Míří vymítačka ďábla Marine Le Penová do Elysejského paláce?

Šéfka Národní fronty může v nadcházejících prezidentských volbách překonat výsledek svého otce Jeana-Marie Le Pena z roku 2002.

Tibor Pósa 29.3.2011
Pokud se rozhodne předseda MMF Dominique Strauss-Kahn kandidovat příští rok na prezidenta, podle prognóz jej do druhého kola doprovodí Marine Le Penová a Nicolas Sarkozy ostrouhá. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pokud se rozhodne předseda MMF Dominique Strauss-Kahn kandidovat příští rok na prezidenta, podle prognóz jej do druhého kola doprovodí Marine Le Penová a Nicolas Sarkozy ostrouhá. | foto: REUTERSČeská pozice
Pokud se rozhodne předseda MMF Dominique Strauss-Kahn kandidovat příští rok na prezidenta, podle prognóz jej do druhého kola doprovodí Marine Le Penová a Nicolas Sarkozy ostrouhá.

Když něco tvrdí tři různé průzkumy veřejného mínění, má to nejspíš nějakou váhu. A tyto ankety prováděné ve Francii v posledních dvou týdnech se shodovaly v jedné věci: kdyby byly prezidentské volby v těchto dnech, pak by do druhého kola, v němž se utkají dva nejúspěšnější kandidáti, postoupila první dáma Národní fronty (FN) Marine Le Penová.

Může se tak opakovat situace z roku 2002, kdy se s úřadující hlavou státu Jacquesem Chirakem utkal o prezidentské křeslo její otec, ikona francouzské krajní pravice Jean-Marie Le Pen. Ve druhém kole neměl sice Le Pen proti Chirakovi žádnou šanci, přesto se tehdy do Francie na několik týdnů „obula“ nejméně polovina Evropy za to, že nedokáže „delegovat“ nějakého normálního kandidáta.

Až čtvrtina voličů chce Marine

Le Penová by podle odhadů mohla v prvním kole získat 19 až 24 procent hlasů

Podle předpovědí je Marine Le Penová, čerstvě zvolená předsedkyně Národní fronty a dcera předchozího předsedy, schopná žertík svého otce klidně zopakovat. Pokud totiž do volebního klání, k němuž dojde příští rok, nenastoupí za Socialistickou stranu současný předseda Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn, utká se v rozhodující bitvě Le Penová se současným prezidentem.

Rozhodne-li se Strauss-Kahn přece jen kandidovat, pak poměří dvaačtyřicetiletá Le Penova dcera svoje síly právě s ním, zatímco současný prezident Nicolas Sarkozy ze hry ke své hanbě vypadne a skončí až na třetím místě. Nepříliš početnému táboru příznivců současné hlavy státu a jeho poradcům není z těchto prognóz dobře.

Posílení národní pravice je ve francouzské politice velmi citelné. Rok před volbami se Jean-Marie Le Pen nikdy nevykazoval podobné výsledky jako jeho dcera. Přitom byl tento dnes dvaaosmdesátiletý politik, jenž se letos v lednu stáhl do ústraní, doslova matadorem francouzské politické scény: 55 let se účastnil francouzského politického klání a celkem pětkrát vyrazil do boje o nejvyšší státní funkci. Nicméně Marine má podle všeho ještě lepší vyhlídky: podle odhadů by v prvním kole mohla získat 19 až 24 procent hlasů, což už si skutečně vyžaduje pozornost.

Televizní hvězda

Marine, civilním povoláním advokátka, je nejmladší ze tří Le Penových dcer. Od osmnácti let je členkou Národní fronty, v jejíž hierarchii stoupala krůček po krůčku vzhůru až na vrchol. Je matkou tří dětí, dvakrát rozvedená a v současnosti žije s přítelem.

Již svou kampaň za zvolení předsedkyní strany vystavěla Marine Le Penová téměř tak, jako by sváděla boj o prezidentskou funkci. O tom svědčil bezpočet mediálních vystoupení, rozhovory na titulních stránkách i tempo konání různých stranických akcí. Neustálou mediální přítomností dokázala ve francouzských masmédiích prorazit tak, jak se to jejímu otci přes veškeré snahy nikdy nepodařilo.

