Maturanti, kteří se nikam nedostali, nemusejí zoufat. Míst je dost

Možnost podat si přihlášku pro akademický rok 2020/2021 nabízí ještě deset veřejných vysokých škol, kde je k dispozici více než 170 bakalářských oborů. V nabídce převažují technické obory, do přihlášek však mohou zájemci uvést i cizí jazyky.

Chemie a biologie patří spíše k dostupnějším oborům. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Chemie a biologie patří spíše k dostupnějším oborům. | foto: Shutterstock
Chemie a biologie patří spíše k dostupnějším oborům.

Epidemie koronaviru letos zásadně zamíchala termíny přijímacích zkoušek na vysoké školy a často měnila i podobu přijímacího řízení pro nadcházející akademický rok. Některé fakulty přistoupily k úplnému zrušení přijímaček, jiné odložily termíny na později (včetně termínů podání přihlášek) a někde se celý přijímací proces přesunul do online formy. Scio testy, které jsou vstupenkou na řadu vysokoškolských oborů, tedy bylo možné absolvovat distančně, přes počítač z domova. Některé vysoké školy dokonce oznámily, že od příštího semestru nabídnou studentům možnost online studia.

Teď prázdniny pomalu končí a řada maturantů už má jasno, na které vysoké škole bude pokračovat ve studiu. Ale ani ti, kteří se zatím nikam nedostali, nemusejí zoufat. Míst je totiž stále dost a možnost podat si přihlášku pro akademický rok 2020/2021 nabízí ještě deset veřejných vysokých škol v celé České republice, kde je k dispozici více než 170 bakalářských oborů. Pro srovnání: loni touto dobou to bylo jen okolo 155 oborů, nabídka je tedy letos ještě o něco širší.

Populačně slabé ročníky

Karlova univerzita – stejně jako podobně prestižní Masarykova univerzita v Brně – sice své brány už uzavřely, ale stále je z čeho vybírat. Někde je možné přihlásit se i ve druhé půli srpna či září. A další příležitost skýtají soukromé školy. Některé z nich přijímají přihlášky ještě v říjnu, či dokonce v průběhu školního roku. Šanci studenti mají i na vyšších odborných školách či v pomaturitním jazykovém studiu. V současné nabídce vysokých škol převažují technické obory, do přihlášek ale mohou zájemci uvést i velmi žádané cizí jazyky.

Třeba německý jazyk a literaturu na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem či obor cizí jazyky pro komerční praxi na Západočeské univerzitě v Plzni. Studium angličtiny je možné zahájit i na některých soukromých vysokých školách, například na Akcent College nebo University of New York v Praze. Slezská univerzita v Opavě zase nabízí několik ekonomických oborů, třeba podnikovou ekonomiku a management či finance a účetnictví. Až do 3. září si na Technickou univerzitu v Liberci mohou podávat přihlášky také budoucí zdravotní sestry nebo záchranáři.

Důvodem, proč mají mnohé vysoké školy problém kapacitu svých oborů naplnit, je, že letos (podobně jako loni) stále ještě maturovaly populačně slabé ročníky. To se odráží i na zvýšené šanci uspět u přijímacího řízení, protože množství studijních míst prakticky neklesá. Podle údajů ministerstva školství v roce 2019 přijaly veřejné vysoké školy celkem 83 procent všech uchazečů. Ještě před jedenácti lety se přitom dostal jen zhruba každý druhý zájemce.

A ani pro zájemce o studium dnes žádaných informačních technologií není vše ztraceno. Zlínská Univerzita Tomáše Bati nabízí například obor softwarové inženýrství nebo informační technologie v administrativě a pražské ČVUT třeba i kybernetiku a robotiku. Důvodem, proč mají mnohé vysoké školy problém kapacitu svých oborů naplnit, je, že letos (podobně jako loni) stále ještě maturovaly populačně slabé ročníky. To se odráží i na zvýšené šanci uspět u přijímacího řízení, protože množství studijních míst prakticky neklesá.

Podle údajů ministerstva školství (MŠMT) v roce 2019 přijaly veřejné vysoké školy celkem 83 procent všech uchazečů. Ještě před jedenácti lety se přitom dostal jen zhruba každý druhý zájemce. Nárůst počtu maturantů (a tedy i přihlášek podaných na vysoké školy) se dá očekávat až po roce 2023. Některé veřejné vysoké a vyšší odborné školy v rámci dodatečného přijímacího řízení rezignují na zkoušky a přijímají každého, kdo se přihlásí. Jistější je ale poslat přihlášku co nejdříve, protože ani kapacita studijních míst není neomezená.

