Místo odpadového hospodářství začne Česko s cirkulární ekonomikou

Česko bude muset začít plnit cíle Evropské unie pro recyklaci odpadů. V roce 2025 by měla recyklovat veškerý odpad z 55 procent. Dnes je to 39 procent. Pro rok 2030 platí cíl EU 60 procent a pro rok 2035 65 procent. Ministerstvo životního prostředí proto nachystalo odpadové zákony, které počítají i se zákazem skládkování v roce 2030.

Eliška Nová 28.1.2020
Cirkulární ekonomika a recyklace. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Cirkulární ekonomika a recyklace. | foto: Montáž Richard CortésČeská pozice
Cirkulární ekonomika a recyklace.

Češi jsou v třídění odpadů jedničky. Ani to ale někdy nestačí. Ne všechen odpad, který lidé nanosí do barevných popelnic, se recykluje. Třeba v případě plastů se znovu zpracuje maximálně čtvrtina. Česko bude muset začít plnit cíle, které stanovila Evropská unie. V roce 2025 by měla recyklovat všechen komunální odpad z 55 procent. Dnes je to 39 procent, během příštích pěti let se proto bude muset o 16 procent zlepšit. Ani na tom ale neustane. Pro rok 2030 platí cíl 60 procent a v roce 2035 už by měl veškerý komunální odpad žít druhým životem z 65 procent.

Ministerstvo životního prostředí proto nachystalo balíček odpadových zákonů, které by Čechy k cílům měly postupně vést. Teď o nich začne rozhodovat sněmovna. „Jde o nesmírně ambiciózní cíle a podle toho také zákony nastavujeme. Ty stávající jdou paradoxně proti rychle běžícímu času, protože bezpardonově zvýhodňují neekonomické a neekologické skládkování,“ řekl ministr Richard Brabec (ANO). Ministr chce, aby nová legislativa platila už od roku 2021. Ta by měla Česko dovést k transformaci odpadového hospodářství v cirkulární ekonomiku.

Vyšší částka pro obce

„Díky systému nastavenému na maximální třídění vzniká jedinečný prostor pro rozvoj recyklačního průmyslu. Proto pro jeho posílení a pro vznik kvalitních výrobků z recyklovaných materiálů chceme podporovat rozvoj inovativních technologií,“ zmínil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Do roku 2030 chce stát zakázat skládkování. Než se tak stane, obce budou postupně platit za ukládání odpadu na skládky čím dál tím víc peněz. Dnes je to 500 korun za tunu. V konečné fázi, tedy rok před zákazem, už 1850 korun za tunu.

Obce budou postupně platit za ukládání odpadu na skládky čím dál tím víc peněz. Dnes je to 500 korun za tunu. V konečné fázi, tedy rok před zákazem, už 1850 korun za tunu. Obce, které se budou chovat spořádaně, nebo dokonce příkladně, se poplatku vyhnou.

Obce, které se budou chovat spořádaně, nebo dokonce příkladně, se poplatku vyhnou. Motivaci by měli mít i samotní lidé, kteří budou platit za svoz odpadu podle toho, kolik jej v černé popelnici skončí. Radikálnímu zdražení se dříve bránily především obce. I kvůli nim se ukončení skládkování odložilo z původně zamýšleného roku 2024 až na rok 2030. „Pro nás to znamená více času na přípravu, aniž bychom museli finančně zatěžovat občany navyšováním poplatků za nakládání s odpady,“ vysvětlil místopředseda Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal.

Od roku 2025 by také podle nového zákona mělo být povinné třídit i textil. Jak upozornily před časem LN, pozornost na textil a oblečení nyní zaměřuje celá EU, umělé textilie jsou plné plastu a zamořují životní prostředí. Na pomyslném žebříčku jsou z tohoto hlediska dokonce čtvrtou nejhorší komoditou. Co se týče spotřeby vody, jsou dokonce druhou nejhorší komoditou. Z hlediska produkce skleníkových plynů je textil a oblečení pátý největší znečišťovatel v EU.

Nová legislativa

„Doba se změnila, odpady už nepředstavují něco, čeho se společnost chce zbavit, jsou zdrojem, znovuvyužitelným produktem, materiálem, energií, jejichž využitím šetříme, a ještě více chceme šetřit primární suroviny a naše životní prostředí,“ dodal Brabec s tím, že to všechno by mělo poskytnout i nová pracovní místa v recyklačním průmyslu. Do legislativního kolečka jdou i zákony o vybraných výrobcích s ukončenou životností nebo novela zákona o obalech. Poslední dva by měly přijít s principem ekomodulace.

Do legislativního kolečka jdou i zákony o vybraných výrobcích s ukončenou životností nebo novela zákona o obalech. Poslední dva by měly přijít s principem ekomodulace. Legislativa také ukládá povinnost obcím, aby zajistily více odběrných míst pro elektroniku, baterie a bílé zboží, tedy lednice, pračky nebo sporáky.

Jak informovaly LN, systém se zaměří na to, aby byly snadno vytříditelné, recyklovatelné nebo opravitelné už samotné výrobky. Čím hůř na tom z tohoto hlediska produkt bude, tím víc zaplatí ten, kdo jej uvádí na trh. Třeba v případě zmíněného plastu je ideálním řešením průhledná lahev z jednoho druhu materiálu. Legislativa také ukládá povinnost obcím, aby zajistily více odběrných míst pro elektroniku, baterie a bílé zboží, tedy lednice, pračky nebo sporáky.

Celková produkce odpadů v letech 2017 až 2018 meziročně stoupla o 9,5 procenta. Přibylo především obalů. V případě komunálních odpadů stále převládá skládkování, což je nejhorší varianta. A to ve 46 procentech. Celkově ale v nakládání s odpady převažuje materiálové využití, kdy odpad dostane nový život. V roce 2018 se to stalo u 83,4 procenta odpadů.

Počet příspěvků: 1, poslední 28.1.2020 05:07 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.