Pro tisk je typickou představitelkou moderní ženy: ve středním věku, ambiciózní, má svůj vlastní názor, který se v žádném případě nesnaží nijak zakrývat. Často se usmívá, je dostatečně sebevědomá a televizní kamery ji milují. Od podzimu si vydobyla statut hvězdy francouzské televizní sezóny: stala se pravidelnou protagonistkou politických debat, často je však zvána také do zábavních pořadů.

Její oponenti z diskuzí mimo dosah televizních kamer prohlašují, že ten, na koho Le Penová upře pohled, by se měl připravit na nejhorší. Neuvěřitelně rychle jí to „pálí“. Však taky měla kde čerpat své zkušenosti, neboť jak prozradila, její otec se i doma choval jako ve veřejném životě: vždy připraven ke střetu. Při podobných bodrých televizních výměnách názorů Marine pěkně po pořádku trousí klíčové body svého programu, ať už jde o omezení imigrace či o to, jak by měla Francie vycouvat z eurozóny až po smrt multikulturalismu.

Vymítání extrémistického ďábla

Již před lety přišla v Národní frontě s novou myšlenkou. Psal se rok 2002 a Le Pen právě dosáhl svého historického úspěchu. Jeho dcera se však nenadýmala pýchou, ale hledala příčinu totálního propadu ve druhém kole voleb. Najít ji nebylo tak těžké: nacionalistická Národní fronta se jak ve francouzském politickém životě, tak v médiích takříkajíc spolčila s ďáblem.

Z rétoriky Národní fronty zaměřené proti imigraci Le Penová není ochotná ustoupit ani o píď

A Marine se pustila do jeho „vymítání“. Úkol to nebyl vůbec snadný, vždyť hlavním belzebubem byl právě její otec. Každopádně se rozhodla, že ona sama nebude mluvit o otázkách týkajících se druhé světové války, ani o bojích v Alžírsku, protože nechce znejistit ty, které zajímá ideová náplň strany a kteří sympatizují s jejími hlavními principy. Marine má přátele židovského původu, jako by tím posílala vzkaz svým spolustraníkům, kteří „mluví s nadšením o vyhlazování Židů“.

V otázce potratů zastává oproti tvrdé linii strany mnohem smířlivější postoj. V oblasti ekonomiky se často odvolává na nositele Nobelovy ceny za ekonomii z roku 1988 Maurice Allaise, z nějž vychází jak levice, tak pravice a který ostře kritizoval zavedení eura a předpověděl i současnou světovou krizi. „Nejsme extremisté, tuto nálepku nám dávají pouze naši političtí protivníci a média,“ prohlásila Le Penová.

Z rétoriky Národní fronty zaměřené proti imigraci ale není ochotná ustoupit ani o píď. Její výhrady vůči globalizaci jsou přinejmenším stejně silné jako vyjádření jejího otce, pouze lépe formulované. Na účet globalizace se Marine pyšní jedním trefným bonmotem: „Naučte otroky vyrábět produkty, které pak budou moci prodat nezaměstnaným (na Západě).“ Jablko přece jen nepadá daleko od stromu.

Chystá se překvapivé spojení?

Le Pen i celá Národní fronta hledí vstříc prvnímu, ale i druhému kolu prezidentských voleb v roce 2012 s velkými nadějemi. Marine má šanci uchystat nám překvapení. Podaří-li se jí nechat zapomenout na pevně zafixovaný obraz ďábla a otevřít se vůči těm, kteří jsou skutečně nespokojeni s věčně trvajícím střídavým hospodařením pravice a levice i sotva se měnící nabídkou nových tváří, mohla by v následujících volbách slavit úspěch. Ne snad ve formě konečného vítězství, avšak každopádně v tom, že bude tvrdou vyzývatelkou ať už pravicového či levicového kandidáta.

Levicoví experti už rozpoznali nebezpečí této ďábla zbavené Národní fronty, která je čím dál častěji přijímaná i veřejným míněním. Bylo by snad přehnané tvrdit, že politika pravicové Národní fronty Marine Le Penové by vedla přímo ke „sčuchnutí“ – předpokládejme – se Sarkozym ovládaným vládním Svazem pro lidové hnutí. Ovšem myšlenka na středopravé uskupení zaměstnává čím dál více lidí.