Možná není důležité vyhrát válku, ale zkrotit moloch Pentagon

Nový americký ministr obrany Leon Panetta musí bojovat na čtyřech válečných frontách: v Afghánistánu, Iráku, Libyi a s – plýtváním.

Leon Panetta ještě jako ředitel CIA při úspěšném slyšení 9. června v branném výboru amerického Senátu. foto: © ReutersČeská pozice

Leon Panetta ještě jako ředitel CIA při úspěšném slyšení 9. června v branném výboru amerického Senátu.

Leon Panetta převezme otěže amerického ministerstva obrany od 1. července a bezpochyby bude hned od počátku řešit problematické války v Afghánistánu, Iráku a Libyi. Jak ale uvádí deník The Boston Globe, stojí před ním však ještě jeden, možná mnohem složitější úkol: totiž zkrotit ohromný rozpočet a výdaje Pentagonu.

Jeho předchůdce ve funkci Robert Gates o kontrole výdajů na obranu a jejich snižování jen mluvil. Ještě nedávno sice zmiňoval, že „USA musejí utratit za národní bezpečnost jen tolik, kolik je třeba, a ani o penny víc“, avšak základní rozpočet Pentagonu se od chvíle, kdy Gates resort převzal, každý rok zvyšoval: ze 450 miliard až na více než 550 miliard dolarů o čtyři roky později. Pro letošek by měl pak narůst o 3,4 procenta oproti roku 2010.

Přitom tyto až nepředstavitelné částky zdaleka nejsou použity jen na financování válek – ty podle The Boston Globe reprezentují méně než 30 procent rozpočtových požadavků otesánka Pentagonu. V kontextu jiných výdajů americké administrativy je ministerstvo obrany opravdovým kolosem. Na každých 100 dolarů vládních mimořádných výdajů jde přes 30 dolarů na neválečné útraty z dílny obranného resortu. Je tedy nejvyšší čas na zásadní změnu nefunkčního systému financování resortu, jehož se ujme bývalý šéf CIA Panetta. Právě on by měl být tím správným hybatelem.

Podhodnocená cena války

Podle projektu Costs of War (Kolik stojí válka), který organizuje Watson Institute for International Studies při Brown University, prezident Barack Obama výrazně podhodnotil účet za válečná tažení v posledních deseti letech, když právě velké výdaje nedávno zmiňoval jako jeden z důvodů stahování amerických jednotek z Afghánistánu. Obama (potažmo ministerstvo financí) uvedl částku jeden bilion dolarů. Podle studie zveřejněné ve středu konečný účet jen za války v Iráku a Aghánistánu (bez Libye) bude mezi 3,7 bilionu až 4,4 bilionu dolarů.

K dispozici bude mít spoustu nezávislých studií a zpráv od vlivných think-tanků, jak ořezat výdaje. Například loňský report skupiny republikánských i demokratických kongresmenů (Sustainable Defense Task Force) navrhuje, jak ušetřit 960 miliard dolarů v období let 2011 až 2020. Pouhé snížení jaderných hlavic na polovinu (na 1000 kusů) ušetří za deset let 100 miliard. Redukce vojáků o 50 tisíc (přičemž jich stále v zámoří zůstane rozmístěno na 100 tisíc) se zdá také být realistická varianta. Dále mimo jiné zrušení několika vojenských systémů, které nejsou ani efektivní ani nezbytné. Rozpočtový výbor Kongresu i administrativa navíc navrhují škrty, které by příští dekádu mohly ušetřit dalších 100 miliard dolarů.

To vše by se mělo uskutečnit, aniž by byla ohrožena národní bezpečnost USA. Panetta (73), mimochodem také bývalý předseda rozpočtového výboru Sněmovny reprezentantů známý svým bojem za fiskální disciplínu, bude muset přesvědčit politiky, že změny v resortu neudělají USA zranitelné vůči jejím nepřátelům. Možná se mu to i povede. Oříškem bude spíše samotný moloch Pentagon, federální agentura, jejíž nestandardní hospodaření by normálním nezávislým auditem podle The Boston Globe neprošlo. (Gatesovo) Ministerstvo si dalo „deadline“ až na září 2017, kdy by mělo být na takovou kontrolu „připraveno“. To už ale Panetta určitě šéfem Pentagonu nebude.