Miliardář Vítek v síti Panama Papers: Skořápka – bonus od banky

Příběh miliardáře Radovana Vítka v kauze známé jako Panama Papers neukazuje na daňové triky, ale na praktiky bankovních institucí, které se navzdory řadě prohlášení o boji s praním špinavých peněz rozhodně podnikání přes daňové ráje neštítí. České bankovní domy se ovšem dušují, že v této praxi „nejedou“.

Radovan Vítek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Radovan Vítek | foto: MAFRA - David PortMAFRA
Radovan Vítek

Bohatství a daňové ráje se přitahují. I proto se v kauze známé jako Panama Papers, která díky uniklým dokumentům odhaluje praktiky kolem zakládání offshorových společností kvůli daňovým důvodům, či dokonce legalizaci peněz pochybného původu, objevují mezi třemi stovkami českých jmen přední čeští byznysmeni.

Nejnověji LN ve spolupráci s Českým centrem pro investigativní žurnalistiku (Investigace.cz) narazily na třetího nejbohatšího Čecha Radovana Vítka. Ten dle listin uniklých z panamské právní společnosti Mossack Fonseca, jež pro klienty z celého světa zakládá skořápkové společnosti, ovládá firmu Trapezium Properties Limited, registrovanou na Britských Panenských ostrovech.

Vítkův příběh, jak jej LN a Investigace.cz z uniklých dokumentů měly možnost poskládat, neukazuje na daňové triky, ale na praktiky bankovních institucí, které se navzdory řadě prohlášení o boji s praním špinavých peněz rozhodně podnikání přes daňové ráje neštítí. České bankovní domy se ovšem dušují, že v této praxi „nejedou“.

Nejaktivnější klienti právníků

Cesta Radovana Vítka do Panama Papers začala na jaře 2009. Tehdy se ženevská pobočka francouzské velkobanky Société Générale obrátila na švýcarskou odnož Mossack Fonseky, že by potřebovala založit pro svého klienta, miliardáře Vítka, firmu na britskopanenských ostrovech. Aby byla vlastnická struktura ještě zastřenější, není Vítek přímým vlastníkem firmy.

Z dokumentů, které z panamské společnosti Mossack Fonseca vynesl whistleblower a poskytl německým médiím, vyplynulo, že právě banky byly nejaktivnějšími klienty právníků z Panama City

Dokumenty ukazují, že akcie drží v Panamě registrovaná nadace Brotherhood Foundation. Vítek je pak „jen“ takzvaným protektorem – tedy tím, kdo ve skutečnosti ovládá firmu Trapezium, rozhoduje o jejím osudu a případně nakládá s jejím majetkem. Vítkovo realitní impérium CPI odmítá, že by s britskopanenskou schránkou mělo něco společného.

„Uvedená společnost není se skupinou CPI Property Group v žádném obchodním vztahu, natožpak přímo její součástí,“ sdělil LN Vítkův mluvčí Jan Burian. „Společnost, na niž se dotazujete, byla jedním z benefitů Société Générale, se kterou pro privátní účely přišel pan Vítek do kontaktu ve Švýcarské konfederaci, jejímž je rezidentem,“ dodal Burian s tím, že miliardář firmu nikdy nevyužil.

Postup švýcarské pobočky francouzského bankovního domu ovšem přesně ukazuje, jak banky svým bohatým klientům s jejich případným ukrýváním majetku aktivně pomáhaly. Z dokumentů, které z panamské společnosti Mossack Fonseca vynesl whistleblower a poskytl německým médiím, vyplynulo, že právě banky byly nejaktivnějšími klienty právníků z Panama City.

Evropská odezva

Přední finanční instituce z Evropy nechaly zřídit stovky a v případě lucemburské Experta Corporate and Trust Services, což je dceřiná společnost Banque International a Luxembourg, dokonce tisíce firem v daňových rájích. Mezi nejaktivnější v tomto směru patřily pobočky bankovních gigantů Credit Suisse, UBS, HSBC nebo právě Société Générale.

Zjištění z Panama Papers týkající se bank má už v Evropě odezvu. Regulátoři na kontinentu se na spojení bank a daňových rájů zaměřili. Nejdále zašel zřejmě švýcarský regulátor Finma.

Celkem bankovní úředníci ze zhruba pěti stovek institucí stáli za zřízením 15 600 offshorových struktur, ukázaly dokumenty, které Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů zpracovávalo více než rok. A jak ukazuje případ miliardáře Vítka, nedělo se to jen na přímý pokyn klientů, ale těm nejbohatším dávali bankéři skořápkové firmy v rámci privátního bankovnictví jako bonus, podobně jako běžní klienti dostávají bezmála automaticky kreditní kartu.

