Mohl soud zakázat odborům stávku?

Prostest odborářů má teroristický charakter a je v rozporu s Ústavou, tvrdí jeden z oslovených právníků.

Dva advokáti = tři různé právní názory. Starou známou pravdu potvrdily ohlasy na verdikt soudu, který předběžným opatřením zakázal pondělní stávku odborářů. foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Dva advokáti = tři různé právní názory. Starou známou pravdu potvrdily ohlasy na verdikt soudu, který předběžným opatřením zakázal pondělní stávku odborářů.

Zprávy o předběžném opatření Městského soudu v Praze, kvůli němuž se masivní odborářská stávka přesunula z pondělí na čtvrtek, znovu v praxi potvrdily úsloví o tom, že kde jsou dva právníci, existují minimálně tři právní názory na jednu věc.

Pohledy na to, zda soud nařídil v dané situaci předběžné opatření správně, či nikoli, se podstatně liší. Server Novinky.cz přinesl zprávu o tom, že soud svým rozhodnutím uvedl do rozpaků i „významné právníky“, kteří však „v této souvislosti nechtějí být jmenováni.“ Informoval také o souvisejícím judikátu Nejvyššího soudu, který v tomto případě hovoří spíše ve prospěch odborářů.

Předběžným opatřením se soud nevyjadřuje k meritu věci, neboli k tomu, jestli je stávka oprávněnáVít Samek, právní expert Českomoravské komory odborových svazů (ČMKOS), v pondělním televizním vystoupení popřel, že by stávka měla politický charakter, neboli že by jejím cílem bylo svrhnout vládu. Samek zároveň naznačil, že soud při vydání verdiktu o předběžném opatření udělal závažné chyby. Dvojice soudců, která se na usnesení podílela, navíc podle něj stranila ministrovi financí, potažmo českému státu. Což je poměrně zásadní obvinění. Ve vyhrocené mediální debatě zatím poněkud zaniká, že předběžným opatřením se soud nevyjadřuje k meritu věci, neboli k tomu, jestli je stávka odborů „oprávněná“.

Analogie, nebo exces

Hlavní problém podle právníků, které oslovila ČESKÁ POZICE, spočívá v tom, že soudci Městského soudu v Praze s velkou pravděpodobností postupovali podle analogie. To znamená, že aplikovali zákon, který upravuje určitou záležitost, na situaci podobnou, kterou však právní norma neupravuje. A je otázkou, jestli to mohli udělat.

Jde totiž o to, že s právem na stávku obecně počítá Listina základních práv a svobod, která zároveň stanoví, že je zaručeno za podmínek stanovených zákonem. Norma s názvem „zákon o kolektivním vyjednávání“ skutečně existuje, týká se ale pouze stávek proti zaměstnavatelům, nikoli proti státu. Zákon upravující „ostatní“ stávky dosud chybí. Tím pádem se liší názory na to, jestli se soudci mohli zmíněným zákonem inspirovat i pro případ, který pod něho nespadá.

„Já si myslím, že to předběžné opatření je v pořádku. Pokud je třídenní lhůta u stávky z důvodu kolektivního vyjednávání, není jakýkoli důvod, aby taková lhůta nebyla obdobně aplikována u obecné stávky takovéhoto rozsahu. Je to německý model, kde není nic upraveno a kde se vyvíjí judikatura. Myslím, že je neakceptovatelné, aby si mohl stávku kdokoli a jakkoli sám vyhlásit a nebrat ohledy na ostatní. I v tomto musí být řád. To není omezení práva na stávky, to je regulace. Není zde povolovací systém,“ říká například advokát Gabriel Achour.

Podobný názor má i další český advokát, který si nepřál být jmenován: „Zákaz stávky formou předběžného opatření je v tomto případě obhajitelný. Jako člověk si ale myslím, že to byl ze strany vlády naprosto špatný krok a povede zbytečně k další eskalaci předem prohraného boje o veřejné mínění voličstva.“

Co není zakázáno, je dovoleno

Jiný pohled na věc mají další právníci. „Použití analogie ve veřejném právu je skutečně s otazníkem. Mělo by spíš platit to, že co není výslovně zakázáno, je dovoleno. Úvaha soudu je tím pádem diskutabilní,“ řekl ČESKÉ POZICI mimo záznam jeden ze zkušených českých advokátů. Podobný názor vyjádřil v rozhovoru pro idnes.cz také profesor a znalec ústavního práva Václav Pavlíček. „Byl aplikován zákon, který se na to nevztahuje a ani vztahovat nemůže, protože řeší spor mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. A tady jde o spor mezi státem a zaměstnanci představovanými odborovou organizací,“ myslí si Pavlíček.

To, čeho chtějí odboráři řízení „Levicí“  dosáhnout, je „de facto“ zásah do výkonu volebního práva občanů tohoto státu, neb se fakticky pokoušejí svrhnout ze svobodných voleb vzešlou vláduRadikální a spíše filozofický pohled na věc přinesl advokát Ladislav Vostárek, někdejší textař hudební skupiny Katapult: „Tato stávka má teroristický charakter a je v rozporu s Ústavou. To, čeho chtějí odboráři řízení „Levicí“  dosáhnout, je „de facto“ zásah do výkonu volebního práva občanů tohoto státu, neb se fakticky pokoušejí svrhnout ze svobodných voleb vzešlou vládu. Porovnám-li počty členů odborových organizací, organizující tuto stávku s počtem voličů, kteří se k volbám skutečně dostavili, nutně dospěji k závěru, že minorita opět terorizuje většinu s očekáváním, že se k ní někdo přidá. Z vyjádření některých odborových předáků lze vytušit výzvu anarchistům a dalším podivným spolkům, které mají chaos a násilí ve svém programu, aby se jejich akcí zúčastnili. Na druhou stranu je ale třeba konstatovat, že vláda by si měla uvědomit, že i tisíckrát nic dokázalo umořit osla a že by měla začít vládnout, protože „ombudsman Fake“, tunel Blanka, koridor do Chebu, státní maturity a podobné excesy dávají jasně najevo, že ministerstva neřídí vláda, ale jejich úředníci, respektive jejich „sponzoři“. Nedá-li jim vláda urychleně najevo, kdo je tady pro koho, neměla by dále vládnout,“ vzkázal ČESKÉ POZICI.