Merkelová jasně zvítězí, pokud její voliči přijdou

Ale i přes triumf CDU je dost dobře možné, že kancléřka bude muset kolektivně rozhodovat a dělat bolestné kompromisy ve velké koalici s SPD.

Angela Merkelová je tady „pro Německo“. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Angela Merkelová je tady „pro Německo“. | foto: © ReutersČeská pozice
Angela Merkelová je tady „pro Německo“.

Kdo sledoval první zářijovou neděli jediný televizní duel mezi Angelou Merkelovou (CDU) a jejím kancléřským vyzývatelem Peerem Steinbrückem (SPD), mohl získat dojem, že existují dvě Německa. To první je prosperující, sebevědomé a na dobré cestě ještě k zářnějším zítřkům. To druhé na tom sice není úplně bledě, ale jeho relativní blahobyt je nejistý a vykoupený tvrdou prací a hladovými platy podstatné části obyvatel. Který z těchto obrazů je bližší realitě? To je otázka, která zřejmě rozhodne letošní spolkové parlamentní volby, které se odehrají již v neděli 22. září.

V duelu před kamerami se jako suveréni a budoucí samovládci prezentují zástupci stran, jež nejspíš budou muset kolektivně rozhodovat a dělat bolestné kompromisy v budoucích koalicích. V letošním Německu však přesto televizní debata dokázala pootočit směr předvolebního boje. Steinbrück, který zatím své straně kampaň spíše komplikoval, se v ní konečně projevil jako silný a kompetentní kandidát.

Kancléřka Merkelová jej tentokrát už nemohla ignorovat a musela reagovat na jeho útočné dotazy. Vyjadřovala se často zdlouhavě a nejasně, její protivník oproti tomu dostál své pověsti precizního a obratného řečníka. Podle následných průzkumů skončil jejich duel nerozhodně – tedy překvapivě příznivě pro sociálnědemokratického kandidáta. A Steinbrück jakoby ucítil „vítr v plachtách“. Bylo mu to něco platné?

Hlavně ať lidi přijdou k volbám

Preference CDU jsou tak vysoké, že se Merkelová obává, aby voliči nepovažovali vše za předem rozhodnuté a k volbám vůbec přišliVelmi pravděpodobně nikoli. Pokud dodrží své slovo, bude k dispozici pouze pro vládu, kde zasednou jeho sociální demokraté se Zelenými. Přičemž tato varianta je stále méně pravděpodobná. Podpora SPD se drží kolem slabých 26 procent a doposud relativně silní Zelení rychle ztrácejí. Zřejmě je poškodily plány na razantní zvýšení daní, neplodné spory o jejich návrhu na zavedení vegetariánského dne ve veřejných jídelnách, kvůli kterému si vysloužili obvinění ze snahy o sociální inženýrství, či debata o pedofilní minulosti některých jejich vůdčích představitelů.

Čistě matematicky by ještě možná mohli sociální demokraté a Zelení utvořit většinové spojenectví se třetím partnerem, nevypočitatelnou Levicí. Zatím to ale jejich zástupci hlasitě odmítají.

To ale neznamená, že by Angela Merkelová nemohla strašáku „rudo-rudo-zelené“ koalice použít k mobilizaci vlastních voličů. Potýká se totiž s opačným problémem než Peer Steinbrück. Preference její strany jsou tak vysoké, že se obává, aby voliči nepovažovali vše za předem rozhodnuté a k volbám vůbec přišli. K pocitu, že jsou křesťanští demokraté již nyní vítězi, může přispět i suverénní výsledek bavorské CSU ze zemských voleb, které se konaly minulou neděli (CSU v čele s Horstem Seehoferem zde získala absolutní většinu).

V Bavorsku se navíc jasně ukázalo, že se mohou naplnit pesimistické prognózy ohledně volebního výsledku liberální FDP, současného vládního spojence Merkelové. FDP získala v Bavorsku pouhých 3,3 procenta hlasů, a zůstala tak před branami zemského parlamentu. Pokud by tento výsledek zopakovala na celostátní úrovni, zbude Merkelové možnost vládnout v čele velké koalice s SPD – nebo v zatím nevyzkoušené kombinaci se Zelenými.

