Merkelová nic, Merkelová muzikantka. Otloukánkem ve vztahu k Číně bude EU.

Většina členských zemí Evropské unie veřejně odmítá cla na čínské solární panely. To ale neznamená, že si je nepřeje.

Jan Žižka 31.5.2013

Já nic, já muzikant – i tak by se dal popsat postoj členských zemí Evropské unie k návrhu Evropské komise zavést antidumpingová cla na dovoz solárních panelů z Číny. Většina států se více či méně hlasitě vyslovila proti, pochopitelně nechce ohrožovat další obchod s říší středu. Jenže to ještě neznamená, že by některé země zavedení cel neuvítaly (nebo dokonce původně nepovzbudily). Pouze by bylo lepší, kdyby odpovědnost byla na Bruselu, nikoliv na národních metropolích.

Ne zcela jasné jsou v tomto ohledu postoje země, jejíž výrobci panelů doplácejí na levnou čínskou konkurenci nejvíce a cla všemožně podporují – Německo. Právě kancléřka Angela Merkelová se ale postavila proti. Na rozdíl od Francie či Itálie, které zůstávají mezi menšinou zastánců cel z řad členských států.

Uvidíme, jestli to tak dopadne, ale jeden z možných scénářů je následující: Evropská komise zavede cla na šest měsíců, jejich prodloužení už ale členské státy neschválí. Onen půlrok evropským výrobcům na určité vydechnutí pomůže a Merkelová i další státníci budou před čínskými partnery z obliga. Je zajímavé, že na tiskové konferenci německá kancléřka slibovala nezavedení permanentních cel. Jak to dopadne s oněmi dočasnými šestiměsíčními, ještě zůstává otázkou.

O tom, že kdysi podceňovaná Merkelová je skvělým stratégem a zatím dokázala schopně manévrovat i mezi dvěma propastmi (například mezi propastmi prohlubující se hospodářské krize eurozóny a rozpadající se měnové unie), už ostatně víme poměrně dlouho.

A v tomto případě se vlastně potýkáme s protichůdnými zájmy i v rámci evropského solárního odvětví. Výrobci panelů Čínu potrestat chtějí, další firmy - které panely instalují – nikoliv, protože by se pak celá fotovoltaika prodražila.

Bruselský otloukánek

Dostává se tím Evropská komise do role otloukánka? Vlastně by to nebylo nic divného. Svalování viny za různá opatření na Brusel – třeba i před vlastními voliči – se v Evropě stalo docela oblíbeným sportem.

Komisař pro obchod Karel de Gucht si postěžoval na čínský lobbing v jednotlivých státech a vzkazoval Pekingu, že tím ztrácí čas. Číňané podobná obvinění odmítli, ale vlastně to není příliš relevantní – ať už jsou oni sami hlasití nebo ne, nikdo nepochybuje, že si to s nimi mnozí Evropané opravdu rozházet nechtějí.

Je možné, že se nakonec dříve nebo později přizpůsobí i Evropská komise. Koneckonců součástí De Guchtovy strategie bezesporu bude i pokus dotlačit Číňany tvrdým postojem k dohodě.

Tady ale musíme připojit jeden otazník. Jak účinný může být tvrdý postoj Bruselu, když členské státy okamžitě přispěchají s ujišťováním Číňanů o svých „dobráckých“ úmyslech?

Počet příspěvků: 1, poslední 4.6.2013 08:50 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.

Autor

Jan Žižka

Jan Žižka | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články