Ministr ve stínu maturity

Ještě než se nový ministr školství Petr Fiala rozkoukal, už na něj napadaly problémy se státní maturitou.

Jako svého nejbližšího náměstka si Fiala vybral bývalého kancléře Masarykovy univerzity. foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Jako svého nejbližšího náměstka si Fiala vybral bývalého kancléře Masarykovy univerzity.

Ministr školství Petr Fiala (48) je racionální muž. Když zvažoval ministerské křeslo – a musel se rozhodnout během 48 hodin –, jistě věděl, že jej čeká nejméně 48 problémů, jež bude muset v rozháraném resortu řešit. Financování regionálního školství, rozdělaná reforma vysokých škol, zaseklé evropské fondy, placení učebnic, personální spoušť na ministerstvu, ale i zakleté státní maturity a tak dále. Nejspíš ale netušil, jak rychle mu spadne na hlavu průšvih kolem maturity – tedy oné „koloběžky od Ferrari“, jak tento miliardový projekt překřtil v sobotních Lidových novinách profesor Jiří Zlatuška.

Učiní ministr Fiala nějaké změny ve středisku pro přípravu maturit Cermat? „Maturita je složitý proces. Pokud bychom do systému dělali nějaké zásahy, musíme být velmi opatrní a musí to být pečlivě promyšlené, jinak by to mohlo celé věci jen uškodit,“ uvedl ministr školství ve středečním rozhovoru pro ČESKOU POZICI s tím, že chce nejprve vyhodnotit všechny zkušenosti z posledních dvou let, a teprve pak chystat (asi promyšlené) změny.

Mezitím byly oznámeny kompletní výsledky maturitních zkoušek u 103 tisíc studentů, což vyjde letos na částku 207 milionů korun. U testů propadlo 6,2 procenta studentů, loni to přitom bylo 5,3 procenta. Žáci se zhoršili hlavně v matematice, mírně se zlepšila čeština, citovala ČTK zástupce Cermatu . U těžší verze matematiky došlo ke zmírnění hodnocení, poněvadž – jak známo – na náročné úlohy bylo málo času, takže i Václav Klaus junior z PORG test jen sotva stíhal...

Harmonizací pohřbená důvěryhodnost?

Nejvíce se zhoršily výsledky v matematice (v lehčí verzi), a sice o 4,2 procentního bodu. Z ní tak propadl skoro každý pátý student! Celkem bude opravy skládat 7500 žáků; největší potíže měli žáci středních odborných učilišť, kde vyhořela až polovina zkoušených. Ve vyšší verzi matiky byla neúspěšnost po „harmonizaci“ výsledků 2,8 procenta, loni přitom necelé procento. V lehčí češtině propadlo 1,1 procenta maturantů, u vyšší varianty to bylo 0,1 procenta – stejně jako loni. Z angličtiny v základní verzi neuspělo 4,3 procenta žáků, naproti tomu ve snadnější němčině to bylo přes dvanáct procent.

Ondřej Šteffl: Cermat nejprve pacienta zašil a teď, když chybí nástroj, tvrdí, že je standardní pacienta znovu rozpárat... Maturity si opět vysloužily kritiku – i za chyby v zadání češtiny a fyziky. Palčivé otázky přináší rovněž proces harmonizace, čili srovnávací metoda, jak přepočítat získané body z jednoho testu na body, jichž by teoreticky student dosáhl, kdyby v danou chvíli absolvoval test jiný (třeba loňský). „Není ani zřejmé, na základě jakého oprávnění rozhoduje ředitel Cermatu o harmonizaci, neboť školský zákon ani příslušné vyhlášky jej (proces harmonizace) neznají,“ tvrdí v tiskové zprávě společnost EDUin, jež se zabývá vzdělávacími tématy.

