Ceska Pozice

Mnoho otázek nad programem nová Zelená úsporám

Změna systému zelených dotací na úspory energie v budovách je příležitostí pro nemajetné občany, ale i pro banky.

foto: © foto ATREA, ČTK, montáž ČESKÁ POZICE, UrbČeská pozice

„Zelené dotace výrazně zhubnou,“ hlásila 13. srpna MF Dnes v titulku článku o nové podobě Zelené úsporám. Při bližším pohledu je však zjevné, že nejde o prosté škrtání, ale o zcela nový systém tohoto programu. Teprve se rodí a není zatím prost nejasností, na které bychom chtěli upozornit.

Základní zpráva zní: Stát bude nadále přispívat na opatření ke zmenšování spotřeby energie a snižování emisí oxidu uhličitého v domácnostech i ve veřejných budovách. Program Zelená úsporám však bude mít vůči svému předchůdci pozměněnou konstrukci:

Tolik záměr. Nyní otazníky.

Kolik miliard bude k dispozici?

Zdroj financí se mění. Nemá to být již prodej přebytečných kjótských kreditů, ale výtěžek státu z prodeje emisních povolenek v aukcích. Předpoklad je 28 miliard korun během pěti let. Otázkou však je, zda se fond nové Zelené úsporám skutečně naplní očekávanými osmadvaceti miliardami. Záleží na tom, jestli se Evropské komisi podaří úřednickými intervencemi vrátit cenu povolenky na trhu do rozmezí 20 až 28 eur za kus, nebo zda evropský obchod povolenkami zkrachuje a nadějný fond zůstane prázdný.

Prožíváme poslední rok druhého zúčtovacího období emisí, v němž se kvůli neuváženému dřívějšímu rozdávání nahromadilo tolik povolenek, že se mohou přehazovat vidlemi. A tomu odpovídá i jejich nízká cena dokonce pod sedm eur za vypuštěnou tunu emisí. Při takové ceně by se výnos státu z prodejních aukcí významně ztenčil a oslabilo by se nejen redukční poslání povolenek, ale i česká podpora občanům a veřejným stavbám.

Aby předešla krachu evropského systému (EU ETS) nakládání s emisemi a tudíž i s povolenkami, navrhla Evropská komise velký balík povolenek na čas zmrazit. A předpokládala, že tento krok rázem ztrojnásobí cenu povolenky na předpokládaných 20 až 28 eur. Mnozí obchodníci jsou ovšem k tomuto opatření skeptičtí, protože prý přichází příliš pozdě. Momentálně sotvakdo odhadne, jak tento nevyzrálý evropský proces skončí.

Kolik může činit bonus?

První náměstek ministra životního prostředí Jakub Kulíšek ubezpečuje, že každý, jehož projekt prokáže budoucí dosažení energetických úspor, dostane za výhodných podmínek půjčku na celou realizaci projektu. A k tomu finanční bonus, který má motivovat občany ke snižování energetické náročnosti budov. „To je to nejtěžší, co musíme před spuštěním nové Zelené úsporám vyřešit. Docílit, aby bonus byl dostatečně motivační, ale aby na druhé straně nebyl na úkor efektivity vložených peněz.“

Pouze letmé úvahy lidí zodpovědných za přípravu nové Zelené úsporám se podle Kulíška u bonusu pohybují mezi deseti a pětadvaceti procenty ceny projektu. To je samozřejmě méně, než byl dárek státu účastníkům první Zelené úsporám, kdy dotace v některých případech pokryly až 80 procent investice. Druhou oporou nového systému však mají být úvěry.

Jak budou fungovat půjčky?

K využití půjček občanům by nepochybně v dalším kole sáhli i autoři původního dotačního projektu. Lákavost tohoto systému tkví v tom, že občan či obecní úřad mohou investovat do šetření energie bez koruny v kapse. A nemusejí přitom vyjednávat, zda jim na to půjčí banka. Nárok na půjčku vznikne schválením projektu v rámci Zelené úsporám. Půjčka ovšem bude běžným bankovním produktem a splácení se bude řídit bankovními předpisy. Jak uvádí Kulíšek, tento model se osvědčil už ve Velké Británii a v dalších státech.

Nabízí se otázka, které banky a za jakých podmínek budou půjčky poskytovat. A v tom zatím není jasno. Dosud neproběhly žádné konzultace s bankami a není ani dohodnuta žádná spolupráce, ministerstvo životního prostředí ani Státní fond životního prostředí proto nemají zatím představu o tom, jak budou stanoveny úroky a co z nich připadne bankám na administraci a co fondu. Vše bude rozhodnuto před koncem letošního roku.