„Studenty budeme přijímat postupně, až dokud nezaplníme všechna volná místa. Takže čím dřív přihlášku podáte, tím větší bude vaše šance,“ píše se například na webu Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, jejíž 2. kolo přijímacího řízení je letos otevřeno až do 15. září. Další školy si mohou vybírat na základě středoškolského prospěchu či jiných předem stanovených kritérií (například účasti v olympiádě nebo soutěži, přijímacího pohovoru, úrovně angličtiny apod.). Bez nutnosti skládat přijímací zkoušku lze nastoupit na velkou část soukromých škol.

Studium jazyků

Poměrně atraktivní, navíc více prakticky zaměřené mohou být pro studenty obory nabízené vyššími odbornými školami. Lze si vybrat ze specializace ekonomické, pedagogické, zdravotnické, ale i umělecké či orientované na cestovní ruch a hotelnictví. Nevýhodou těchto škol je, že jejich studium nevede k získání plnohodnotného vysokoškolského vzdělání, ačkoli trvá zpravidla stejně dlouho jako bakalářské. Absolventi získávají pouze titul DiS., který lze uvádět za jménem.

Řada „vošek“ však spolupracuje s vysokými školami, na nichž si lze bakalářský stupeň vzdělání doplnit, případně pokračovat ve studiu magisterském. Pro ty, kteří netouží upsat se ke studiu na celé následující tři roky, navzdory tomu se chtějí vzdělávat, se nabízí takzvané jednoleté pomaturitní studium s intenzivní výukou cizích jazyků. Čerstvým maturantům zůstanou celý rok všechny výhody, na něž byli jako středoškoláci zvyklí, včetně nižších daní a levnější veřejné dopravy.

Na webu ministerstva školství je k dispozici seznam akreditovaných škol, které poskytují jednoleté kurzy cizího jazyka, společně se základními informacemi o studiu. Rok v „jazykovce“ přijde obvykle na 20 až 30 tisíc korun. Zvolit je možné také studium nultého ročníku. Slouží jako příprava k dalším přijímacím zkouškám, ale i k celému následnému studiu na vysoké škole. Pokud ovšem není v kombinaci s pomaturitním jazykovým studiem, ve většině případů nezachovává status studenta.

Status studenta je ale zachován, jen je-li studium zahájeno do konce kalendářního roku po první vykonané maturitní zkoušce a příslušná jazyková škola má akreditaci MŠMT. Pomaturitní jazykové studium slibuje zlepšení v jazykových kompetencích obvykle o dvě úrovně. Na konci školního roku mají jeho účastníci možnost složit některou z mezinárodních jazykových zkoušek a získat certifikát. Prohloubení znalostí cizího jazyka jim navíc může pomoci při dalším případném pokusu u přijímaček.

Na webu ministerstva školství je k dispozici seznam akreditovaných škol, které poskytují jednoleté kurzy cizího jazyka, společně se základními informacemi o studiu. Rok v „jazykovce“ přijde obvykle na 20 až 30 tisíc korun. Zvolit je možné také studium nultého ročníku. Slouží jako příprava k dalším přijímacím zkouškám, ale i k celému následnému studiu na vysoké škole. Pokud ovšem není v kombinaci právě s pomaturitním jazykovým studiem, ve většině případů nezachovává status studenta.

Pro zájemce o zlepšení schopností domluvit se cizí řečí může být dobrou volbou také takzvaný gap year neboli rok volna. Oblíbený je především mezi zahraničními studenty, zejména ve Velké Británii a USA, ale na chuť mu přicházejí i Češi. Vycestovat do ciziny můžete jak po vlastní ose, tak s agenturou. Kromě zážitků z cest, případné dobrovolnické práce a vylepšení jazykových znalostí je tak možné získat mezinárodně uznávaný certifikát. Letos však tato možnost vzhledem k neustále se měnící epidemiologické situaci ve světě zůstane spíše nevyužitá.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.

Autor

Petra Smítalová

Petra Smítalová, redaktorka LN. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články