta. Příjemně naopak překvapil vývoj zahraničního obchodu, který skončil v květnu přebytkem 14,4 miliardy korun. V pátek zveřejněná data z průmyslu značně překvapila.

Průmyslová výroba v Česku za květen meziročně vzrostla o 15,2 procenta, což je oproti dubnovým 4,7 procentům výrazné zrychlení. Českému průmyslu pomohl mimo jiné i dobrý výsledek průmyslové výroby v Německu. Ta také překvapila květnovým růstem o 7,6 procenta. Pokles však zaznamenala stavební výroba v Česku, která se za květen meziročně snížila o 4,9 procenta.

Tento týden bylo klíčovým momentem zasedání Evropské centrální banky (ECB). Podruhé byly letos zvýšeny úrokové sazby o 25 procentních bodů –na 1,5 procenta. Prezident ECB Jean Claude Trichet následně oznámil, že ECB neustále bedlivě pozoruje cenovou hladinu, která se dle odhadů se nadále bude nacházet na horní hranici prognózy. Podle centrálního bankéře Tricheta jsou současné sazby stále nízké.

Názory na aktuální měnovou politiku ECB se různí. Německu, zemím Beneluxu nebo Rakousku utahování měnové politiky vyhovuje. Naopak středomořským státům, které se potýkají s vysokou nezaměstnaností a nulovým, či dokonce záporným růstem HDP zvyšování sazeb nevyhovuje. Tím se potvrzuje, že současné rozdíly v eurozóně jsou příliš velké, aby byla na tento útvar aplikována jednotná měnová politika.