Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Milan Zelený: Původní výzkum na cestě od globalizace k lokalizaci

  11:58
Dle česko-amerického ekonoma Milana Zeleného to, co prožíváme, není cyklická krize, ale změna, jako byla průmyslová revoluce. Musíme se naučit, jak informace najít, jak je interpretovat, a co s nimi dělat.

Milan Zelený, česko-americký ekonom. foto: milanzeleny.com

Osmasedmdesátiletý, světově nejcitovanější český ekonom Milan Zelený byl za svou vědeckou činnost mnohokrát oceněn. Od roku 1992 se objevuje v přehledech Who’s Who in Science and Engineering (Kdo je kdo ve vědě a inženýrství) a Who’s Who in America (Kdo je kdo v Americe).

V roce 2007 mezinárodní vědecká komunita zveřejnila dílo Knowledge and Wisdom (Poznání a moudrost), v němž se odráží jeho myšlení – společenské systémy a procesy jsou vícerozměrné, technokratická redukce reality na jednoduché agregátní makrofunkce nebo kriteria je vědecky nepřípustná a kontraproduktivní.

Milan Zelený se věnuje neagregovaným a nezprůměrňovaným mikropřístupům ke studiu evoluční ekonomie, rozhodování a řízení společenských systémů. Je iniciátorem a zakladatelem oborů Multiple Criteria Decision Making (MCDM) a Human Systems Management (HSM).

Podle jeho spolupracovníků v oblasti řízení podniků a podnikání by měl být kandidátem na Nobelovu cenu za ekonomii v roce 2021 za originální výzkum a přínos v řetězci evoluční ekonomika – transformace – metamorfóza – deglobalizace – relokalizace – z centrální do lokální rovnováhy.

Jedenáct kritérií

Původnost svého výzkumu Milan Zelený ukázal v eseji, ve které tvrdí, že za akcelerujících, bezprecedentních a vysoce náročných změn se mění a přizpůsobuje i odolnost – je dynamickou adaptací, která, obzvlášť u lidského druhu, už není jen biologicky evoluční či geneticky determinovaná, ale předmětem kultury. Musíme se ji učit za stále náročnějších podmínek kulturní evoluce.

Jedinečnost tohoto tvrzení v roce 2020 potvrdil průzkum Bank of America a americký ekonom Willy Shih v článku věnujícím se přehodnocení rizik dodavatelského řetězce nebo přístupu vlády Nového Zélandu, který dává této zemi obrovskou příležitost vybudovat lepší, odolnější a inkluzivnější ekonomiku. Ve svém výzkumu Milan Zelený mimo jiného ukázal:

  • To, co prožíváme, není cyklická krize, která se čas od času opakuje, ale transformační změna, jako byla průmyslová revoluce.
  • Vyčerpali jsme čtyři oblasti – zemědělství, průmysl, služby, stát – a dál se už ekonomika transformovat nemůže.
  • Evoluční změny jsou rychlejší a dospěly do současné situace, kdy se přirozená evoluce proměnila v kulturní.
  • Budeme se metamorfovat do lokální ekonomiky, což znamená autonomizaci regionů, lokalit, tedy lokální technologie, výroba a samospráva.
  • Globalizaci jsme vyčerpali a regiony mají výhodu, že jsou malé, zvládnutelné, lidé se znají a mohou postupovat správně.
  • Řešení spočívá v osvobození se od světových měn, protože jsou v područí spekulací a výkyvů, což pro lokální ekonomiky není žádoucí.
  • Politický systém se nevzdává dobrovolně, ale když pochopí, že není východisko, jde to velmi rychle.
  • Musíme se naučit, jak informace najít, jak je interpretovat, a co s nimi dělat.
  • Lokální ekonomiky se budou vyvíjet na jiných principech než globální.
  • Impulsem pro nový svět budou podnikatelské univerzity vzdělávající podnikatele k zakládání firem, s nimiž budou vstupovat do regionu.
  • Založením nových, regionálních malých Zlínů lze v Česku vytvořit desítky center pro rozvoj regionálních a lokálních ekonomik, a tím napodobit „zázrak“ Jana a Tomáše Bati – nezávislost, soběstačnost a spolupráce místních iniciativ co nejblíže zákazníkovi.

