Ceska Pozice

Miluj ODS za pětku

Dotovaný párek jako hezký, byť zjednodušený příklad dnešní politické reality, v níž už nehraje roli pravice či levice, ale jenom cena.

Pavel Pokorný 2.5.2013

foto: © ČTKČeská pozice

Přiznejme, že to nebyl příliš povedený nápad – výlet na Petřín na prvního máje motivovaný docela prostou potřebou projet se s dětmi lanovkou, v tento den určitě nejnatřískanější v roce. Zní to asi trochu masochisticky, vrhnout se do davu v takový sváteční den. Nicméně fronta pod kopcem nebyla ještě nic proti řachandě, která návštěvníka čekala nahoře.

Měl jsem to štěstí jako dítě školou povinné v osmdesátých letech trávit několikrát Svátek práce s orchestrem na západ od našich hranic, povětšinou v menších městech, a vždy mě fascinoval ten jarní poklid: tolik kontrastoval s tehdejšími povinnými průvody v Praze. Nedělo se nic, všude bylo zavřeno, odpočívalo se. Tohoto zvyku se snažím držet i doma, a proto jsem trestuhodně nezaregistroval, že se na Petříně slaví odpoledne s (pražskou) ODS. Prý tradičně.

Tomu ani náhodný návštěvník nemůže odolat. A tak jsme si prošli u východu z lanové dráhy obsazený kromě davu spoluobčanů několika stánky, pódiem a pár atrakcemi pro děti. Zjistili jsme, že jsme propásli přivítání primátora Bohuslava Svobody, Staroměstský dixieland, šermíře i mažoretky, bylo už kolem páté odpoledne a akce začínala ve dvě. Vyslechli jsme část strašidelného povídání o špatném počasí mezi europoslankyní Andreou Češkovou a moderátorem Vlastou Korcem. Naštěstí o pár metrů dál už nebylo rozumět... Leč prožitky se teprve blížily kulminaci.

Klobás i piva stále dost. A také cukrové vaty, trdelníku a dalších pouťových pochutin. Chyběl už jen kolotoč a střelnice. I balonků bylo dost, plněných héliem, takže jich spousta dětem uletěla. Jedné holčičce v 17:06 dokonce už pátý! Korpulentní maminka se tedy pořádně rozčílila, ale náš dvouletý Ríša se za modrobílým balonkem s ptákem fascinovaně díval. Snad to ještě nechápal moc symbolicky...

Vlastně to byla taková normální hlučná pouť dnešní doby, orámovaná do modrobíla. A pak to přišlo. Dlouhý, několik desítek metrů určitě, zástup čekatelů na klobásu. Takovou frontu tedy ani na pouti nepotkáte, i kdyby uzenina byla sebelepší. Na Petříně se na ni ovšem nestálo kvůli vyhlášené kvalitě. Stála jen deset korun! Stánkař na pouti by zkrachoval, tady to platili občanští demokraté. Dotované ceny ODS, od 14:00 do 18:00, stálo na lístku s nabídkou.

Politické strany lákají voliče už jen na jedno jediné, co zřejmě dnes ještě funguje: dám vám něco (skoro) zadarmoJak jsem potom večer díky internetu zjistil, „dotované ceny“ na prvomájových akcích ODS nebyly letošní novinkou, věděl to už Pavel Bém, že na levný párek a pivo lidé nejlíp slyší. Nebrání se tomu ani „pravicový“ pražský primátor Bohuslav Svoboda, který ve své řeči na Petříně kritizoval spolupráci komunistů a sociálních demokratů v krajích v tom smyslu, že to bude dobré pro pravicové strany, až si všichni lidé uvědomí, že tohle spojení není krajům ku prospěchu. Možná není, možná nebude, ale ODS z toho nevytěží nic. Levný párek však slouží jako hezký, byť trochu zjednodušený příklad dnešní „pravicové“ reality.

Problém je v tom, že ODS není moc pravicová strana, když se snaží koupit lidi za klobásu, stejně jako to dělají „levicoví“ komunisté a sociální demokracie. Povážlivý podíl lidí ve frontě dvakrát pravicově nevyhlížel, leda by ODS mínila oslovovat například i tu část elektorátu, kterou si povrchní veřejnost obvykle spojuje například se zneužíváním sociálních dávek.

Když odmyslíme srp a kladivo, třešně, růži, ptáka, rudou, oranžovou a modrou barvu, splynou nám všechny ty politické strany v jeden nerozlišitelný mišmaš, který láká voliče na jediné, co zřejmě dnes ještě funguje: dám vám něco (skoro) zadarmo – cukříček, grilovaný párek, pivko atd. Pak doufají, že lidi zaberou. Prvního května snad. V květnu 2014 však procitnou z barvosleposti a dotovaným modrým párkem pohrdnou. Rudá a oranžová uzenina vypadá přece jen přirozeněji.

P. S.: Pivo jsem si za dvacku dal. Ze tří důvodů: žízeň po čekání na lanovku, cena 20 Kč mi za desítku nepřišla dotovaná příliš, vlastně vůbec. Přestože ji čepovali do plastového (nepravicového – abychom parafrázovali klasika) kelímku, a u pípy nebyla téměř fronta. Jó, voliči nejsou takoví blbci.

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.