Zjištění z Panama Papers týkající se bank má už v Evropě odezvu. Regulátoři na kontinentu se na spojení bank a daňových rájů zaměřili. Nejdále zašel zřejmě švýcarský regulátor Finma, který prohlásil, že prošetří veškerá podezřelá napojení švýcarských finančních institucí, která se objeví v dokumentech z Panamy. Britský dozor nad bankami zase dal peněžním ústavům čas do půli dubna „napráskat se“, jakékoliv nové zjištění, které by neuvedly, bude považovat za velmi závažné. Ve Švédsku pak kauza vyvolala úvahy o zpřísnění zákonů proti praní špinavých peněz.

Skandál má i své konkrétní oběti. Odstoupil člen dozorčí rady nizozemského bankovního obra ABN Amro Bert Meerstadt poté, co se jeho jméno objevilo mezi klienty Mossack Fonseky. Napojení své banky na Panamu neustál ani šéf rakouského bankovního domu Vorarlberger Landes- und Hypothekenbank Michael Grahammer.

Služby privátního bankovnictví

České banky se dušují, že podobné „bonusy“ svým bohatým klientům neposkytují. Ti, kdo se v Česku kvalifikují na služby privátního bankovnictví, se počítají na tisícovky. K tomu je třeba majetek přesahující alespoň milion korun, který svěří do správy jedné banky. Většinou ale nejde pod deset milionů. Odhad, kolik takových lidí je, poskytuje statistika o českých dolarových milionářích – lidech s majetkem více než 20 milionů korun. Těch podle posledního „sčítání“ z loňského roku bylo přes 25 tisíc.

Ti, kdo se v Česku kvalifikují na služby privátního bankovnictví, se počítají na tisícovky. K tomu je třeba majetek přesahující alespoň milion korun, který svěří do správy jedné banky. Většinou ale nejde pod deset milionů.

„V ČSOB Private Banking se zaměřujeme čistě na témata, jako je předávání firem klientů na jejich nástupce s cílem nerozdrobit rodinný majetek. Nabízíme exkluzivní investiční příležitosti, poradenství v nemovitostech, limitované emise korporátních dluhopisů. Samotné zakládání firem však řeší právní a daňoví poradci klientů,“ říká Pavla Hávová z ČSOB, která je se zhruba 30procentním podílem lídrem trhu privátního bankovnictví. V podstatě totéž tvrdí i ředitel české pobočky čistě privátní Bank Gutmann Tomáš Končický.

„Naše banka se specializuje pouze na správu majetku klientů, nikoliv na zakládání firem, podobné služby nenabízíme. Spolupracujeme ale s řadou poradenských společností a právních kanceláří, které pro naše klienty dokážou tyto služby zajistit, pokud o ně mají zájem,“ sdělil LN s tím, že trendem mezi českými zákazníky je v souvislosti s rostoucí regulací ve světě přesouvání zahraničních vkladů zpět do Česka.

Externí partnery jako jedinou možnost případného založení struktur v daňovém ráji zmiňují i další velcí hráči na trhu, jako je Česká spořitelna nebo UniCredit Bank. „Po založení firmy za pomoci externího partnera pak Česká spořitelna nově založené firmě poskytuje komplexní služby,“ doplnil Jiří Zelinka, ředitel Erste Private Banking. Další bankovní domy, jako je Komerční banka nebo Sberbank, se omezily na to, že „takovéto služby klientům neposkytují“.

Světový trend – zakládání firem přes zahraniční nadace – dorazil i do Česka

„Klasické schovávání majetku přes obyčejné firmy v daňových rájích už nefrčí. Teď jsou in zahraniční nadace,“ řekl před časem LN zdroj z okolí několika předních českých miliardářů. Jeho slova potvrzují zkušenosti českých firem, které se zakládáním firem na klíč živí.

Nadace totiž přestřihne přímou vazbu mezi skutečným vlastníkem a jeho majetkem. Ten z něj má sice plnohodnotný prospěch, jako by jej papírově vlastnil, ale nehrozí mu například, že by o něj přišel v rámci nějakého majetkového sporu, případně v exekuci. Bonusem je pak tradiční benefit daňových rájů – bezmála naprostá anonymita vlastníka.

Protektor

Přesně takový model odkryly dokumenty z kauzy Panama Papers v příběhu třetího nejbohatšího Čecha – realitního magnáta Radovana Vítka. Jemu offshore strukturu se jménem Trapezium Properties Limited na Britských Panenských ostrovech založila v roce 2009 banka Société Générale (společnost označovaná jako offshore je v obecné definici taková, která podniká v určité zemi, v daňovém ráji má pouze své sídlo a zpravidla platí pouze paušální daňové poplatky). A to přes nadaci Brotherhood Foundation se sídlem v Panamě.

Vítek je v dokumentech, které LN ve spolupráci s Českým centrem pro investigativní žurnalistiku prozkoumaly, veden jako takzvaný protektor. Tedy ten, kdo firmu Trapezium plně ovládá, rozhoduje o její budoucnosti a užívá si jejích zisků.

