Ministerský kandidát Kohout: Štiřín prodávat nebudu

Budoucí ministr zahraničí si dokáže jen těžko představit, že by pokračoval v procesu, který by znamenal prodej barokního zámku.

Kupec nezíská pouze zámeckou budovu. Součástí areálu jsou i pozemky o rozloze 35 hektarů, včetně golfového hřiště. foto: archivČeská pozice

Kupec nezíská pouze zámeckou budovu. Součástí areálu jsou i pozemky o rozloze 35 hektarů, včetně golfového hřiště.

Jaký bude další osud barokního zámku Štiřín, až v čele ministerstva zahraničních věcí vystřídá Karla Schwarzenberga Jan Kohout? Ještě v pondělí 1. července ministerský kandidát na dotaz ČESKÉ POZICE, zda souhlasí se záměrem svého předchůdce, aby se resort zámku zbavil, odpověděl vyhýbavě: „S vaším dovolením se k otázce vyjádřím až po jmenování do funkce. Považují to za důležité, ale prioritou je stabilita resortu a jeho proexportní orientace.“

V rozhovoru pro čtvrteční Právo už byl ale Kohout sdílnější. K prodeji Lobkovického paláce v Praze Spolkové republice Německo a k prodeji zámku Štiřín poznamenal: „Smlouvy neznám, musím se na ně podívat. Co se týče Štiřína, tak z pohledu vlády, která se rozhodla, že nebude činit nezvratná strategická rozhodnutí jako v případě Temelína, tak si těžko umím představit, že bych pokračoval v procesu, který by znamenal prodej Štiřína.“

Připomeňme, že o zahájení kroků k prodeji Štiřína rozhodlo ministerstvo zahraničí zhruba před rokem a půl – pro resort se údajně zámek stal nepotřebným. Samotný prodej Štiřína soukromým majitelům však zatím zahájen nebyl. K tomu dvě poznámky:

  1. Neustálé debaty o prodeji zámku Štiřín (poprvé se o něm hovořilo v roce 2009, kdy byl ministrem zahraničí rovněž Karel Schwarzenberg) se negativně projeví na hospodářských výsledcích. Jak již ČESKÁ POZICE dříve napsala, kdo by plánoval na zámku uspořádání nějaké akce, když není jisté, komu bude patřit?
    V posledních třech letech přispívalo ministerstvo zahraničních věcí na Štiřín ročně mezi sedmi až devíti miliony korun. Schwarzenbergův resort tvrdil, že už nemá peníze, aby zámek nadále dotoval. Nemělo by tedy být prvotní snahou udělat maximum pro zisk areálu, a teprve poté se ho chtít zbavit?
  2. Místo toho, aby byl verdikt o budoucnosti Štiřína učiněn na základě důkladné ekonomické analýzy (kolik se do areálu investovalo, na kolik vyjde roční dotace, jaké jsou možnosti ji minimalizovat a jak by se mohl zámek co nejlépe využít), rozhoduje personální obsazení postu ministra. Jeden je pro prodej, jiný zastává opačný názor. Nechme se překvapit, jak se situace změní po příštích parlamentních volbách.

Zvažovanému prodeji zámku Štiřín se ČESKÁ POZICE věnovala v sérii článků.

Počet příspěvků: 1, poslední 6.7.2013 12:28 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.