Může se z Alexeje Navalného stát „ruský Mandela“?

Ačkoliv ruská vládnoucí moc neprojevila slitování, odsouzení jednoho z lídrů opozice k pěti letům vězení nezpůsobí politické zemětřesení.

Alexej Navalnyj se proti rozsudku odvolal a je dočasně propuštěn na svobodu. foto: © ReutersČeská pozice

Alexej Navalnyj se proti rozsudku odvolal a je dočasně propuštěn na svobodu.

Vyhlášení rozsudku stanovil soud přesně na den 95. narozenin Nelsona Mandely. Už z toho je patrné, že vládnoucí moc nepočítala s tím, že může z Alexeje Navalného nechtěně udělat mučedníka. Opozice udělá zároveň vše proto, aby z uvězněného bloggera vytvořila „ruského Mandelu“ a stejně tak se bude Západ v čele s Amerikou snažit neustálým přetřásáním kauzy vrhnout světlo na oslabování ruské demokracie, což bude pro USA náplast na jejich pochroumanou image v souvislosti s případem Edwarda Snowdena.

A ačkoliv ruská vládnoucí moc neprojevila slitování, Navalnyj není Mandela, dokonce ani Chodorkovskij, aby jeho odsouzení způsobilo politické zemětřesení. Jelikož se však tento charismatický představitel opozice nechal nominovat i do zářijových voleb na post starosty Moskvy, v důsledku odvolacího procesu koncem léta jistě zhoustne atmosféra v hlavním městě. S ničím víc však nejspíš nelze počítat. O tom, že i samotný Navalnyj považuje rozhodnutí soudu v politickém smyslu spíše za výhru, svědčí také to, že zatímco soudce Sergej Blinov předčítal odůvodnění pětiletého trestu za zpronevěru, stěžoval si blogger na Twitteru, že se mu každou chvíli vybije telefon.Paradoxní, podle některých až přímo cynické je to, že Navalnyk byl shledán vinným právě z korupce a poškození státu

Nepřehledný případ se dřevem

Soud prvního stupně v Kirově odsoudil Navalného k pěti letům odnětí svobody a pokutě ve výši jednoho milionu rublů. Paradoxní, podle některých až přímo cynické je to, že byl shledán vinným právě z korupce a poškození státu. Podle odůvodnění rozsudku přesvědčil blogger vydávající se za poradce gubernátora v roce 2008 spolu s obchodníkem Pjotrem Oficerovem ředitele místního státního lesnického podniku, aby pod cenou prodal dřevo v hodnotě zhruba 400 tisíc eur firmě vlastněné jeho známým, čímž způsobil státu škodu ve výši 16 milionů rublů.

Pikantní na celé věci je, že vyšetřování bylo vloni v dubnu již jednou ukončeno, když se nepodařilo prokázat spáchání trestného činu, následně však bylo na popud předsedy Vyšetřovacího výboru Ruské federace Alexandra Bastrikina znovu obnoveno a tentokrát už bylo dotaženo do konce. K příběhu, jenž zůstává dosti nepřehledný i po několikerém čtení, patří také to, že Navalnyj se později skutečně stal poradcem gubernátora Nikity Bělycha, na základě zvukových nahrávek se však soudu podařilo prokázat, že při tom došlo k vyvíjení nátlaku.

Jinou otázkou je, že není zcela jasné, kde přesně byla způsobena škoda, a nabízí se také možnost procedurálního pochybení souvisejícího s tím, že svědectví tehdejšího ředitele podniku Kirovles probíhalo za velmi zvláštních podmínek. Jedné z klíčových postav procesu Vjačeslavu Opalevovi se tak nakonec podařilo vyhnout tomu, aby musel odpovídat na otázky advokátů obviněných.

Blogger

Sedmatřicetiletý otec dvou dětí Alexej Navalnyj se stal známým díky boji proti korupci. Představitel veřejného života, který získal diplom právníka na Ruské univerzitě přátelství národů a v rámci stipendijního pobytu studoval i na americké Yaleově univerzitě, jako drobný akcionář obvinil z miliardových defraudací takové obří firmy jako Transněfť nebo VTB Bank. Na přelomu tisíciletí vstoupil do liberální strany Jabloko, odkud byl v roce 2007 vyloučen, když se zúčastnil nacionalistické manifestace Ruský pochod. Od té doby je i v rámci opozičních kruhů vnímán rozporuplně. Rozpaky ještě prohloubilo, když se stal v roce 2012 na určitou dobu členem správní rady Aeroflotu. Navzdory tomu je jedním z nejoblíbenějších řečníků při opozičních demonstracích. Přestože se stává všeobecně známým, těší se tento blogger i nadále popularitě především v kruzích uživatelů internetu.

