Ministerstvo školství je povinno odpovědět, zda Bátoru angažuje, či ne

Otevřete.cz: Dle zákona nelze odsouvat lhůtu pro poskytnutí požadované informace.

Ministerstvo školství (MŠMT) nadále odpírá poskytnout informace, zda jsou zprávy o angažování poradce Ladislava Bátory do resortu pravdivé, či ne. Zvolilo si tedy termín, kdy prý dá veřejnosti vědět. Situace je poučná v tom, že dokumentuje současný právní stav - zda a kdy je orgán státní správy povinen odpovědět na relevantní otázky.

Podle projektu Otevřete.cz, který provozuje Otevřená společnost, o.p.s., by se ale MŠMT mělo vyjádřit co nejdříve. „Zákon nepřipouští odsouvání lhůty pro poskytnutí požadované informace z jakýchsi situačních důvodů, ,až se to bude hodit´,“ píše se ve zprávě, kterou ČESKÉ POZICI zaslal exposlanec Oldřich Kužílek, jenž je poradcem pro otevřenost veřejné správy a ochranu soukromí.

Instituce by neměly odpovídat až tehdy, když se jim to hodí...Redakce serveru ČESKÁ POZICE se 18. března dotázala MŠMT: „Bude pan Bátora skutečně působit na MŠMT od 1. dubna, jak uvedl deník Právo a opakovala další média, nebo ne?“ Ministerstvo sdělilo: „Ke zprávám a spekulacím spojeným s případným působením pana Bátory na MŠMT se vyjádříme k 1. dubnu 2011.“ Náš dotaz byl odeslán e-mailem na adresu k tomu určenou: press@msmt.cz. Ministerstvo si vybralo maximálně dlouhou lhůtu, v níž je dle zákona povinno odpovědět.

Otevřená společnost, o.p.s. v tiskové zprávě upozorňuje, že zákon o svobodném přístup k informacím (pokud jde o žádost podle něj podanou) nepřipouští účelové odklady. Ministerstvo je povinno co nejdříve, nejpozději do 15 dnů, na takový dotaz podat jasnou odpověď. Podobný případ již řešil Krajský soud v Ostravě a nedávno i Nejvyšší správní soud, které jasně vyslovily, že i na dotazy vzniklé na základě spekulací či prohlášení funkcionářů musí povinný subjekt poskytnout jasnou odpověď, byť ta bude znít např. jen „ano nebo ne“.

Nejvyšší správní soud v kauze, kdy se žadatel dotázal, zda tvrzení představitelky kraje vychází z nějakého existujícího podkladu, uvedl: „V souvislosti s ústavně zaručeným právem na informace je třeba vycházet z imperativu, že povinný subjekt je povinen poskytnout všechny informace, které má objektivně k dispozici, a to tím spíše, vztahují-li se k jeho působnosti, resp. pokud s jeho působností a posláním nejsou zcela v rozporu. Pokud tedy ve sféře povinného subjektu informace existují a jsou k dispozici, je třeba vycházet z domněnky, že se k jeho působnosti vztahují“.

Zákon nepřipouští odsouvání lhůty pro poskytnutí požadované informace z jakýchsi situačních důvodů, „až se to bude hodit“.

Tolik názor Otevřené společnosti. Otázkou je, zda i předepsanou patnáctidenní lhůtu úřad účelově nezneužívá.