Mrtvý turista už leží na dně Macochy a nahoře stříhá EU pásku k novému zábradlí

Summit eurozóny vykouzlil přesunem peněz mezi prázdnými kapsami králíka z klobouku.

Prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet (na snímku) ladil společný postoj před summitem s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym ve středu v Berlíně. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet (na snímku) ladil společný postoj před summitem s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym ve středu v Berlíně. | foto: © ReutersČeská pozice
Prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet (na snímku) ladil společný postoj před summitem s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym ve středu v Berlíně.

Daňovému poplatníkovi byla zacpána ústa dudlíkem zvaným záchranný fond EFSFAgónie společné měny eura a této formy evropské koexistence se bude dále falešně prodlužovat. V tomto duchu se nesou výsledky čtvrtečního summitu eurozóny. V krátkosti:

  • Francii, Německu, komerčním bankám i Evropské centrální bance (ECB) se dostalo jen dočasného ošetření.
  • Daňovému poplatníkovi byla zacpána ústa dudlíkem zvaným záchranný fond EFSF.
  • A předlužené země, pro něž se vžila zkratka PIIGS (Portugalsko, Irsko, Itálie, Řecko, Španělsko), budou dále chrochtat.

Německá kancléřka Angela Merkelová zvažovala v úterý se svými poradci řecký půlbankrot - tedy poloviční odpuštění dluhů. Asi jí ale někdo poradil, že když měli Řekové před časem dluhy poloviční, už tehdy představovaly katastrofu a ani jednoho Řeka nenapadlo se kvůli tomu vzrušovat, či dokonce nějak omezovat.

Ještě ve středu byla ve hře také „bankovní daň“ pro každou peněžní instituci v eurozóně. Jako ve středověku – daň z hlavy, z komína, za povolení života. V bouřlivé středeční atomosféře rozhovorů evropského „jádra“ Německa a Francie (a ke konci i ECB) v Berlíně se začaly rýsovat kontury míru v tomto účelovém svazku. Jaký je tedy výsledek?

Přispějí i komerční subjetky

Speciální daň z bank nebude, nelíbilo by se to totiž hlavně francouzským a německým bankéřům. A u řeckého zadlužení se nebude naznačovat možnost bankrotu, aby ratingové agentury nemusely dostát svým varováním s vyhlášením úvěrového selhání (defaultu). To by ECB nemohla nakupovat dluhopisy PIIGS a co by si pak s nimi počaly chudinky věřitelské banky – šunt by jim zůstával v portfoliu.

Už dnes by přecenění bondů ve vlastnictví ECB na reálnou hodnotu přišlo banku na 140 miliard eur ztrátNakonec by třeba mohl generální ředitel washingtonského Institute of International Finance Charles Dallara vyřknout neblahou radu k ocenění aktiv – „mark-to-market“, tedy přepočítat hodnotu dluhů hříšníků na základě tržní ceny. A malér by byl na světě. Pro jistotu jej pozvali též na čtvrteční summit a s ním i předsedu této instituce – šéfa Deutsche Bank Josefa Ackermanna a šéfa banky BNP Paribas Baudouina Prota. Obě banky jsou národními šampióny ve vytváření a držbě řeckého dluhu. Komerční subjekty by měly přispět do nového záchranného balíčku do roku 2014 přibližně 37 miliardami eur. 

Neblahé řecké dluhopisy odkoupí EFSF za nízký, téměř aktuální kurz, z čehož vyplývá, že soukromí věřitelé se pomoci zúčastní i nezúčastní. Vznikne tím nenápadně nový záchranný fond. ECB bude moci směle dál nakupovat státní bondy, neboť změna ratingu na úroveň default – selhání, která by jí to znemožnila, se „jako“ nebude konat. Členové ECB – centrální banky Evropské unie – se jistě nadchnou nad novu, „lepší“ kvalitou aktiv svých podílů. Už dnes by přecenění bondů ve vlastnictví ECB na reálnou hodnotu přišlo banku na 140 miliard eur ztrát.

Všechny možnosti vedou k bankrotu

Známý berlínský (řecký) aktivista Alexis Passadakis to německému tisku v rubrice „Prominenti k eurokrizi“ ohodnotil jako nesmírnou výhodu: „Zadlužené státy si svoje (další) peníze vypůjčí bez potřeby objížděk od ECB. To vyloučí ratingové agentury“. To tedy určitě. Občané, začněte pořizovat raděj zlato! Kdyby cenný kov došel, tak známé primitivní platidlo – mušle kauri (v tropických zemích mnohde ještě platí) –, anebo kupujte plátno jako za Přemyslovců.

Realističtější je tedy názor účastníka bruselského summitu, který nechce být jmenován. Říká: „Všechny možnosti, které leží na stole, vedou k částečnému bankrotu“.

