Ceska Pozice

Ministerstva: Jakýpak rozpor s ústavou? Penzijní reforma je v pořádku!

Většina právníků zpochybnila v anketě ČESKÉ POZICE soulad důchodové reformy se zákony, pro oslovené úřady to problém není.

Dle ministerstva práce a sociálních věcí je důchodová reforma v souladu s ústavou. Jeho šéf Jaromír Drábek (TOP 09) vysvětloval základní body reformy v médiích. foto: © ISIFAČeská pozice

Dle ministerstva práce a sociálních věcí je důchodová reforma v souladu s ústavou. Jeho šéf Jaromír Drábek (TOP 09) vysvětloval základní body reformy v médiích.

ČESKÁ POZICE se zeptala tří ministerstev, spravedlnosti, financí (MF) a práce a sociálních věcí (MPSV), co si myslí o výsledku své pravidelné ankety, v níž překvapivě téměř 60 procent oslovených právníků zpochybnilo soulad chystané penzijní reformy se zákony nebo dokonce s českou ústavou. Otázka „Připadá vám z právního hlediska v pořádku, že se člověk v rámci důchodové reformy sice bude smět dobrovolně rozhodnout pro vstup do penzijního fondu, ale toto své rozhodnutí už nebude moci později odvolat?“ vyvolala až neprávnicky ostré komentáře.

Zástupci zmiňovaných ministerstev v tom však v podstatě problém nevidí. A to ani MPSV, jehož šéf Jaromír Drábek (TOP 09) základní body důchodové reformy vysvětloval v médiích.

Novodobé otroctví

Jeden z dotazovaných právníků, mezi nimiž jsou advokáti, soudci i firemní právníci, dokonce odpověděl, že jde o „novodobé otroctví“. Dle dalšího je lepší svěřit úspory na důchod raději matraci než soukromému penzijnímu fondu.

Většina právníků preferovala názor, že není ospravedlnitelné, aby stát chtěl po občanech nezrušitelný úvazek na několik desítek let dopředu, nedokáže-li garantovat, že se zákony nebo společenské prostředí za tu doby výrazně nezmění. Někteří právníci se také domnívali, že to sice stát chtít může a zákonům takové pravidlo neodporuje, ale toto rozhodnutí občanům nedoporučovali, protože je nejisté.

Obhajoba

Na dotaz ČESKÉ POZICE jako první odpověděla mluvčí resortu spravedlnosti Tereza Palečková. Dle ní by „nebylo korektní“, kdyby měl její úřad výsledek ankety komentovat, protože se „na tvorbě parametrů reformy důchodového systému nepodílel.“ A protože podoba reformy není definitivní – což skutečně není – je dle ní prý předčasné diskutovat o protiústavnosti „některých dílčích parametrů vzešlých z porady ekonomických ministrů“. Jen aby v okamžiku konkrétních kontur penzijní reformy nebylo na diskusi o zákonnosti, respektive ústavnosti pozdě.

Ministerstvo financí se domnívá, že nemožnost vystoupit z druhého pilíře není v rozporu s ústavou

Penzijní reformu obhajoval Jakub Haas z ministerstva financí. „Činnost penzijních společností budou regulovat právní předpisy. Klient tedy bude znát parametry regulace druhého pilíře. Navíc tyto právní předpisy budou mimo jiné upravovat předsmluvní informační povinnosti pro klienta ze strany penzijních společností,“ řekl Haas.

Dohlížet na dodržování těchto povinností má dle něho Česká národní banka. MF se domnívá, že nemožnost vystoupit ze druhého pilíře není v rozporu s ústavou. Občané totiž budou mít dopředu nezbytné informace, aby se mohli rozhodnout, zda do systému soukromých fondů vstoupí, nebo nevstoupí.

Závažné rozhodnutí

Podobně odpověděla mluvčí MPSV Viktorie Plívová. V nastavených parametrech důchodové reformy žádný rozpor s ústavou nespatřuje. „Ministerstvo si je vědomo, že rozhodnutí o vstupu do systému důchodového spoření, které je nevratným úkonem, je závažné. Nicméně stále jde o dobrovolné rozhodnutí. V 35 letech (kdy by se měl člověk nejpozději rozhodnout, zda do systému vstoupí – pozn. red.) má každý z nás již dostatečnou životní zkušenost, aby mohl rozhodnutí učinit,“ prohlásila Plívová.

A dodala, že stejný nebo podobný model důchodového systému, jaký se připravuje v Česku, funguje i v dalších členských zemích Evropské unie, aniž by měly výrazně odlišné ústavy. Za příklad uvedla dvě sousední země - Polsko a Slovensko. „V Polsku se mohli v roce 1999 dobrovolně bez možnosti revokace vstupu rozhodnout občané starší 30 let. Pro všechny mladší byl vstup povinný,“ sdělila Plívová.

Podobná situace byla dle ní na Slovensku. Tam lidé od začátku věděli, že revokace není možná. „Až po několika letech, po změně vlády, byl výstup umožněn. Dvakrát na půl roku bylo možné vystoupit. Udělalo to pět procent účastníků,“ řekla Plívová. Kdo tehdy vystoupit nechtěl, nebo to nestihl, má smůlu. Zákon mu neumožňuje změnu názoru.

Související článek: Radši do matrace než do penzijního fondu

zpět na článek


© 2022 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.