Nejen nezúčastněný pozorovatel

Navalnyj čelil vloni v prosinci podezření ze spáchání jiných dvou trestných činů. Podle vyšetřovatelů se jím vlastněná firma Allekt dopustila v roce 2007 zpronevěry peněz sdružení s názvem Svaz pravicových sil. Na účty neexistujících firem poukázala zhruba 100 milionů rublů. Ještě předtím obvinil federální vyšetřovací úřad opozičního politika a jeho bratra Olega Navalného ze zpronevěry 55 milionů rublů. Dopravní agentura založená Alexejem Navalným podle všeho pracovala v letech 2008–2011 pro jednu zahraniční firmu, aniž by k tomu měla pověření, a za zakázky si účtovala částky o hodně převyšující skutečné náklady.Ten, kdo si získá popularitu pomocí sloganu hlásajícího, že vládnoucí strana je partají podvodníků a zlodějů, by si měl dávat pozor na svou vlastní pověst

Právě toho se týkají výtky upozorňující na to, že ten, kdo si získá popularitu pomocí sloganu hlásajícího, že vládnoucí strana je partají podvodníků a zlodějů, by si měl dávat velký pozor na svou vlastní pověst. Prezentuje-li se Navalnyj jako přední bojovník proti korupci, pak možná nebylo zrovna moudrým krokem přijmout funkci poradce Nikity Bělycha, jenž opoziční řady opustil a dostal post gubernátora.

Výše zmíněná obvinění dávají tušit, že Navalnyj sledoval svět obchodu nejen jako nezúčastněný pozorovatel, jenž odhaluje choulostivé záležitosti. To, že se zapletl do kontroverzních záležitostí, dokazuje také skutečnost, že i mnozí příznivci opozice hleděli s nepochopením například na jeho členství ve správní radě Aeroflotu. Krom toho, jak vyplynulo z tisku, se jeho odhalení netýkala vždycky všech. V posledních dnech se zase proslýchalo, jako by tím, že poukázal na zahraniční nemovitosti některých poslanců Jednotného Ruska, prokázal Kremlu, jenž právě vyhlásil válku korupci, laskavost.

Vládnoucí moc se na něj každopádně dobře připravila, a přestože se nedá popřít politická motivace celé kauzy, ani z jedné strany politického spektra se příliš neozývají hlasy, že by byl Navalnyj ve výše uvedených kauzách zcela nevinný. Faktem ovšem je, že soud bez delšího váhání vynesl velmi přísný rozsudek v kauze Kirovlesu a že dokonce i mnozí z těch, kdo mají blízko k vládě, počítali pouze s podmíněným trestem. Tím se ostatně nijak netajil ani favorit moskevských voleb, starosta Sergej Sobjanin.

Nahnat Navalnému strach

Většina komentátorů se domnívá, že cílem trestního řízení proti tomuto charismatickému představiteli opozice je nahnat Navalnému strach. Jak prohlásil politolog Dmitrij Oreškin, vládnoucí moc se snaží dokázat, „kdo je tady pánem“. Analytik ostatně upozorňuje i na to, že se Kreml nesnaží vytlačit z politické scény pouze Navalného. Jako příklad uvádí případ opozičního starosty města Jaroslavl, jež leží zhruba 250 kilometrů od Moskvy. Proti Jevgeniji Urlašovovi bylo zahájeno vyšetřování v souvislosti s tím, že si od jednoho podnikatele údajně vynutil úplatek 14 milionů rublů. Trestní řízení s obviněním z organizování masových nepokojů probíhá kromě toho také s vůdcem radikální opoziční strany Levá fronta Sergejem Udalcovem.

Fotografie politika odváděného v poutech se okamžitě dostala na přední stránky zahraničního tisku. Stejně tak bylo možné s jistotou očekávat, že po těchto událostech bude následovat řada opozičních protestů. Západní tisk líčí nátlak vyvíjený na opozici a podrobně rozebírá, jak Vladimir Putin mění Rusko v policejní stát.

Podle vedoucího moskevské kanceláře organizace Amnesty International Sergeje Nikitina tento politicky motivovaný proces dokazuje, jak moc jsou soudy závislé na vládní moci, ale například i Putinův bývalý ministr financí Alexej Kudrin se domnívá, že hlavním cílem řízení je izolovat Navalného od veřejného života a politiky. Kremlu blízký politolog Sergej Markov považuje trest za tvrdý, zároveň však za spravedlivý, když podotýká, že Navalnyj přece jen poškodil stát.

Podle dalších analytiků, například Jevgenije Minčenka, je posouzení událostí v právním smyslu věcí soudu, ovšem politické následky kauzy Kreml zrovna neposílí. Navalného případné odstoupení z voleb moskevského starosty totiž jednoznačně oslabí legitimitu vítězství největšího favorita Sergeje Sobjanina (…).

To vedle škodlivého vlivu na zahraniční politiku podtrhuje také Alexej Muchin, když cynicky poznamenává, že pokud jde o politickou objednávku, pak ten, kdo ji učinil, zcela určitě nestojí na straně ruské vládnoucí moci. V zájmu Kremlu by podle něj bylo naopak vynucené osvobození, čímž mohl opozici vyrazit z rukou jeden z jejích trumfů.

Politického chaosu se ovšem povolaní analytici neobávají. Dokonce ani obvyklá kritička Kremlu Lilija Ševcovová, podle níž se teď sice mnozí doma i v zahraničí pokoušejí udělat z Navalného ruského Mandelu a mučedníka, současně však nelze očekávat politické zemětřesení. Analytička z centra Carnegie podotýká, že nálada veřejnosti je v zásadě poklidná a v očích těch, kteří reptají proti moci, Navalnyj není hrdina. Navíc k tomu, aby se stal opravdovou politickou osobností, nestačí pouze revoltovat na internetu. K tomu je podle ní zapotřebí skutečné politické hnutí i komplexnější program, a nejen pouhé odsouzení korupce.

Související článek ČESKÁ POZICE:

Počet příspěvků: 3, poslední 23.7.2013 11:07 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.