Muhammad Júnus: Můžeme úplně odstranit bídu do roku 2030

Nositel Nobelovy ceny míru za rok 2006 – za nápad poskytovat mikroúvěry chudým – hovořil exkluzivně s ČESKOU POZICÍ.

Ekonom a bankéř Muhammad Júnus hovoří na konferenci ve Varšavě 21. října 2013. foto: © ReutersČeská pozice

Ekonom a bankéř Muhammad Júnus hovoří na konferenci ve Varšavě 21. října 2013.

Když Muhammad Júnus (73) pochopil, že půjčování nevelkých peněz může mnoha lidem ulehčit život, změnil profesi a z vědce se stal bankéřem. Začal s 27 dolary, které vzal z vlastní kapsy, a tím pomohl 42 lidem. Poté dostal nápad nabízet půjčky pro chudé.

V roce 1983 založil Grameen Bank (vesnická banka), která chudým půjčuje malé částky, nazývané mikroúvěry, aniž by zkoumala úvěrovou schopnost dnes už 7,5 milionu zákazníků (spíše zákaznic, protože ženy tvoří 97 procent žadatelů o půjčky). Nevyžaduje po nich ani žádné záruky a výhradně staví na důvěře. Přesto své úvěry nesplácí jen tři procenta klientů.

Roku 2006 byli „bankéř ubožáků“, jak se doktoru Júnusovi občas přezdívá, a jeho Grameen Bank vyznamenaní Nobelovou cenou za mír. ČESKÁ POZICE s bangladéšským ekonomem vedla rozhovor na summitu nositelů Nobelových cen, který se konal od 21. do 23. října ve Varšavě.

ČESKÁ POZICE: Říkáte, že by novým cílem mezinárodního společenství mělo být úplné odstranění chudoby v globálním měřítku do roku 2030. Věříte, že je to možné?

JÚNUS: Myslím, že tomu věří většina lidí na světě, protože se to už děje. Chudoba radikálně poklesla. Podívejte se na Čínu. Za krátkou dobu se tam z chudoby dostalo 300 milionů lidí. Je to velké číslo.„Měli bychom určit rok 2030 tím rokem, v němž na celém světě nebude bída“

Existuje program Rozvojové cíle tisíciletí a nejdůležitějším cílem mezi nimi je redukovat bídu do roku 2015 na polovinu. Dosáhne toho mnoho států. Že je to možné, dokázala Bangladéš, která záměr zredukovat svoji bídu na polovinu naplnila už v roce 2013.

Domnívám se, že když je možné zredukovat něco na polovinu, pak cestou stejným směrem lze docílit redukce na nulu. Měli bychom usilovat o úplné odstranění bídy, úplně ji eliminovat na celém světě. A tvrdím, že redukce na nulu můžeme dosáhnout do roku 2030.

Měli bychom určit rok 2030 tím rokem, v němž na celém světě nebude bída. A poté vytvořit muzea chudoby. Aby budoucí generace mohly vidět, co to ta chudoba vlastně je. Protože na světě už po ní nebude ani památka, bude třeba ji ukazovat v muzeích.

ČESKÁ POZICE: Když mluvíte o redukci bídy, co tím myslíte? Kdy chudý člověk přestává být chudý?

„Problémem chudoby je, že člověk žije ve tmě a nevidí žádnou naději. Protože chudoba zbavuje naděje.“JÚNUS: Chudým už není ten, kdo se dokáže postarat sám o sebe, když není závislý na něčí dobročinnosti, když si vydělává dost peněz, aby se postaral o rodinu a jeho život přestal být závislý na někom jiném. Ten, kdo může svobodně snít: dnes jsem zde, na úrovni jedna, můžu se dostat na úroveň dvě a úroveň tři. A mohu proto vychovávat děti, jak si sám představuji. Prostě vidím pro sebe budoucnost.

Problémem chudoby je, že člověk žije ve tmě a nevidí žádnou naději. Protože chudoba zbavuje naděje. Tím, co vrací naději, je možnost začít znova. Udělat něco, co dovolí kontrolovat vlastní životní situaci. Myslím, že je to podstatný činitel.

ČESKÁ POZICE: Znamená to, že chudobu nedefinujete žádnými čísly?

JÚNUS: Čísla napomáhají. Občas se říká: dolar a čtvrt denně znamená krajní bídu, ale dva a půl dolaru je už opouštění chudoby. Čísla dávají představu, jaká by měla být úroveň příjmů. Můžete se zeptat, zda dolar a čtvrt znamená vycházení z chudoby. Ne, nadále je to důvod ke starosti.

ČESKÁ POZICE: Zdravotní péče je také podstatná. Jak ji zajistit v takových podmínkách?

