Merkelová v Číně: Žádný konkrétní příslib finanční pomoci eurozóně

Čína se stále rozhoduje, jakým způsobem podpoří zadluženou eurozónu. Dosud není ani jasná částka, kterou je ochotná Evropě poskytnout.

Německá kancléřka Angela Merkelová po tiskové konferenci s čínským premiérem Wen Ťia-paem – úsměvy, podání ruky, ale žádné jasné návrhy. foto: © REUTERSČeská pozice

Německá kancléřka Angela Merkelová po tiskové konferenci s čínským premiérem Wen Ťia-paem – úsměvy, podání ruky, ale žádné jasné návrhy.

Jen devět dní poté, co Číňané oslavili příchod nového roku, který je ve znamení draka, přijela na oficiální návštěvu Číny německá kancelářka Angela Merkelová. Hlavním cílem její cesty bylo přesvědčit Peking, že eurozóna je sice už na dobré cestě, ale finanční pomoc Číny by přivítala. První zprávy po setkání Merkelové s čínským premiérem Wen Ťia-paem zněly optimisticky. Ve skutečnosti však Wen neslíbil vůbec nic konkrétního. S tím optimismem tedy opatrně.

Angela Merkelová zavítala do Číny již popáté od roku 2005, kdy se poprvé stala německou kancléřkou. Ještě před odletem prohlašovala, že chce vedení Číny informovat o chystaném Evropském stabilizačním mechanismu (ESM) a Evropském fondu finanční stability (EFSF) „z první ruky“. Jen připomeňme, že EFSF vznikl v roce 2010 a zaniknout má nejpozději v polovině roku 2013. Zvažuje se však, že by se mohl stát součástí ESM, stálého záchranného fondu, který by měl mít k dispozici zhruba půl bilionu eur. Evropský stabilizační mechanismus začne fungovat od června letošního roku,  o rok dřív než se původně plánovalo.

Horší časy

Paradoxní je, že Merkelová žádá Čínu o finanční pomoc v době, kdy sama tato země očekává „náročné“ časy. Hospodářský růst Číny loni zpomalil na 9,2 procenta, o rok dříve se přitom HDP zvýšilo o víc než deset procent. Letos většina ekonomů předpokládá růst HDP v rozmezí osmi až 8,5 procenta. Agentura Mediafax citovala šéfa čínského statistického úřadu Ma Ťien-tchanga: „Musíme říct, že rok 2012 bude složitý a problémový. Čekají nás náročné úkoly v důsledku turbulencí na mezinárodních finančních trzích a různých forem vyššího protekcionismu. Budeme mít vážné problémy.“

Evropští politici však považují Čínu za jakousi „pokladničku“ kvůli jejím měnovým rezervám ve výši více než tři biliony dolarů. A právě část této částky by mohli Číňané investovat do pomoci eurozóně. Merkelová je přesvědčená, že stabilní eurozóna a silné euro by měly být v zájmu Číňanů.

Německá kancléřka Angela Merkelová je přesvědčená, že stabilní eurozóna a silné euro by měly být v zájmu Číňanů

Evropští politici se snaží, aby Číňané investovali peníze přímo do EFSF či ESM. Peking se však k této možnosti zatím stavěl s rezervou. Na názoru Číny nic nezměnila ani říjnová promotour šéfa EFSF Klause Reglinga do Pekingu, která v podstatě skončila neúspěchem. Čínská média již tehdy poukazovala na vysoké riziko investice do fondu. „Myslím, že čínská vláda bude preferovat bezpečnější cestu, pokud se rozhodne poskytnout pomoc. Například půjčí peníze Mezinárodnímu měnovému fondu,“ uvedl pro China Daily Čang Ťiang-siung, který působí na Evropských studiích Čínské akademie sociálních věd.

Merkelová se pokusila Číňany znovu přesvědčit. Jedním z jejích argumentů byla nová rozpočtová pravidla, díky nimž jsou prý investice do eurozóny mnohem bezpečnější. Logicky se tedy očekávalo, o jakých investičních plánech se bude hovořit na tiskové konferenci po schůzce německé kancléřky s čínským premiérem.

