Muži mají slabší a méně dokonalý imunitní systém, než tomu je u žen

Muži sice vykazují vyšší riziko těžkého průběhu onemocnění covid-19 či úmrtí než ženy, ale hygienicko-epidemiologická opatření a zdravý životní styl, jejž pozitivně ovlivňují rizikové – většinou civilizační – faktory, platí pro obě pohlaví stejně.

Praha, 10.09.20 COVID-19, Václavské náměstí, odběrové místo | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Praha, 10.09.20 COVID-19, Václavské náměstí, odběrové místo | foto:  Petr Topič, MAFRA
Praha, 10.09.20 COVID-19, Václavské náměstí, odběrové místo

Muži mají vyšší riziko těžkého průběhu onemocnění covid-19, či dokonce úmrtí na něj než ženy. Podíl viny na tom mají hormony a imunitní systém, který je u mužů obecně slabší a méně dokonalý než u opačného pohlaví. Shodují se na tom vědci napříč planetou a čísla jim dávají za pravdu, včetně těch českých.

„Ženy mají skutečně lepší imunitní systém než muži. A asi z dobrých důvodů. Je to prostě z evolučního hlediska důležitější pohlaví, protože musí během těhotenství chránit sebe i plod, jejich protilátky chrání během prvních měsíců také novorozence,“ řekl imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.

Vliv těhotenství na imunitní systém žen potvrdila i Anna Šedivá, primářka Ústavu imunologie Fakultní nemocnice Motol. Pokud jde ale o souvislost pohlaví s průběhem covidu, jednoznačná odpověď podle ní neexistuje. Muži sice vykazují mírně vyšší riziko „těžšího covidu“, ale hygienicko-epidemiologická opatření a zdravý životní styl, který pozitivně ovlivní rizikové – většinou civilizační – faktory, platí pro obě pohlaví stejně. „Navíc jsou určitě další okolnosti, které zatím neznáme,“ sdělila Šedivá.

Odolnější hlavní štít

Na vyšším riziku těžkého průběhu covidu se u mužů kromě slabší imunity podílí i jejich obecně horší zdravotní stav způsobený větším sklonem ke kouření a alkoholismu. Lví podíl má i nadváha až obezita. „Horší průběh postižení u mužů není kvůli nedostatečné imunitě, nýbrž kvůli systémové odpovědi organismu, která je komplexní,“ uvedl imunolog Vojtěch Thon z centra RECETOX brněnské Masarykovy univerzity. Podle něho ovlivňují průběh covidu i případná souběžná onemocnění.

Imunitní systém nestojí v organismu osamoceně. Nicméně funguje jako hlavní štít, který člověka chrání před vetřelci, jako jsou viry, bakterie, kvasinky a další nezvaní hosté. A ženský štít je – s nadsázkou – z odolnějšího materiálu.

Imunitní systém nestojí v organismu osamoceně. Nicméně funguje jako hlavní štít, který člověka chrání před vetřelci, jako jsou viry, bakterie, kvasinky a další nezvaní hosté. A ženský štít je – s nadsázkou – z odolnějšího materiálu. „Ženy mohou odpovídat i na očkování silnější imunitní odpovědí. Ačkoli je to známá skutečnost, v praxi při dávkování se na to nebere zřetel,“ doplnil imunolog Thon. Za odolnějším imunitním systémem žen je lepší genetická výbava, a především chromozom X.

„Tím ženy disponují ve dvou kopiích a mají tedy zálohu, pokud se vyskytne nějaká chyba. Zatímco muži mají genotyp XY, a tudíž jenom jednu kopii,“ vysvětlila primářka Šedivá. Ženskou imunitu navíc posiluje hormon estrogen. V těle jej mají všechny ženy, ale v malé míře i muži. Patří do skupiny steroidů. Pro zdraví ženy je estrogen důležitý, zajišťuje totiž funkčnost reprodukčního systému a pravidelnost menstruačního cyklu. Ženy s estrogenem žijí, aniž by si uvědomovaly jeho nezbytnost.

To se změní s příchodem menopauzy, kdy jeho hladina začne klesat, a proto začnou pociťovat často nepříjemné projevy, jako jsou návaly horka, noční pocení, náladovost, problémy se spánkem nebo snížení libida. S odvoláním na vědecké časopisy Nature a Science Šedivá podotkla, že ve všech genech, včetně těch zodpovědných za imunitní funkce, mohou nastat polymorfismy – varianty, z nichž některé mohou být u pohlaví rozdílné.

Sociální a kulturní faktory

Vykazovat rozdíly mohou také procesy, které řídí aktivaci konkrétních genů. „Další výraznější aspekty mohou souviset s vývojem a vlivem pohlavních hormonů, což je zvláště patrné v průběhu puberty,“ dodala. Z vlivů prostředí má na imunitní status výrazný vliv strava a ve spojitosti i takzvaný mikrobiom, zejména střevní. Metabolické aspekty ovlivňující imunitu a celkový nutriční stav jsou pak i těmi, které představují rizikové faktory při infekci koronavirem.

Podle imunologů ale silnější imunita v žádném případě neznamená, že se ženám nemoci vyhýbají obloukem. „Negativní stránkou pro ženy je, že jejich silnější imunitní systém může způsobovat častější autoimunitní onemocnění,“ zdůraznil imunolog Hořejší. Mezi takové choroby patří například cukrovka prvního typu, onemocnění štítné žlázy, revmatoidní artritida či roztroušená skleróza. Podle Thona jimi ženy v populaci trpí častěji než muži.

Vědci sice nevylučují vliv pohlaví na průběh koronavirovirového onemocnění, ale významnou roli hraje i řada sociálních a kulturních faktorů. Ženy obecně víc dodržují hygienu rukou a považují ji za důležitou. Podobné je to i se stravováním, ženy se obecně více zajímají o zdravější životní styl a svou hmotnost.

Nebývají sice vysoko v žebříčku příčin úmrtí, ale u žen jsou hned na čtvrtém místě u invalidity. Jde často o plíživé onemocnění, zpočátku se neprojevuje a zhoršuje se až časem. Naopak muži trpí více aterosklerózou, tedy i infarkty a mrtvicemi. U žen se tato rizika zvyšují podle Hořejšího po menopauze. Paradoxně ale na onemocnění srdce a cév, která mohou vyústit až v infarkt, umírá více žen. Na vině může být chybná diagnostika, neboť u žen se srdeční záchvaty projevují méně intenzivně.

Vědci sice nevylučují vliv pohlaví na průběh koronavirovirového onemocnění, ale významnou roli hraje i řada sociálních a kulturních faktorů. Ženy obecně víc dodržují hygienu rukou a považují ji za důležitou. Podobné je to i se stravováním, ženy se obecně více zajímají o zdravější životní styl a svou hmotnost. „Nadváhu má výrazně více mužů, u obezity už takové rozdíly nejsou,“ podotkl Hořejší.

To potvrzují i data Českého statistického úřadu, podle kterých trpí nadváhou 47 procent mužů a třetina žen, obézní je každý pátý muž a 18 procent žen. Obézní lidé mají podle lékařů o 113 procent vyšší pravděpodobnost, že skončí s koronavirem v nemocnici. Nemusí u nich dostatečně fungovat ani vakcína.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.