Moskva se k Evropě neobrací zády

Bojovný, či příliš akademický? Agresivní, nebo hledající dialog? Nedávný valdajský projev Vladimira Putina rozděluje svět. Ruský prezident v něm dal všem, a nejvíce USA, s tvrdou rozhodností na srozuměnou odhodlanost své země.

Gábor Stier 1.11.2014

Ruský prezident Vladimir Putin. foto: Reuters

Ruský prezident Vladimir Putin.

Jedni v projevu ruského prezidenta Vladimira Putina 24. října v Soči před účastníky konference Valdajského klubu spatřují představení nové, údajně čím dál agresivnější ruské zahraničněpolitické doktríny a přirovnávají jej k Putinovu mnichovskému projevu z roku 2007, ve kterém poprvé vyjádřil výhrady Ruska k vývoji světa.

Podle jiných byla v tříhodinové diskusi po projevu navzdory nanejvýš pesimistickému hodnocení situace obviňujícímu z chaosu dnešního světa především USA naopak slyšet spíše snaha o hledání kompromisů. Přímí účastníci konference hodnotili projev jako shrnutí tezí, o nichž Moskva již nějakou dobu otevřeně hovoří a poněkud ostřeji než v projevu vesměs zazněly už v předchozích dnech diskusního fóra.

„Říká se, že co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi,“ zamyslel se ruský prezident v odpovědi na jeden z dotazů. „Ano, volovi to dovoleno není, ale dovolil bych si poznamenat, že medvěd se na dovolení nikoho neptá! A nebude – tím jsem si naprosto jistý – ani měnit klimatické pásmo (a rozšiřovat se například do Iráku – pozn. red.), ale nikomu nedá svoji tajgu!“

Putinovo vidění světa

Putinova slova vystihují podstatu jeho sdělení. Ruský prezident dal všem, a nejvíce USA, s tvrdou rozhodností na srozuměnou odhodlanost své země, ale každý, kdo měl zájem, mohl také vyčíst otevřenost. Putin volá po dialogu, ale zaujímá tvrdý postoj vůči USA, ignoruje sankční politiku a má dost jednopólového světa. Nijak se netajil, že USA sledováním vlastních zájmů narušily globální stabilitu, odmítl však názor, že by Washington Rusku vyhrožoval.

Podle Putina USA sledováním vlastních zájmů narušily globální stabilitu, odmítl však názor, že by Washington Rusku vyhrožoval

Ještě než v doprovodu rakouského exkancléře Wolfganga Schüssela a bývalého francouzského premiéra Dominiqua de Villepina odpověděl na otázky 65 zahraničních a 44 ruských analytiků, představitelů veřejného života a novinářů, kteří se na jednání Valdajského klubu sjeli z 25 zemí světa, ve své komplexně pojaté přednášce načrtl své vidění světa.

Mnozí si v této souvislosti vzpomněli na jeho ominózní projev v Mnichově, který však byl spíše zoufalým výkřikem státníka, jenž dosud hledal vlastní cestu, nad ignorováním ruských zájmů. Nyní jako by na mezinárodním diskusním fóru vystoupil usedlý politik, jenž má dávno o všem jasno a rozhodl se zopakovat svoje teze nahlas.

Akceptovaná pravidla hry

Podle nich se Rusko nemíní obracet zády k Evropě, nebuduje impérium, neusiluje o roli globálního lídra a nechce se vracet do minulosti – na cestu totalitního vývoje. Putin se domnívá, že dnešní svět je nevyzpytatelnější a méně bezpečný. V uplynulém čtvrtstoletí se rozmohlo zamlčování a právní nihilismus, postupně je oslabován globální bezpečnostní systém a Západ začal promlouvat jménem celého světa.

Jednopólový světový řád skončil, zatímco ten současný – bez pravidel – vede špatným směrem, a proto je nutné nastolit a ukotvit všemi akceptovaná pravidla hry

Takzvaní vítězové studené války si podmanili celý svět. Zničili systém brzd a rovnováh vytvořený po druhé světové válce, ale nic místo něj nevybudovali. Podle USA, které se prohlásily za vítěze, to nebylo třeba, což však byla fatální chyba. Přitom by stačilo přizpůsobit oslabený řád novým skutečnostem.

