Ministerstvo obrany prodlužuje životnost neefektivního ICT řešení

Vláda posvětila resortu nákupy informačních a komunikačních služeb za 132,5 milionu. Přechod na levnější a komplexní systém se tím oddálil.

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Přestože ministerstvo obrany loni schválilo strategický dokument o úspornějším a efektivnějším provozu informačních a komunikačních technologií (ICT), při vypisování veřejných zakázek se jím neřídí. Aktuálním příkladem jsou nákupy ICT služeb za 132,5 milionu korun v jednacím řízení bez uveřejnění, které resortu počátkem srpna posvětila úřednická vláda Jiřího Rusnoka. Nové zakázky na jednu stranu prodlouží životnost již zavedených armádních systémů, zároveň však oddálí přechod na nové řešení, které předpokládá již schválená Koncepce informatizace resortu obrany (KIRO).

ČESKÁ POZICE získala informační zprávu, kterou pro svého šéfa, ministra obrany Vlastimila Picka, vypracovali úředníci resortu. Varují v ní, že pokud se prodlužování kontraktů ve značně roztříštěných armádních ICT nezastaví, přechod na jednotný a levnější systém se zkomplikuje.

„Pokud bude realizován nákup podpory a rozvoje stávajících APV (aplikační programové vybavení–pozn. red.) podle zavedených schémat, tedy formou jednacího řízení bez uveřejnění, nemůže nikdy dojít ke kvalitativní změně, kterou ministerstvo obrany a Armáda ČR potřebují. Nedostatky v oblasti informatizace jsou dostatečně popsány na úrovni dokumentů Bílá kniha o obraně a KIRO,“ uvádí se v dokumentu, který vznikl v sekci vyzbrojování a jehož celé znění přikládáme v PDF souboru.

Nekonečná závislost

Jak je možné, že se resort neřídí doporučením vlastních expertů? Vladimír Lukovský z tiskového odboru ministerstva má jednoduché vysvětlení: „Zakázky určené pro zabezpečení provozu a provozuschopnosti současných resortních komunikačních a informačních systémů jsou nezbytné k jejich udržení do doby plánované náhrady novými systémy dle KIRO,“ napsal ČESKÉ POZICI.

Tato argumentace si však protiřečí s informační zprávou, v níž se konstatuje, že prodlužováním současných kontraktů a dílčími úpravami resortních ICT systémů se ministerstvo obrany dostává do „nekonečné závislosti na prvotních dodavatelích“.

Prodlužováním současných kontraktů a dílčími úpravami ICT systémů se ministerstvo dostává do nekonečné závislosti na prvotních dodavatelíchAutoři informační zprávy se dále pozastavují nad zdůvodněním „jedinečnosti řešení“, které zajišťují současní dodavatelé (viz stranu 4 dokumentu): „To lze obhájit například při rozvoji interního software použitého v konkrétním zbraňovém systému. (…) Nelze ale donekonečna tvrdit, že funkcionalita systémů podporujících ekonomické, personální, skladové, logistické či spisové procesy je tak specifická, že resort obrany a Armáda ČR musí nakupovat a udržovat proprietární systémy původních dodavatelů, a to za částky, které v ročním součtu odpovídají vývoji systémů zcela nových.“

analýze KIRO (viz stranu 41) byly náklady na pořízení nového ICT řešení, konkrétně na dva klíčové projekty – výstavbu globální datové sítě a vytvoření datových center – vyčísleny na 688 milionů korun. Tato investice přitom odpovídá pouze části ročních nákladů na informační a komunikační technologie, které v resortu obrany překračují miliardu korun.

Loni, jak ČESKÉ POZICI potvrdil tiskový odbor resortu, činily investice ministerstva obrany do ICT 542 milionů a provozní náklady dalších 619 milionů. Část z těchto peněz získali dosavadní dodavatelé bez otevřené soutěže. A se stejnou praxí se počítá i pro příští rok. „V oblasti komunikačních a informačních systémů předpokládá ministerstvo obrany uzavřít v roce 2014 smluvní vztahy na základě využití jednacího řízení bez uveřejnění v celkovém finančním objemu 297 milionů korun,“ napsal ČESKÉ POZICI Lukovský z tiskového oddělení.

V této souvislosti stojí za zmínku, že dle KIRO měl být projekt na výstavbu globální datové sítě spuštěn už loni a s vybudováním datových center se počítá na příští rok. Jenže dle důvěryhodného zdroje ČESKÉ POZICE z ministerstva obrany se do konce roku připravuje pouze vypsání tendru na zpracování studie proveditelnosti k těmto projektům.