Finální výsledky eurosummitu znějí zhruba následovně:

  • Vítáme opatření podniknutá řeckou vládou a parlamentem. Jsou bezprecedentní, ale nutná, aby přivedla tamní ekonomiku k udržitelnému růstu (co je „růst“ a co „udržitelný“?).
  • Souhlasíme s podporou tomuto řeckému programu dodatečnou částkou 109 miliard eur. Nový podpůrný program bude úročen mnohem níže a s mnohem delšími splatnostmi instrumentů. Žádáme Mezinárodní měnový fond o spoluúčast.
  • Splatnost úvěrů EFSF zvyšujeme z dosavadních maximálních 7,5 roku na 15 let. Úroková míra bude obdobná jako při financování deficitů platební bilance (zhruba 3,5 procenta). Zajistíme následnou kontrolu plnění (řeckých slibů), zajistíme i pobídky ke skutečnému plnění a záruční prostředky.
  • Zajistíme přehlednou strategii investic do řecké ekonomiky a jejího růstu typu evropský „Marshallův plán“. Evropské členské státy zmobilizují vlastní zdroje na uskutečnění tohoto zlepšení.
  • Řecko se nachází v unikátně fatální situaci v rámci eurozóny. Finanční sektor poskytne potřebná výjimečná řešení, jako například přeprodej dluhopisů či další nákup řeckého dluhu.
  • Všechny ostatní země EU potvrzují svoje odhodlání k vlastním fiskálním závazkům a strukturálním reformám. Hlavy států eurozóny budou položeny na špalek s podmínkou garancí další existence celého bloku.

Tolik k Řecku. Na margo dalších PIIGS slibují vlády EU následující:

  • Ke zvýšení efektivnosti konání EFSF a zabránění rozšíření nákazy (bankrotu) flexibilní funkci EFSF intervencemi na bázi preventivních programů (podmíněně ovšem); rekapitalizací finančních institucí (národních) pomocí vládních půjček i v zemích mimo tento program; intervencemi na sekundárních trzích po „zajištění řádného potvrzení ECB o mimořádnosti okolností a bezpodmínečném souhlasu všech členských zemí“ (nejlépe manifestačně).
  • Summit vítá velkou „ochotu“ Irska a Portugalska k nápravě a navrhuje snížit jejich dosavadní vyšší (bankrotářské) úroky z obligací na novou, Řecku umožněnou úroveň. Tedy takzvanou Consolidated Common Tax Base CCTB. Jak vznešeně nazvané a přitom tak průhledné - přímý sponzoring. To se jistě bude velmi líbit Španělsku, bouřlivě tyto návrhy také podpořilo. Za svoje nové desetileté dluhopisy totiž tento týden zaplatilo opět vyšší a rekordní úrok 5,90 procenta a za patnáctileté i 6,19 procenta. Stejně jako před týdnem havarijní Itálie. V obou případech jde o nejvyšší úrok od roku 1997, tedy ještě z dob, než bylo zavedeno euro.
  • Členské země eurozóny se všechny polepší a budou dodržovat rozpočtové cíle, zvyšovat konkurenceschopnost a zlepšovat makroekonomické nerovnováhy. Rozpočtové deficity všech zemí kromě vyjmenovaných hříšníků budou do roku 2014 sníženy pod tři procenta HDP.  Summit vítá a přímo obdivuje italský návrh docílit téhož již ke konci roku 2012 a dokonce přebytku v roce 2014. Summit má upřímnou radost i z nových španělských slibů, z úspěšnosti nedávných výsledků bankovních zátěžových testů (tedy jejich slabé verze).
  • Zavazují se zavést zákonně závazné národní fiskální režimy ke konci roku 2012 (dle diktátu EU).
  • Souhlasí se snížením „závislosti“ na vnějších (rozuměj amerických) ratingových agenturách a těší se na (jistě seriózní a jen kladné výroky přinášející) návrhy Evropské komise v tomto směru. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy navrhne spolu s německou kancléřkou na podzim vznik  evropské ratingové agentury.
  • Osobně to Sarkozy nenavrhl, ale „naťuknul“ slovní spojení „Evropský měnový fond“. Taková věc by měla údajně vzniknout ze současného záchranného fondu eurozóny a z Evropského stabilačního mechanismu, který by měl začít fungovat v roce 2013. (Všechno už tu bylo: RVHP-hujeři také navrhovali svého času „evropský socialistický měnový fond“.)
  • Summit se těší na sliby konkrétních návrhů všech „eurounijních prezidentů čehokoliv“ do konce října na lepší organizaci řízení krize eurozóny a zlepšení pracovních metod (zřejmě závazek k výročí VŘSR).

A tak se zdá, že EFSF (nesirotčí a nevdovský fond) vykouzlí přesunem z pravé kapsy (prázdné) do levé (také prázdné) králíka z klobouku – Evropský měnový fond. Co k tomu řekne šéfka MMF Christiane Lagardeová po nástupu do funkce není tak docela jenom v oblasti francouzských přání.

V každém případě je to dojímavé. Naposledy jsem byl tak dojat na besídce mateřské školky své vnučky. Hráli tu o hamižném kohoutkovi, kterému žravostí zaskočilo v krku zrníčko, a o tom, jak slepička běhala a koho všeho do pomoci zapojila. Vnučka hrála švadlenku.

Počet příspěvků: 2, poslední 24.7.2011 01:48 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.