„Výhodou nadací je, že dochází k faktickému oddělení majetku jak zakladatele nadace, tak beneficienta majetku v ní vloženého. Tedy nelze po těchto lidech nárokovat žádný podíl, akcie ani nic podobného v případě soudních sporů nebo exekucí. Majetek přitom přechází do rukou profesionálního správce zahraniční nadace,“ vysvětlil LN Jan Živora, šéf společnosti Asset Protection, která firmy na klíč zakládá.

Mizivé daně

Původní vlastník ale kontrolu nad majetkem neztrácí. „Původní majitel může být členem rady nadace nebo dozorovat činnost coby protektor,“ uvedla Zuzana Jedličková, specialistka na správu majetku ze společnosti Akont Trust, která se zaměřuje na mezinárodní daňové plánování. Nadací podle odborníků využívají klienti zejména při správě majetku a ochraně vlastnictví a soukromí.

Právě proto se využívá komplikovanějších struktur, kdy firma sídlí v jednom daňovém ráji a nadace v druhém. Tím je zaručena naprostá anonymita jak původního vlastníka, tak těch, kdo mají z výtěžků žít – nezřídka nejbližší příbuzní. „Často při volbě sídla nadace i samotné firmy, v níž je majetek uložen, jde o jurisdikce, které nemají s Českem podepsánu smlouvu o právní pomoci a výměně informací,“ dodal Živora z Asset Protection.

Zbytek už je tradiční bonus, který poskytují offshorové struktury. Tedy mizivé daně. Firma v daňovém ráji zaplatí paušální poplatek v ostrovní jurisdikci – maximálně stovky dolarů. Zisk přepošle svému akcionáři – tedy nadaci. A ta jej podle zakladatelských smluv pošle jednotlivým beneficientům. Ti si pak příjem zdaní domácí sazbou daně z příjmu, v případě Česka tedy 15 procenty, a protože nejde o výnos z podnikání, žádné další daně ani poplatky už nenásledují.

Benefity lákají

Nadace ovšem může posloužit i nekalým účelům. „Nadace mají ze své podstaty jakýsi bohulibý účel, takže je méně nápadné, když do nich natékají peníze, které by třeba při správě majetku v trustu byly podezřelé. V nadaci se to omluví tím, že přišly na boj s rakovinou nebo podobně,“ uvedl pro LN zdroj, který byl vyšetřovatelem hospodářské kriminality.

Všechny tyto benefity lákají stále více českých zákazníků. „Nadace máme v nabídce od roku 2007, ale právě letos se na ně klienti začínají ptát ve větší míře,“ tvrdí Živora. Realitní magnát Vítek ovšem v roce 2009 nepředběhl český trend, firmu založenou přes nadaci dostal od banky v balíčku produktů k privátnímu bankovnictví a podle svých slov ji nikdy nevyužil. I když zrovna v roce 2009 se mu mohla hodit. Dobíhal právě jeho ostře sledovaný rozvod s bývalou manželkou Evou, která chtěla „odchodné“ 3,6 miliardy korun. Nakonec vysoudila „jen“ 50 milionů.

„Nadace mají nezastupitelnou roli v mezinárodních vlastnických strukturách. Díky flexibilnímu nastavení jejich význam určitě poroste, protože trendem nyní je, že už klienti nechodí primárně kvůli daňové optimalizaci, ale spíše kvůli ochraně vlastnictví a soukromí. A nadace jsou progresivní nástroj k správě majetku,“ doplnila Jedličková z Akont Trustu.

Vhodnější lokace

Kromě toho odborníci vidí ještě jednu změnu trendu v tom, co chtějí čeští klienti od daňových rájů. „Už neobstojí jen prázdné schránky na adresách s tisíci firmami, jejichž najatí ředitelé sedí ve stovkách nebo tisícovkách společností. Trendem je zakládání skutečně fungujících struktur, které pak v podnikání nevzbuzují žádné pochybnosti o své funkčnosti,“ míní Michael Dobrovolný, manažer společnosti SMART Office & Companies, která se rovněž živí daňovým plánováním a zakládáním firem v zahraničí.

Podle něho se také ustupuje od destinací, které nemají s Českem uzavřené smlouvy o zamezení dvojího zdanění – což je třeba tichomořský ostrovní stát Samoa. „Pak už záleží na účelu. Pro holdingovou strukturu je vhodný Kypr nebo Hongkong, na ochranu soukromí Seychely nebo jiné ostrovy. Zájem například o Panamu dlouhodobě klesá. Pro holding vhodná není a pro klasickou ochranu vlastnictví jsou vhodnější lokace. Panama pak utrpěla i v rámci probíhající kauzy Panama Papers,“ uzavírá Dobrovolný.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.