Konečnými čísly mohou také ještě zahýbat výsledky malých a zatím mimoparlamentních stran – Pirátů a Alternativy pro Německo (AfD), jejichž preference se aktuálně pohybují kolem tří procent.

Minusové body za Sýrii        

Dosud suverénní Merkelová přitom začala ve finiši volební kampaně trochu ztrácet dech. Nepříjemná patálie se jí přihodila na mezinárodním poli, na kterém se zpravidla cítí dobře a sbírá u voličů snadné body. Na summitu G20 v Petrohradě jako jediná z přítomných šéfů evropských vlád nepodepsala prohlášení podporující americký postoj v syrské krizi. Fakticky se tím tak postavila zády ke svým spojencům a ocitla se na straně ruského prezidenta Vladimira Putina, se kterým má jinak velmi chladné vztahy.V otázce Sýrie prý Merkelová promarnila německý diplomatický potenciál jen proto, aby si náhodou nerozhněvala voliče

Merkelová vysvětlovala svoji zdrženlivost tím, že na rozdíl od ostatních velkých hráčů (Velká Británie, Francie, Itálie a Španělska) chtěla počkat na jednotné evropské stanovisko. To se jí sice podařilo vzápětí získat a podporu USA vyjádřit, pachuť už ale zůstala. Pověstná opatrnost byla Merkelové protentokrát na škodu. V závažných krizích lidé chtějí silná slova a rozhodnutí, nikoli lídry, kteří se budou z taktických důvodů držet zpátky. Komentátoři jí vyčítají, že v otázce Sýrie promarnila německý diplomatický potenciál jen proto, aby si náhodou nerozhněvala voliče, z nichž je podle průzkumů asi 60 procent proti možné vojenské intervenci.

V syrské krizi si lidé znovu připomněli, že politický styl současné kancléřky, založený na taktizování, vyčkávání a vyhledávání populárních řešení nemusí být vždy přínosný. Některým kritikům, zejména těm levicovým, už doslova „leze krkem“ stejně jako Merkelové blahosklonný a majestátní projev, prostý velkých vizí a ideálů.       

Podle některých analytiků navíc nesedí ani optimistická čísla týkající se německé ekonomiky. V posledních letech se výrazně rozevřely nůžky mezi příjmy nejbohatších a nejchudších vrstev obyvatelstva. Celkový objem práce v zemi se prý nezvětšil, jen byla rozdělena mezi více lidí s nižšími příjmy – v některých případech s takovými, že je nemohou uživit. Přibylo prací na částečný úvazek, smluv na dobu určitou, omezila se domácí poptávka. Nabízí se tedy znovu otázka: jak se lidé v zemi skutečně mají? A komu více věří, že je dokáže zajistit v budoucnosti?

Těžké rozhodování po volbách?

To vše se ukáže až 22. září. Zatím probíhá předvolební kampaň, která je z velké části věcná a korektní, ale na svém okraji i pěkně špinavá. Steinbrück musel čelit pokusu o vydírání. Anonymní pisatel žádal, aby se vzdal kancléřské kandidatury, jinak prozradí, že jeho manželka zaměstnávala před 14 (!) lety načerno filipínskou hospodyni. Steinbrückovi měli naštěstí rodinné účty v pořádku, a tak útok lehce odrazili.

O novinové titulky se svým typicky nechutným způsobem postarala i pravicově extrémistická NPD. Její mládežnická organizace rozeslala v rámci kampaně vybraným cizincům a politikům kondomy s tím, že nemají právo na rozmnožování.

Ve stínu celostátní kampaně probíhá i předvolební boj v důležité spolkové zemi Hesensko. Zatím to vypadá na velmi těsný výsledek – síly CDU/CSU a liberální FDP na  jedné straně a Zelených a SPD na straně druhé jsou téměř vyrovnané. Oba tábory by mohly shodně získat kolem 45 procent. Jazýčkem na vahách se tak opět může stát Levice. S ní mají ale v Hesensku sociální demokraté velmi neblahé zkušenosti. Na pokusu o spolupráci s ní ztroskotala po volbách v roce 2008 předsedkyně místní SPD Andera Ypsilantiová. Její nástupce tak po volbách možná čeká těžké rozhodování. Stejně jako Angelu Merkelovou či Peera Steinbrücka v Berlíně.

Počet příspěvků: 2, poslední 20.9.2013 06:31 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.