Stejné řeči

Wen prohlásil, že Čína podporuje evropskou snahu stabilizovat euro a hledá způsob, jak by mohla pomoci zvládnout dluhovou krizi eurozóny. Čínský premiér připustil, že řešení krize eurozóny je urgentní a zároveň volal po širší mezinárodní spolupráci. „Čína též uvažuje o větším zapojení“ v těchto snahách prostřednictvím EFSF a ESM. A zaznělo také, že Čína důvěřuje euru a evropské ekonomice.

Kolikrát jsme však podobné diplomatické výroky od čínských představitelů slyšeli? Například čínský prezident Chu Ťin-tchao během své návštěvy Rakouska loni na přelomu října a listopadu po schůzce s prezidentem Heinzem Fischerem konstatoval: „Čína se dívá pozitivně na vývoj v Evropské unii a pozorně sleduje její současnou problematickou ekonomickou situaci.“ A dodal, že Čína důvěřuje Evropě, že se jí podaří komplikace překonat.

Ani Merkelová se však žádného konkrétního příslibu nedočkala. Wen se na tiskové konferenci zdržel jakýchkoli podrobností a nesdělil ani částku, kterou je jeho země ochotná Evropě poskytnout. Řekl pouze, že Čína se stále o podpoře eurozóny rozhoduje. Čínská média ještě před návštěvou Merkelové považovala za nepravděpodobné, že by Peking nakoupil větší množství eurobondů, dokud Evropa nepředvede větší jednotu v reformě fiskálního systému a neurychlí růst.

Čínský premiér Wen Ťia-pao připustil, že řešení krize eurozóny je urgentní a zároveň volal po širší mezinárodní spolupráci„EU má jednotnou měnu, ale nemá jednotný finanční systém, který by zajistil, že každá její členská země dodrží slib snížit svůj deficit,“ uvedl pro Global Times Šen Ťi-ru, analytik na Čínské akademii sociálních věd. Číňané tím opět přesvědčují svět, že nehodlají dělat „charitu“. A přiznejme si, že k tomu ani nemají žádný důvod.

I Číňané však mají své zájmy, které hodlají při jednáních s evropskými představiteli prosazovat. Vzájemný obchod mezi Evropou a Čínou poznamenalo v minulých letech zavedení cel na některé čínské výrobky, například na obuv či jízdní kola, a obviňování Číny, že uměle snižuje ceny svého zboží podhodnoceným jüanem.

Nejvíce však v nedávné době Číňany znepokojil připravovaný návrh eurokomisaře pro vnitřní trh Michela Barniera. Dle jeho plánu by se mohly firmy ze zemí, jako je Čína, účastnit velkých veřejných zakázek, pouze pokud by evropské společnosti měly zaručený obdobný přístup na trhy těchto zemí. Hovoří se též o tom, že by v návrhu mělo být i ustanovení, které zamezí firmám, opět se to týká především čínských, zvítězit v tendrech s „abnormálně“ nízkou cenou.

Žádná letargie

A pak je tu evergreen, snaha Pekingu, aby jeho hospodářství získalo přívlastek tržní. Dle pravidel Světové obchodní organizace (WTO) by měla být čínská ekonomika zahrnuta mezi tržní do roku 2016. Agentura Nová Čína již v polovině září loňského roku napsala, že záleží na politické vůli Evropy, zda se to podaří změnit dříve. „Číňané doufají, že vedoucí představitelé EU prokážou strategickou vizi, politickou moudrost a upřímnost, a tím usnadnit rozšíření vztahů EU a Číny,“ poznamenala Nová Čína.

O roku draka, který začal 23. ledna, se říká, že vše, co přijde, nebude mít v žádném případě letargický děj. Nechme se tedy překvapit, co to bude znamenat pro vztah Evropy a Číny.

Počet příspěvků: 2, poslední 17.2.2012 01:07 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.