Na dluh dýchá už i hlavní město

Počtu dní, kdy smí být legálně překročeno množství smogu v ovzduší, dosáhla po Ostravě, Brnu či Kladnu i Praha.

Praha pro letošek vyčerpala zákonem povolený počet dní, během nichž smí množství prachu v ovzduší překročit denní limit. Jako první dosáhla povolené „smogové kvóty“ měřící stanice v Praze 2 v blízkosti severojižní magistrály. Část obyvatel Prahy je tedy už nyní nucena dýchat vzduch zamořený prachem více, než povoluje norma, a to v důsledku silné automobilové dopravy. Ještě před hlavním městem překročila limit města v Moravskoslezském kraji včetně Ostravy, dále Brno či Kladno.

„Oficiálně je povoleno překročit denní limit pro znečištění prachem po 35 dnů během roku. Tato kvóta, závazná i pro Česko, vychází ze směrnice Evropského parlamentu o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší. Monitorovací stanice Praha 2-Legerova podle údajů Českého hydrometeorolgického ústavu překročila limit 36krát už 4. dubna,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví. V loňském roce dosáhla tato stanice stejného počtu překročení denního limitu 20. listopadu. „První pražskou monitorovací stanicí, která loni překročila denní limit 36krát, byla Praha 6-Veleslavín, a to 7. června,“ doplnil Šuta.

Pražané dýchají ovzduší zamořené prachem natolik, že překračuje nejen doporučení Světové zdravotnické organizace, ale i platné limity stanovené směrnicí pro kvalitu ovzduší. Politici proto požádali Evropskou komisi o výjimku pro překračování hodnoty pro znečištění prachem, ale platnost výjimky vypršela v červnu 2011. České republice tedy hrozí sankce ze strany Evropské komise.

Jako polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 µm (PM10). Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečněcévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délku dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečněcévní a plicní onemocnění.

Nastane regulace?

„Nedávné studie prokázaly, že znečištění ovzduší automobily představuje v evropských městech vážné ohrožení lidského zdraví i životů. Nejnovější studie spojuje asi 14 procent případů dětského astmatu v evropských městech se znečištěním ovzduší způsobeným intenzivní automobilovou dopravu. V případě dospělých by toto znečištění mělo být zodpovědné asi za 28 procent srdečněcévních onemocnění,“ uvedl Šuta.

Mezi opatření, která mohou přispět ke zlepšení situace, patří zpoplatnění vjezdu automobilů do měst, montování dieselových prachových filtrů do aut nebo vyhlašování takzvaných nízkoemisních zón omezujících vjezd automobilů s vysokými emisemi. „Zavedení mýtného se osvědčilo například ve Stockholmu, kde jako mávnutím kouzelného proutku zmizela z centra skoro čtvrtina aut. Nízkoemisní zóny prokazatelně zlepšily ovzduší v řadě německých nebo dánských měst. Filtry prachových částic se prosazují nejen u osobních vozidel, ale Berlín jimi například vybavil všechny autobusy MHD. Zavádění filtrů u stavební techniky, jako jsou nákladní auta, bagry, buldozery, jeřáby, dieselové agregáty atd. se zase osvědčuje ve Švýcarsku nebo v Rakousku,“ konstatoval Šuta.