Milan Zelený (22. ledna 1942)

  • Narodil se v Kluckých Chvalovicích u Čáslavi, kde je jeho pamětní deska.
  • Jeho otec Josef pocházel z literární rodiny Vácslava a Vladivoje Zelených, matka Marie, rozená Barvínková, z českobratrské rodiny z Orlických hor.
  • Po roce 1948 byl otec převeden do dolů na Kladně a jeho bratr Jaroslav do uranových dolů v Jáchymově. Tento „hornický“ původ umožnil Milanu Zelenému studium na Sladkovského gymnáziu v Praze na Žižkově a následně i na Vysoké škole ekonomické (1959–1964) – obory politická ekonomie, finance a kvantitativní metody. Byl nejlepším studentem ročníku a získal červený diplom.
  • Poté pracoval u ekonoma Oty Šika v Ekonomicko-matematické laboratoři Ekonomického ústavu Československé akademie věd (ČSAV). V roce 1965 vyhrál na ČSAV konkurz University v Rochesteru a i díky Šikovi odešel v srpnu 1967 studovat do USA.
  • V roce 1969 byl vyloučen z ČSAV, zbaven místa a vyzván k okamžitému návratu z USA. Dostudoval však a přijal americké občanství.
  • V letech 1989 až 2000 byl v České republice považován za cizince a musel se hlásit u cizinecké policie, nemohl mít pozemky a v jeho podniku ZET-organizace mu byl ustaven národní jednatel.
  • Po roce 2000 získal zpět české občanství a mohl začít působit na českých univerzitách.
  • V roce 2012 se veřejně diskutovalo o jeho kandidatuře na českého prezidenta, ale prezidentských voleb se rozhodl nezúčastnit. S výhradami připustil prezidentskou kandidaturu ve volbách v roce 2018, ale později ji odmítl.
  • Při příležitosti 99. výročí vzniku samostatného československého státu byl oceněn státním vyznamenáním – Medailí Za zásluhy I. stupně.
  • Píše o sobě, že je exulant, světoběžník, profesor, Čech, Američan, autor, sedlák, českobratrský „beran“ a „Svobodný Pán“ z Kluckých Chvalovic a na Smrčanech, globální profesor, zahradník, systémový vědec, ekonom, Newyorčan, Žižkovák, slávista, poradce, kouč, ronin, hledač, matematik, biolog, otec, syn, milenec a přítel, historik, voják, čtenář, „bývalý“ fotbalista, basketbalista, softbalista a tanečník, vyprávěč, trémista, suverén a samotář, milovník všeho autentického a originálního, nepřítel všeho masového a nepůvodního; prostý, skromný, náročný, nostalgik i vizionář.
  • Působí na Fordham University v New Yorku, Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, Xidian University v Číně a mnoha dalších univerzitách jako emeritní profesor systémů řízení a propagátor Baťovy soustavy řízení.
  • Zastánce kapitalismu svobodného (nikoli volného) trhu, nestranického a neideologického přístupu k ekonomice.
  • Autor téměř 500 odborných publikací (v angličtině) a více než 600 esejů, povídek, populárních a novinových článků (i v češtině).
  • Zakladatel a šéfredaktor časopisu Human Systems Management, člen redakčních rad mezinárodních časopisů.
  • Autor řady knih, anglicky například Multiple Criteria Decision Making, Human Systems Management, Linear Multiobjective Programming nebo Autopoiesis: A Theory of Living Organization, česky ČSFR očima exilového ekonoma, Ještě je čas, Cesty k úspěchu, Hledání vlastní cesty, Neučte se z vlastních chyb, Všechno bude jinak či To vám byl divný svět.