Jednopólový světový řád podle Putina skončil, zatímco ten současný – bez pravidel – vede špatným směrem, a proto je nutné nastolit a ukotvit všemi akceptovaná pravidla hry. Současnou světovou situaci popsal ruský prezident jako globální chaos. S tímto hodnocením v zásadě souhlasili i oba jeho hosté, kteří však nesdíleli jeho pesimismus.

Kritika Washingtonu

Ruský prezident se ve svém projevu, jenž byl sice plný vyhraněných představ, ale vzhledem k jeho dřívějším prohlášením se nesl v umírněném tónu, hodně věnoval USA, jelikož odpovědnost za současnou situaci přisuzuje v první řadě Bílému domu. Kritizoval Washington za jeho krátkozrakou politiku, v rámci níž destabilizoval Blízký východ, vyzbrojil islámské extremisty a odposlouchává celý svět.

Vladimir Putin kritizoval Washington, že ve jménu demokracie rozděluje východní Evropu a svádí ji na špatnou cestu

Stejně podrobně vylíčil, že Irák, Libye či Sýrie jsou dobrými příklady chyb, kterých se dopustily USA, jež nyní na mnoha místech „bojují proti následkům vlastní politiky“. Své síly využívají k tomu, aby se zbavily rizik, která samy vytvořily a za něž teď platí příliš vysokou cenu.

Putin dále kritizoval Washington, že ve jménu demokracie rozděluje východní Evropu a svádí ji na špatnou cestu. V souvislosti s tím například odsoudil, jak hrubě se vměšuje do vnitřních záležitostí. Aniž by jmenoval konkrétní zemi (zjevně šlo o Srbsko – pozn. red.), uvedl příklad, kdy mu prezident dané země hrdě líčil, že konečně jmenoval náčelníka generálního štábu bez předchozího schválení americkým velvyslancem.

Ukrajina, sankce a plyn

Podle ruského prezidenta je nepochybné, že Washington řídí také události na Ukrajině. Putin momentálně považuje za nejdůležitější příměří a dodržování dohody z Minsku, přičemž podotkl, že ani u ukrajinské armády, ani u povstalců nejsou vidět snahy, které by k tomu skutečně směřovaly. Vážnou překážkou řešení podle něho také je, že se Kyjev příliš nesnaží o spolupráci s Donbasem.

Putin zdůraznil, že Moskva nikdy nepochybovala o právu Ukrajiny na existenci, přičemž odtržení Krymu s ním podle něho není v rozporu. Nastalo totiž, jak prohlásil Putin, na základě práva na sebeurčení, jenž je jedním z cílů stanovených v Chartě OSN. A dále poukázal na to, že Západ používá dvojí metr, když tuto zásadu v případě Kosova respektoval, zatímco Krymu ji upírá.

Moskva nikdy nepochybovala o právu Ukrajiny na existenci, přičemž odtržení Krymu s ním není v rozporu. Nastalo totiž, jak prohlásil Putin, na základě práva na sebeurčení.

O sankcích pak Putin prohlásil, že nedokážou zlomit, jak ukazují příklady z historie, ani malé země, natož Rusko. Dle něho disponuje dostatečnými rezervami, aby dokázalo mezinárodní tlak ustát – peníze však nechce spotřebovat, nýbrž použít na oživení ekonomiky. Proti sankcím se vyslovil také rakouský exkancléř Schüssel – podle něho je tato slabost předzvěstí nezdaru diplomacie.

Ruský prezident se rovněž dotkl exportu zemního plynu. Prohlásil, že Rusko nikdy neporušilo své smluvní závazky a také nyní usiluje o řešení. Pokud však Ukrajina opět bude krást plyn určený pro Evropu, učiní stejný krok jako v roce 2008. Putin věří, že se podaří uzavřít s Ukrajinou dohodu, jejíž největší překážkou je nedostatek financí, neboť bez potřebného úvěru nebude Kyjev schopný dostát svému závazku – uhradit aspoň část svého dluhu ve výši 3,5 miliardy dolarů.