Záměrem je, že splácet se začne až po realizaci daného opatření, když už se začnou rodit plánované úspory. Velikost splátky nemá výši této úspory překročit. Kulíšek se zaručuje, že úsporné opatření může být takto uskutečněno bez zásahu do rodinného rozpočtu. Úvěry by měly být splaceny do poloviny životnosti realizovaného opatření.

Žadatel se bude moci rozhodnout, že bude investovat bez využití půjčky. Ani tak neztratí právo na bonus.

Bude možné si nechat proplatit i projekt?

Desetiprocentní (nebo i dvacetiprocentní) bonus u malého opatření, jako je instalace úspornějšího kotlíku na biopaliva nebo výměna oken, bude nutně připadat občanovi malý. Pro majitele bytového domu však i dvacet procent může znamenat velkou položku, právě tak pro chudé obce, které mohou investovat například ve školách či v sociálních zařízeních.

Důležité je, aby si nemajetný český člověk uvědomil, že na samotné úsporné opatření nemusí předem vynaložit ani korunu. Pokud se nepodaří tuto myšlenku ukotvit, přijde stát o žadatele. A to možná toho nejpotřebnějšího, který spalováním uhlí nebo starých bot a plastů v pochybném kotli zamořuje okolí.

Něco si však žadatel za své stejně bude muset pořídit: zpracování projektu. Pro některé zájemce může i to znamenat odrazení od úmyslu. Stojí za to si povšimnout, že jistota proplacení projektu byla v určitém období původní Zelené úsporám velkou motivací. Proto se tento námět i teď zvažuje, proplacení projektu by ovšem bylo na úkor bonusu.

Nehrozí nový kolaps?

Historicky se Zelená úsporám dlouho rozjížděla. Na samém konci, za „letního ministra“ Pavla Drobila, však program ohrozilo přehřátí tisíci žádostí o podporu energetických opatření, na které už ve fondu nebyly peníze. Dokáže se nový systém vyrovnat s případnými výkyvy zájmu? Náměstek Státního fondu životního prostředí Podivínský uvádí: „Jedná se o tisíce žádostí. Bude záviset na výši finančních prostředků získaných z aukce emisních povolenek a na tom, jaká se po podání žádostí vytvoří struktura žadatelů. Nikdo není s to odhadnout, v jakém poměru se žádosti sejdou – rodinné domy, bytové domy, veřejné budovy… A také v jakém režimu se budou opatření realizovat. Zda půjde o úsporná opatření v existujících objektech nebo o novou výstavbu v pasivním standardu.“

Mezi kotlíkem na biomasu a pasivním domem bude spousta odlišností. Vždyť dům se bude splácet třeba až dvacet let. Náměstek ministra Kulíšek se však rozdílů neobává a slibuje si, že při vhodném rozřazení podle podobnosti projektů by administrace neměla být problémem. Předpokládá se vyrovnaná pomoc soukromým vlastníkům a veřejným budovám. Půl na půl.

Kombinace podpor?

Úředníci by měli mít stále na paměti, že pro pomoc fyzickým osobám jiná možnost neexistuje a existovat nebude. Zatímco pro podporu ve veřejných budovách se navzdory krizi stále počítá s možností dotací z evropských strukturálních fondů. Kulíšek ujišťuje, že u veřejných budov bude snaha evropské dotace využít, ale v žádném případě to nemá uzavřít veřejným budovám přístup k Zelené úsporám. Oba druhy dotací se však v žádném případě nemají doplňovat, má se využívat buď ta, nebo ona.

Kdy program odstartuje?

Co se týká časového horizontu, oba náměstci ubezpečují, že by žadatelé měli být vyzváni k podávání žádostí už do poloviny příštího roku. To je poměrně brzy. Oba přitom zdůrazňují, že nová Zelená úsporám je teprve ve stádiu diskusí a příprav, a že není dosud navržena ani organizační struktura.

Nástroj ekonomického růstu

Náměstek ministra životního prostředí Kulíšek připomíná analýzu Miroslava Zámečníka a Tomáše Lhotáka, vypracovanou pro iniciativu Šance pro budovy (viz článek ČESKÉ POZICE Nejen občan, ale i stát vydělá na Zelené úsporám). Autoři v ní dospěli k závěru, že nová Zelená úsporám má šanci přinést několikanásobně vyšší ekonomický efekt, než by přineslo zapojení výnosů z emisních povolenek přímo do státního rozpočtu. Hrubý domácí produkt může díky programu vzrůst o celé procento.

„Nová Zelená úsporám vychází z analýzy jako nástroj ekonomického růstu. V recenzi na ni se uvádí, že lze obtížně hledat jiné programy, které by slibovaly tak vysokou fiskální a společenskou efektivitu. Se závěry této studie se ztotožňujeme,“ uvádí Kulíšek.

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.