JÚNUS: V Grameen Bank máme deset ukazatelů, které ukážou, zda rodina vyšla z chudoby. Namátkou uvedu:

  • Máš pevnou střechu na svém domě? Bangladéš je monzunový stát. Když máš střechu, která protéká, lije se ti voda dovnitř. Když máš pevnou střechu, můžeš své rodině zajistit bezpečí.
  • Máš doma postele a nábytek? Spíš v posteli, a ne na podlaze? Chudí lidé obvykle spávají na podlaze. Přesun na postel znamená zlepšení.
  • Máš doma hygienické WC? Takové, že nemusíš chodit ven? To je další ukazatel.
  • Máš přístup k pitné vodě? Pitná voda je velice důležitá věc.
  • Máš dostatek zimního oblečení? Přežít zimu je občas velmi obtížné. Bangladéš je sice teplá země, ale v zimě teplota klesá k šesti stupňům Celsia. A lidé se nedokáží ochránit před zimou. Chudí umírají, protože se nemají do čeho obléct. Znamená to, že když tvoje rodina má dostatek teplého oblečení, aby dokázala čelit zimě, tím lépe.
  • Chodí tvoje děti do školy? To je další ukazatel.
  • Máš dostatek peněz v bance nebo z prodeje, abys dokázal čelit neočekáváným ohrožením? Nemocem, nebezpečí, výdajům...

To vše dohromady dělá balíček ukazatelů. Když splňuješ všechny, říkáme, že tvoje rodina vyšla z chudoby.

ČESKÁ POZICE: Vycházení z chudoby mají napomáhat mikroúvěry. Není problém, že vaši napodobovatelé tento nápad zneužívají?

JÚNUS: Ano, je to problém. Zkoušíme každému vysvětlit, že to, co nabízejí napodovatelé, mikroúvěry nejsou. Oni jen používají náš název. Mikroúvěr tady není, aby vydělával peníze a přinášel zisky. Je to něco úplně jiného. Mikroúvěr má lidem pomáhat.

ČESKÁ POZICE: Kde leží hranice mezi mikroúvěrem a lichvou? Existuje nějaká definice?

JÚNUS: Já jsem to definoval úrokovou sazbou. Řekl jsem, že je to hodnota půjčeného kapitálu plus deset procent. Jestliže je vaše úroková sazba v tomto rozmezí, máte absolutně krásný mikroúvěrový program. Jestliže k hodnotě půjčeného kapitálu připočítáte deset až patnáct procent, už se ocitáte ve „žluté zóně“. Ano, trochu vysoko, ale pořád je to dobrý mikroúvěrový program. Hodnota kapitálu plus patnáct procent a více znamená, že jste se ocitl v „červené zóně“, v zóně lichvy.

ČESKÁ POZICE: Staly se tragické následky zřícení textilní továrny v Dháce bodem obratu v otázce, jak Západ vnímá dělníky v takových státech, jako je Bangladéš?

„Podle jakého zákona může v 21. století kdokoli na světě využívat kohokoli k otrocké práci?“JÚNUS: Je to velmi závažná věc, přesně to, o čem mluvím. Dělníci, kteří pracovali v Rana Plaza , budově, jež se zřítila, nebyli jen bangladéšští zaměstnanci. Oni pracovali v mezinárodní továrně, jež vyráběla oděvy pro Evropany. Ti, kdo je nosí, by si měli uvědomit, kdo je šil a v jakých podmínkách.

Po zřícení Rana Plaza papež František řekl, že bangladéšské ženy jsou využívány k otrocké práci. Podle jakého zákona může v 21. století kdokoli na světě využívat kohokoli k otrocké práci? Myslím, že před námi je ještě dlouhá cesta k likvidaci otroctví.

Dělníci v Bangladéši dostávají za šití obleků jedenáct centů na hodinu, ve Vietnamu 23, v Indii 28 a v Kambodži 32 centů na hodinu. Proč by někdo měl dostávat jedenáct centů na hodinu, méně než dolar denně, když říkáme, že dolar a 25 centů je minimum, aby se člověk dostal z krajní chudoby? Žena pracující v krásné továrně, šijící krásné obleky pro Evropany a Američany, nemůže dostávat dolar za celou tu práci. Je to druh otroctví.

Proto vyzývám všechny podniky, aby zajistily mezinárodní minimální plat v továrnách, v nichž se vyrábějí oděvy – aby spotřebitelům bylo možné říct, že ty oděvy nevznikly otrockou prácí.

ČESKÁ POZICE: Před dvěma lety jste přišel o práci ve vlastní bance. Co si o tom myslíte dnes?

JÚNUS: Byla to politická záležitost, která s Grameen Bank neměla nic společného.

Muhammad Júnus (73)

Bangladéšský ekonom je autorem nápadu mikroúvěrů poskytovaných chudým lidem, kterým komerční banky nechtěly půjčit žádné peníze. Za realizaci tohoto nápadu mu v roce 2006 byla udělena Nobelova cena za mír. Spolu s ním byla oceněna jeho Grameen Bank. Júnus našel následovníky ve více než stovce států včetně USA.

Když v prosinci roku 2010 odvysílala norská televize dokumentární film, jehož autoři vyčítají Júnusovi vytunelování peněz z Grameen Bank, stal se ekonom objektem útoků ze strany bangladéšské premiérky Šajch Hasíny Vadžídové, která ho nazvala „pijavicí vysávající krev dlužníkům“. Přestože norská televize brzy vzala své výtky zpět, byl Júnus v roce 2011 uvolněn z postu šéfa banky, formálně kvůli překročení důchodového věku o jedenáct let.

V poslední době doktor Júnus zpochybňuje model tržního hospodářství, jenž se orientuje výhradně na zisk, a prosazuje koncepci sociálního podniku, který by se místo na maximalizaci zisku zaměřil na řešení konkrétních sociálních a ekologických problémů.

Počet příspěvků: 2, poslední 28.12.2013 01:06 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.