Opravdu nepostradatelní?

Jednou ze zakázek schválených vládou počátkem srpna bylo zajištění pozáručního servisu na telefonní ústředny od Alcatelu za 41 milionů korun pro příští dva roky. Dodavatelem se stane společnost ATS Telcom. Argumenty pro tento způsob nákupu jsme v materiálu určeném pro vládu nalezli dva:

  1. firma poskytuje ministerstvu obrany služby již od roku 2011;
  2. firma je držitelem exkluzivního osvědčení od společnosti Alcatel-Lucent a nikdo jiný služby Alcatelu české armádě poskytovat nesmí.

Obzvlášť druhý důvod, tedy výhradní zastoupení pro ATS Telcom, stojí za pozornost – resort obrany totiž předloni deklaroval snahu zbavit se prostředníků armádních nákupů. Tehdejší ministr obrany Alexandr Vondra prosadil úpravu zákona o obchodu s vojenským materiálem a jedním z cílů změny byla právě snaha zamezit mnohdy předraženým nákupům přes prostředníky. Jenže vedle sofistikovaných a utajovaných zbrojařských kontraktů ministerstvo obrany a armáda nakupuje i civilní nástroje včetně ICT řešení. A tam skulina pro prostředníky zůstala.

Další skutečností, která v souvislosti s hlasovými službami stojí za povšimnutí, je, že dle schválené strategie KIRO by měla armáda od příštího roku začít přecházet na novou technologickou platformu. Ministerstvo obrany dokonce spočítalo, že na projekt obměny technologie bude v letech 2014 až 2016 vynaloženo 210 milionů korun. Důvěryhodný zdroj ČESKÉ POZICE, jenž je s detaily nákupů ICT služeb obeznámen, k tomu uvedl: „Hrozí, že se tam zase udělá nějaký upgrade za 40 mega, přitom je všem jasné, že za dva roky již bude ten systém mrtev a hlas pojede přes globální datovou síť. Když víte, že za dva roky budete kupovat nový barák, také na tom starém nebudete dělat novou střechu, pokud ta stará slouží.“

Zástupce ministerstva obrany Lukovský opět poskytl jednoduché vysvětlení: „Do doby plánovaného zavedení nového telefonního a datového systému na bázi VoIP (přenos digitalizovaného hlasu prostřednictvím počítačové sítě – pozn. red.) je nezbytné zabezpečit provoz a provozuschopnost stávajících technologií.“

Tři roky přešlapování

Na problém, že armádní ICT zůstává v podstatě v rukou historických dodavatelů, upozornil již audit společnosti Equica z roku 2010 (ČESKÁ POZICE o něm informovala v srpnu 2011). Z šetření auditorů vyplynulo, že v důsledku toho platí ministerstvo obrany za informační a komunikační technologie nestandardně vysoké sumy, trpí špatně uzavřenými smlouvami, nedostatečnou kontrolou kvality, nevhodným řízením, decentralizovanými nákupy a chybějí mu odborníci. Ukázalo se také, že v letech 2006 až 2009 resort za ICT utratil téměř deset miliard korun.

Alarmující stav má negativní dopady i na mezinárodní spolupráci ČeskaAčkoli jsme se v čase posunuli o tři roky dál, přičemž mezitím vznikly dokumenty KIRO a informační zpráva pro ministra obrany, situace v resortu obrany se nijak výrazně nezměnila. Alarmující stav má přitom negativní dopady i na mezinárodní spolupráci země – v KIRO se mimo jiné dočteme, že česká armáda neřešením problémů v ICT čelí vážnému riziku. „ČR již v současné době není schopna plně dostát svým závazkům vůči NATO, plynoucím z lisabonských Critical Capability Commitments či Force Goals (FG), které mimo jiné stanovují požadavky na informatizaci resortů obrany členských států NATO,“ konstatuje dokument.

Pokud má ministerstvo obrany v ICT vstoupit do 21. století a zajistit si v rozpočtově napjatých dobách jeho udržitelné financování, bude muset urychleně zajistit komplexní řešení. A mělo by se držet schváleného strategického dokumentu. To však předpokládá připravit urychleně dva tendry na vybudování globální datové sítě a výstavbu datových center, aby se realizace ve střednědobém výhledu vůbec stihla.