Místopředseda pirátů podává žalobu na prezidenta

Městský soud v Praze může žalobu na Václava Klause projednat přednostně. 

Místopředseda České pirátské strany Jakub Michálek v nejbližších dnech podá správní žalobu na prezidenta České republiky Václava Klause. Učiní tak poté, co mu Kancelář prezidenta republiky opakovaně odmítla poskytnout informace na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Student Právnické fakulty Univerzity Karlovy se pokouší mimo jiné zjistit, kdo se podílel na přípravě textu prezidentovy novoroční amnestie.

Hrad ve zkratce požadované informace odmítl poskytnout s tím, že je přeci jasné, že amnestii připravoval prezident a podepsal předseda vlády. Pod své rozhodnutí vedoucí kanceláře prezidenta Jiří Weigl nezapomenul doplnit, že se proti němu podle ustanovení § 16a odst. 9 zákona č. 106/1999 Sb. nelze odvolat.

Než skončí mandát

Michálkovi tedy nezbývá nic jiného, než prezidenta žalovat. „V takovém případě nemá žadatel jinou možnost,“ míní spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek. Soud by podle něj měl konstatovat, že právo občana na informace nebylo naplněno. „Hrad dlouhodobě přistupuje k zákonu o svobodném přístupu k informacím velmi zpupně. Zřejmě mají pocit, že se na ně zákon moc nevztahuje anebo že si s ním minimálně mohou zatočit, jak se jim zrovna hodí,“ míní Kužílek.

Michálek by měl vzhledem ke končícímu mandátu povinného subjektu požádat Městský soud v Praze o takzvané přednostní projednání

A rovněž podotýká, že by Michálek měl vzhledem ke končícímu mandátu povinného subjektu požádat Městský soud v Praze o takzvané přednostní projednání. Václavu Klausovi končí mandát 7. března a těžko říct, zda by se Miloši Zemanovi podařilo zjistit, s kým jeho předchůdce amnestii připravoval. Přestože na tom má podle informací ČESKÉ POZICE velký zájem, koneckonců již v rozhovoru s Českou televizí řekl, že amnestii považuje za zločin.  

Místopředseda Městského soudu v Praze Jan Ryba připouští, že o přednostní projednání žaloby zažádat lze. „V takovém případě musí žalobce sdělit závažný důvod, proč by měla být jeho věc projednána přednostně. Počítačový systém přidělí žalobu určitému senátu a je věcí toho senátu, tedy tří nezávislých soudců, aby posoudili, zda věc je, či není přednostní,“ vysvětluje Ryba s tím, že tento postup platí pro všechny případy.

Místopředseda městského soudu však zároveň podotýká, že soud je povinný každou žalobu poslat žalovanému a ten má měsíční lhůtu na vyjádření. Ve výjimečných případech lze však podle Ryby zkrátit i tuto měsíční lhůtu.

O tématu jsme podrobně informovali v článku Hrad versus zákon. Podaří se zjistit, kdo připravoval amnestii?

Právníci ÚOOÚ shromažďují podklady

Jakub Michálek se svou žalobou pravděpodobně nezůstane dlouho sám. Žalovat prezidenta republiky je připraven rovněž místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. Ten ČESKÉ POZICI v pondělí sdělil, že na Hrad právě posílá odvolání a s odepřením informací se rozhodně nesmíří. Stejně se nejspíš zachová i devatenáct nevládních organizací, které se k žádosti připojily.

Žádosti Zaorálka a Michálka ale přeci jen pro jistotu Jakl ze svého webu stáhl

Kauzou se již dva týdny zabývá i Úřad pro ochranu osobních údajů. Prezidentův tajemník Ladislav Jakl totiž na svém blogu opakovaně zveřejnil žádosti Zaorálka i Michálka. Tyto informace však spadají pod zákon o ochraně osobních údajů. „Naši právníci v současné chvíli shromažďují podklady a zahajují správní řízení,“ sdělila mluvčí ÚOOÚ Hana Štěpánková. Jakl se pro ČESKOU POZICI odmítl vyjádřit, prý nehodlá kazit názor, který jsme si na věc udělali. Žádosti pánů Zaorálka a Michálka ale přeci jen pro jistotu ze svého webu beze slov stáhl.

Bulharský příklad

O tom, že prezidenti rozhodně nežijí ve slonovinových věžích, svědčí mimo jiné případ z Bulharska, na který upozornil Oldřich Kužílek. V roce 2010 požádal novinář Lacher Lisicov o poskytnutí záznamů setkání oficiálních delegací a záznam ze soukromé schůzky v roce 2008 mezi dvěma prezidenty – bulharským Georgim Parvanovem a ruským Vladimirem Putinem. Záznamy se měly týkat silného veřejného zájmu. Na setkání se totiž projednávaly zásadní projekty energetické strategie. Prezidentská kancelář novináři neodpověděla. Ten podal žalobu ke správnímu soudu. Ředitel prezidentské kanceláře, který rozhoduje o žádostech o informace, namítal, že záznamy soukromé schůzky prezidentů není možné poskytnout, a to z prostého důvodu, že podle mezinárodních zvyklostí se takovéto rozhovory prý nezaznamenávají.

Soud ale ředitelovu obranu odmítl. Naopak argumentoval tím, že v souladu s administrativní praxí se záznamy oficiálních setkání, diskusí a schůzek vždy pořizují. Navíc soukromá jednání představitelů státu nejsou vyňata z obecné povinnosti pořizovat a uchovávat záznamy. A v tomto případě šlo o oficiální setkání. Ani skutečnost, že rozhovor se vedl pouze mezi dvěma hlavami států, podle soudu neznamená, že byl tajný.

Sofijský soud proto na základě tohoto zdůvodnění v listopadu 2010 nařídil prezidentu Parvanovovi poskytnout zápis ze setkání s Putinem v lednu 2008. Dva dny po rozhodnutí soudu byly záznamy setkání delegací a poznámky ze soukromé schůzky zachycené ředitelem kanceláře prezidenta, zveřejněny na prezidentově webové stránce.

Počet příspěvků: 1, poslední 12.2.2013 12:50 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.