Putin v této souvislosti kritizoval Evropskou unii, která prostřednictvím smlouvy o přidružení převzala za Ukrajinu určitou odpovědnost, ale půjčku, ani krátkodobou, jí poskytnout nechce.

Hodnocení zahraničních expertů

„Čekal jsem mnohem tvrdší útok,“ zhodnotil Putinův projev prezident washingtonského Střediska pro výzkum globálních zájmů Nikolaj Zlobin. A zdůraznil, že ruský prezident vyslal vzhledem k současným poměrům ve světě a v souvislosti s ukrajinskou krizí mimořádně mírný vzkaz a výzvu k dialogu. Právě tím v podstatě vysvětluje, proč se Putin tolik soustředil na USA. Zároveň však dodává, že tím protiřečí tezi, že svět nesestává pouze z USA.

Do linie hledání kompromisů podle Zlobina zapadá i prezidentovo prohlášení, jímž garantuje, že se z Ruska nestane totalitní stát. To byl vzkaz těm, kteří se prostřednictvím Putinovy démonizace již obávají, že by jednu z největších světových jaderných mocností mohl vést diktátor.

Podle francouzského politologa Arnauda Dubiena dal Putin svým poselstvím najevo, že Rusko neustoupí ani krok, je však připraveno jednat

„Politik mluví jinak doma a jinak v zahraničí,“ říká Arnaud Dubien, ředitel francouzského analytického centra Observatory. A podotýká, že už proto by oba zmíněné projevy nesrovnával. Podle francouzského politologa Putinův projev uprostřed krize také představuje vážný a důrazný vzkaz, přestože v žádném případě nešlo o programový projev.

Podle Dubiena dal Putin svým poselstvím najevo, že Rusko neustoupí ani krok, je však připraveno jednat – o ukrajinské krizi, Blízkém východu, světě a o současné napjaté světové situaci, za kterou není zodpovědné Rusko, ale především Západ. Stejně jako Zlobin má i francouzský expert za to, jako by Putin ve skutečnosti promlouval k americkému prezidentu Baracku Obamovi.

Mezi řádky prezidentových odpovědí se jasně rýsovalo, že proti němu stojí téměř celý svět, a i když již posté opakuje a logicky vysvětluje ruské argumenty, většina jim prostě nechce rozumět.

Putinovy tvrdé výroky

  • „Máme obrovskou tajgu. Zatím jsme ji ani celou neosídlili. K čemu by nám tedy byla globální moc? Byla by jen příliš velkou zátěží. Ovládněme nejprve tajgu! Ale ať sem nestrkají noc a nesnaží se být arbitrem celého světa!“
  • „Džin byl vypuštěn z láhve a dokonce už ani teoretici takzvaného řízeného chaosu si nevědí rady, jak ho vrátit nazpět. Americký způsob řešení věcí udělal ze světa nebezpečné místo.“
  • „Ne každý si může dovolit být tvrdý, Rusko ano!“
  • „Konzervatismus se netýká izolace, nezalekneme se ničeho nového, vývoje!“
  • „Jsem největší ruský nacionalista, ale nejdůležitější je, že tento nacionalismus slouží lidu a jeho blahu. Není třeba zacházet až k šovinismu, což je zničující cesta.“
  • „I o Bismarckovi se mělo za to, že je nebezpečný člověk, protože říká, co si myslí. No a?!“
  • „Pesimista vypije koňak a kroutí hlavou, že chutná jako štěnice. Optimista rozmázne na zdi štěnici a luskne prsty: Ta vůně, jako koňak! Víte, jsem raději pesimista, který pije koňak!“

Počet příspěvků: 51, poslední 16.11.2014 04:20 Zobrazuji posledních 51 příspěvků.