Ministerstvo práce chce omezit zaměstnávání pracovníků přes agentury

Agentury zprostředkovávající dočasnou práci pro místní i zahraniční pracovníky dle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové vysávají obrovské množství pracovních sil z českého trhu. „Lex kvóty“, jak nazvali ministerský návrh zástupci agentur práce, přichází v době, kdy české zaměstnavatele trápí akutní nedostatek pracovníků.

Miroslav Petr 19.7.2021

Pracovní trh. foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice

Pracovní trh.

Omezíme podíl dočasně najímaných agenturních pracovníků ve firmách maximálně na deset procent všech lidí v každém podniku. Ochráníme tak naše domácí zaměstnance, oznámili v půlce června ministr vnitra Jan Hamáček a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (oba ČSSD). To, co mnozí považují jen za předvolební rétoriku, ale nedávno resort Maláčové zhmotnil do konkrétního návrhu.

Pokud by od agentur najatí pracovníci (čeští nebo i cizinci) přesáhli desetiprocentní kvótu, hrozila by podniku pokuta dva miliony korun. Agentury, které se u nás, stejně jako i jinde ve světě zabývají zprostředkováním dočasné práce pro místní i zahraniční pracovníky, podle Maláčové vysávají obrovské množství pracovních sil z českého trhu. „Potřebujeme, aby zaměstnanci agentur práce přestali konkurovat neférovým způsobem českým zaměstnancům,“ prohlásila ministryně.

Marné hledání

„Lex kvóty“, jak nazvali ministerský návrh zástupci agentur práce, přichází v době, kdy tuzemské zaměstnavatele trápí akutní nedostatek pracovních sil. Firmám, jež se vzpamatovávají z covidových ztrát a mají dostatek zakázek i zákazníků, chybí statisíce kvalifikovaných i nekvalifikovaných lidí. V průmyslu, stavebnictví, ale i službách a zejména v pandemií nejvíc postižené gastronomii a ubytování. Míra nezaměstnanosti klesá. A Česko je v tomto parametru nadále premiantem Evropy.

Za červen oproti květnu klesla z 3,9 na 3,7 procenta a je stejná jako před rokem. Z údajů Úřadu práce ČR také vyplývá, že na konci června bylo v Česku evidováno celkem 273,3 tisíce uchazečů o práci. Oproti tomu ale úřady evidují od zaměstnavatelů poptávku na obsazení 355,6 tisíce volných pracovních míst.

Hospodářská komora v průzkumu zjistila, že asi 96 procent zaměstnavatelů u nás má zkušenost s marným hledáním zaměstnanců, zatímco o práci se často zajímají lidé s kvalifikací, o kterou firma zájem nemá. Z průzkumu také vyplývá, že sedm z deseti podnikatelů je přesvědčeno, že se česká ekonomika neobejde bez pracovníků ze zahraničí.

Renomované agentury, respektive Asociace poskytovatelů personálních služeb (APPS) a Asociace pracovních agentur, kritizují ve společném dopise ministrům Maláčové a Hamáčkovi, že je neoprávněně hází do jednoho pytle s pochybnými agenturami, které se například formou vytvářených fiktivních družstev vyhýbají placení daní. A nezajišťují rovné podmínky agenturních pracovníků s kmenovými zaměstnanci.

„Vymýšlení nesmyslných kvót by mělo za důsledek redukci poctivých agentur a naopak větší posílení šedé nelegální zóny,“ řekla prezidentka APPS Jaroslava Rezlerová, jež je zároveň generální ředitelkou největší agentury u nás, společnosti Manpower Group. Bez většího zapojení cizinců i místních lidí přes agentury se podle zaměstnavatelů Česko neobejde.

A firmy se nevyhrabou z covidové krize. Hospodářská komora v průzkumu zjistila, že asi 96 procent zaměstnavatelů u nás má zkušenost s marným hledáním zaměstnanců, zatímco o práci se často zajímají lidé s kvalifikací, o kterou firma zájem nemá. Z průzkumu také vyplývá, že sedm z deseti podnikatelů je přesvědčeno, že se česká ekonomika neobejde bez pracovníků ze zahraničí.

Ochrana tuzemských zaměstnanců

„Řešením je efektivní nábor pracovníků ze třetích zemí, který komora dlouhodobě pro firmy zabezpečuje v rámci Programu kvalifikovaný zaměstnanec. A zájem o pracovníky ze zahraničí je veliký. Jen v květnu jsme vyřídili žádosti o 2235 zaměstnanců ze třetích zemí,“ uvedl šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar označuje Maláčové návrh za předvolební populismus a věří, že kvóty nemají v parlamentu šanci na schválení.

Česko má už dnes legislativu, jež domácí zaměstnance chrání. Čeští zaměstnavatelé musejí primárně nabídnout místo českým zaměstnancům a cizincům nesmí za stejnou práci nabídnout méně peněz než Čechům.

Připomíná, že Česko má už dnes legislativu, jež domácí zaměstnance chrání. „Čeští zaměstnavatelé musejí primárně nabídnout místo českým zaměstnancům a cizincům nesmí za stejnou práci nabídnout méně peněz než Čechům,“ uvedl Špicar. Skutečností také je, že prostřednictvím agentur pracuje ve zdejších továrnách a podnicích i velká část Čechů.

Jsou, stejně jako cizinci, zaměstnanci agentury, která je dočasně přiděluje na práci firmám, jež zrovna potřebují lidi, ale nemohou nebo nechtějí je (třeba kvůli dočasným zakázkám nebo sezonnímu provozu) nabírat do kmenového stavu. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) pracovalo na konci roku 2019 u nás (z velké části přes agentury) téměř 622 tisíc cizinců, zejména Ukrajinců a Slováků. Největší podíl, 25 až 28 procent, ze všech zaměstnanců, tvořili ve stavebnictví, stravovacích a ubytovacích službách.

Během loňské jarní vlny pandemie část Česko opustila, do konce loňska ale jejich celkový počet vzrostl na 644 tisíc. „Je důležité si uvědomit, že bez cizinců by v Česku zaměstnanost vůbec nevzrostla. Za období let 2010 až 2019 nám tady přibylo 407 tisíc zaměstnanců cizinců a českých zaměstnanců přitom 63 tisíc ubylo. Má to demografické důvody. Ubývá lidí v aktivním věku, přibývá seniorů,“ uvedl před časem Dalibor Holý z ČSÚ.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.