Merkelová má recept na spor německého ústavního soudu a ECB

Na verdikt německého ústavního soudu namířený proti Evropské centrální bance (ECB) kancléřka Angela Merkelová zareagovala v tom smyslu, že soud respektuje, a hledá cesty, jak odstranit spor s právními autoritami Evropské unie a naprosto odbourat překážky na cestě k tomu, aby Bundesbank mohla nadále nakupovat dluhopisy zemí eurozóny.

Německá kancléřka Angela Merkelová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Německá kancléřka Angela Merkelová. | foto: Sandra SteinsReuters
Německá kancléřka Angela Merkelová.

Německá kancléřka Angela Merkelová už má recept, jak zažehnat výbuch atomové bomby, kterou podle evropských komentátorů odjistil verdikt německého ústavního soudu namířený proti Evropské centrální bance (ECB). „Rozhodnutí Spolkového ústavního soudu musíme respektovat. Já to přirozeně činím též,“ uvedla ve středu 13. května před poslanci Bundestagu s tím, že spory o výklad kompetencí jsou normální. Rozsudek je podle ní podnětem k dalšímu prohloubení politické a měnové integrace Evropské unie.

„Chci silnou společnou hodnotu, euro a v tomto duchu teď také budeme postupovat,“ nastínila svůj hlavní cíl. Těsnější integrace byla od začátku hlavním cílem eurozóny, připomněla kancléřka. „Ale my jsme v něm moc nepokročili,“ zdůraznila. Prohlášení kancléřky lze číst následovně: respektuje německý ústavní soud a hledá cesty, jak odstranit spor s právními autoritami EU a zcela odbourat překážky na cestě k tomu, aby Bundesbank mohla nadále nakupovat dluhopisy zemí eurozóny.

Částečné porušení ústavy

Operativní řešení tu je: postačí, když ECB splní požadavek ústavních soudců a předloží takzvaný test proporcionality. „Test proporcionality dá ECB dohromady hravě,“ řekl expert na právo EU a vedoucí katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Michal Tomášek. Systémové odstranění sporů mezi unijními a národními právníky je však z úplně jiného soudku.

„Současný spor mezi Soudním dvorem EU a německým ústavním soudem považuji za kulisu, která má zakrýt problém, jenž tu dlouhodobě je a jehož řešení by vyžadovalo nesmírné úsilí po mnoho let. A to je nevyhovující Maastrichtská smlouva (právní základ EU – pozn. red.),“ dodal Tomášek. O co jde? Německý Spolkový ústavní soud před třemi týdny nařídil německé centrální bance Bundesbank (Buba), aby do tří měsíců odstoupila od programu Public Sector Purchase Program (PSPP). V jeho rámci ECB od roku 2015 vykupuje státní dluhopisy vlád zemí eurozóny.

Bundestag podle německých ústavních soudců částečně porušuje německou ústavu. Tím, že financováním vládních dluhů jiných států, byť nepřímým, přes dluhopisy ovlivňuje i rozpočtovou, sociální či obecně hospodářskou politiku Německa. Odkup bondů zadlužených států má podle nich negativní důsledky pro všechny německé firmy i občany.

Buba podle soudců částečně porušuje německou ústavu. Tím, že financováním vládních dluhů jiných států, byť nepřímým, přes dluhopisy ovlivňuje i rozpočtovou, sociální či obecně hospodářskou politiku Německa. Odkup bondů zadlužených států má podle nich negativní důsledky pro všechny německé firmy i občany. „Znamenají (dluhopisy – pozn. red.) pro střadatele významné riziko ztrát,“ uvedl soud při zveřejnění rozsudku.

A to znamená zásah do německého ústavního pořádku a do pravomocí německého parlamentu. Fiskální a hospodářská politika obecně je totiž – na rozdíl od měnové politiky – stále výsostnou věcí národních vlád a parlamentů členských zemí EU, není podřízena unijnímu právu. Soudci z Karlsruhe však dobře vědí, že financování státního dluhu zemí eurozóny nástroji z arzenálu společné centrální banky unijní právo nezakazuje. Za podmínky, že bude řádně zdůvodněna přiměřenost použití takového nástroje.

Proto ke svému verdiktu přidali dovětek, že příkaz pro Bundesbank ztratí platnost, pokud ECB během oněch tří měsíců předloží takzvaný test proporcionality. Zjednodušeně řečeno, vysvětlí, co dělá, proč to dělá, a zda to nelze dělat jinak, jaké jsou důsledky a jestli újma z hlediska narušení suverenity členských států v jejich rozpočtové a hospodářské politice je vyvážena přínosem odkupů. ECB test nedodala, čímž porušila unijní i národní legislativu.

Sedm z osmi soudců

O problém, zda ECB programem PSPP nepřekračuje své kompetence nadnárodní měnové instituce, se Spolkový ústavní soud v Karlsruhe zajímá už déle. Od samého začátku PSPP v roce 2015 na něj totiž prší žaloby německých právníků, politiků i ekonomů. Důvod je zřejmý. Německo, s 26 procenty největší podílník ECB, povinně nakupuje bondy za miliardy eur, velmi realisticky viděno na úkor německých daňových poplatníků.

K závěru, že Bundestag pod praporem Evropské centrální banky zčásti dělá něco, co by neměl, dospělo sedm z osmi soudců. A s vědomím, že unijní právo odkup státních dluhopisů nezakazuje, požádalo ECB o prokázání přiměřenosti odkupů, tedy test proporcionality.

Za žalobami, které podle tamějších médií iniciovali třeba někdejší místopředseda CSU Peter Gauweiler či bývalí opoziční exponenti Alternativy pro Německo Bernd Lucke a Hans-Olaf Henkel, stála především nevole k tomu, že má Německo financovat státní dluhy zemí, jako je Řecko či Itálie. Vnést do věci kompetencí ECB definitivní jasno chtěli soudci z Karlsruhe už v roce 2017. Požádali o stanovisko Soudní dvůr EU. V prosinci 2018, kdy už takto ECB vykoupila dluhopisy za 2,6 bilionu eur, je nejvyšší právní autority EU ujistily, že program odkupu státních bondů je v pořádku.

Jenže německý ústavní soud – a v tom je jeho přístup přelomový – závěr Soudního dvora EU nerespektoval a vytáhl novou kartu – Bundesbanku. K závěru, že Buba pod praporem ECB zčásti dělá něco, co by neměla, dospělo sedm z osmi soudců. A s vědomím, že unijní právo odkup státních dluhopisů nezakazuje, požádalo ECB o prokázání přiměřenosti odkupů, tedy test proporcionality.ECB zatím k věci mlčí. „I nadále budeme dělat vše, co je nutné, abychom naplnili náš mandát,“ uvedla pouze dva dny po vydání rozsudku z Karlsruhe šéfka banky Christine Lagardeová.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.