Miliarda ze státního na PPP. Zbytečně.

Ani jediný plánovaný projekt spolupráce státu se soukromým sektorem se neuskutečnil, bilancují Hospodářské noviny.

Přestavba Vojenské nemocnice za dvě miliardy korun byla jediným projektem státu v rámci public private partnership (PPP), tedy spolupráce veřejného sektoru a soukromých firem, který se dostal tak daleko, že se málem začalo stavět. Na konci června však ministerstvo obrany projekt „odpískalo“.

Ze státních projektů PPP tak dosud nebyl realizován ani jediný, přesto na studie a kompenzace firmám dosud odešla ze státní kasy miliarda korun. Vyplývá to z propočtů, které dnes zveřejnily Hospodářské noviny.

Státní megalomanství versus obecní skromnost

Organizace Transparency International vloni analyzovala balíček devíti pilotních projektů PPP, které vybraly vlády v letech 2005 a 2006 a které zůstaly jen na papíře. Proč se je nedaří dotáhnout do konce, organizace vysvětluje jejich megalomanskými parametry.

„Za posledních šest let se vystřídaly již čtyři vlády a bezpočet jednotlivých ministrů. Každý ministr má logicky jinou představu o řešení situace ve svém resortu,“ nastínil další důvody krachu PPP na státní úrovni Jan Škurek, ředitel společnosti PPP Centrum, kterou zřídilo ministerstvo financí. A přidává ještě vliv finanční krize, kvůli níž musela být řada projektů předělána nebo zcela zastavena.

Financování prostřednictvím PPP projektů je skrytý mandatorní výdajDle premiéra Petra Nečase představuje tento druh financování z veřejných zdrojů skrytý mandatorní výdaj. V případě spuštění PPP projektu se totiž vláda zavazuje ke splácení na několik desítek let. Úsporná opatření nepovažuje za dobrý důvod pro širší využití PPP ani Kalouskovo ministerstvo financí.

V nejbližších letech se firmy zřejmě budou muset spokojit s PPP projekty jen na obecní úrovni. „Většina obecních projektů je ve fázi realizace nebo už je v provozu,“ uvedl pro HN Škurek, jehož PPP Centrum momentálně pomáhá s PPP zakázkami hlavně radnicím. Ty jsou ve svých plánech mnohem skromnější než stát a více se drží skutečných potřeb. Celkový objem obecních projektů v rámci PPP činí dle ministerstva financí 50 miliard korun.

Příklady státních projektů PPP, které zkrachovaly:

  • Dálnice D47: na stavbě se dohodla vláda Miloše Zemana s izraelskou firmou Housing & Construction Holding, zrušení smlouvy vyšlo na 626 milionů.
  • Vojenská nemocnice: Kvůli odstoupení od projektu rozšíření Ústřední vojenské nemocnice v Praze zaplatí vláda developerům 170 milionů, dalších 20 milionů stály analýzy.
  • Věznice s ostrahou: Studie k plánu na stavbu justičních paláců v Ústí nad Labem a Karlových Varech či věznice s ostrahou stály více než 60 milionů korun.

Příklady úspěšných obecních projektů PPP:

  • Bohumínské teplo: V roce 2007 svěřil Bohumín dodávky tepla i budování nové sítě firmě ČEZ za 1,5 miliardy korun.
  • Plzeňské garáže: Garáže v centru Plzně postavila firma Hermosa Parking Plzeň za 230 milionů korun. Za správu a stavbu objektu jí bude město dalších 19 let platit téměř 20 milionů ročně.
  • Stadion v Tachově: Za 15 milionů korun na dobu dvaceti let svěřil Tachov v roce 2007 správu sportovního areálu do soukromých rukou.

Pramen: Hospodářské noviny

Více o problematice PPP projektů si přečtěte v článku Superstrategie ministerstva dopravy? Na místě je ostražitost.

Autor

David Kasl

David Kasl | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články