A cituje zároveň Ondřeje Šteffla, ředitele firmy Scio, která se testy zaobírá: „Cermat svou harmonizací ,zezadu‘ odhalil, že neví, co dělá. Přirovnal bych to k chirurgické operaci – operatér si před tím, než pacienta zašije, zkontroluje, že má všechny nástroje a žádný nezůstal v těle operovaného. Cermat nejprve všechno zašil a teď, když chybí nástroj, tvrdí, že je standardní pacienta znovu rozpárat. Již zavadlou důvěryhodnost maturitní zkoušky tím zcela pohřbil. Navíc test z matematiky odhalil další problém: změna v pojetí testu z roku na rok ukazuje, že Cermat nemá jasno v tom, jaká vlastně má maturita být a k čemu. Takto hazardovat se studenty je ostudné.“

Fiala: Kouzelnou hůlku nemá nikdo

Státní maturity tak silně zastiňují jiné věci, které nový ministr také řeší a říká. Příkladem budiž páteční Mladá fronta DNES. Gestikulujícího Fialu na celostraně přebíjí titulek „Výsledky maturit: čeština slušná, matematika bídná“. List připomíná, že vztaženo k výsledkům letošní maturanti „ovládají češtinu zhruba devatenáctkrát lépe než matematiku“, což vede k otázkám, zda Cermat dokázal náročnost obou testů „vyladit“ na jednotnou úroveň.

Teprve níže je v MF Dnes interview se „zastíněným“ ministrem Fialou, z nějž vybíráme několik podstatných pasáží:

  • (Mezinárodní) studie nám ukazují docela vážné problémy se čtenářskou gramotností. Zahraniční studie také poukazují na některé snižující se znalosti v technických, matematických a přírodovědných předmětech. To jsou samozřejmě věci, kterých jsem si vědom a s nimiž je potřeba něco dělat.
  • Vnímám, jak se proměňuje kvalita studentů. Obecně se ukazuje, že v kvantitativních ukazatelích jsme v průměru nebo nadprůměru mezi zeměmi OECD, a to jak v přístupu lidí k vysokoškolskému vzdělání, tak v počtu absolventů středoškolského vzdělání. Tam všude jsme dosáhli dobrých čísel. Pro mě z toho vyplývá, že nyní se musíme zaměřit na kvalitu, na což ostatně zmiňované studie poukazují.
  • Nelze očekávat, že jakýkoliv ministr vytáhne kouzelnou hůlku nebo zázračný recept a všechny problémy napraví. To prostě není možné. V situaci, kdy se ministři školství rychle střídají, je koncepční práce ze strany ministerstva velmi obtížná. Považuji rovněž za důležité změnit přístup k učitelům. Nejde jen o financování, ale jak vyplývá ze zahraničních studií, nedostatečně pracujeme s dalším profesním růstem učitelů, s jejich kariérou. To jsou věci, jež významně ovlivňují celý vzdělávací systém.
  • Ministerstvo školství má jasně vymezené pravomoci. Pokud je bude naplňovat, může mnoho věcí zlepšit. Zásahy státu musejí být promyšlené, koncepční. Nesmějí být řízeny momentálními nápady toho či onoho. Školství je citlivá oblast, jakýmkoliv rozhodnutím zasahujete do života dětí, rodin a do budoucnosti této společnosti. Musíme se chovat zodpovědně a reformy provádět s velkým rozmyslem.

V rozhovoru pro ČESKOU POZICI ministr Fiala určil, jaké jsou tři priority, jimiž se chce především zabývat. Prvně touží vrátit do resortu a svého úřadu důvěryhodnost, dále by chtěl pokračovat v reformách nejen vysokého školství a za třetí by rád napravil čerpání evropských fondů. Ohlásil například redukci problematických Individuálních projektů národních (IPn), jimiž proslul tým předchozího ministra Josefa Dobeše (ex-VV).

„Nepochybuji o tom, že diskuzi s vysokými školami Fiala zvládne; důležité bude, jak se projeví Univerzita Karlova. S fondy to bude mít těžší, ale snad to půjde. Nejvíc se ale obávám, že narazit může v otázkách regionálního školství. To jej může potopit,“ sdělil ČESKÉ POZICI zdroj z okolí rektorátu Masarykovy univerzity, kde Fiala dlouhodobě působil. A jak jsme psali v úvodu, těch úkolů je nejméně 48. Spíše jich ale bude daleko víc.

Počet příspěvků: 4, poslední 18.5.2012 10:33 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.