Matoulek: Z hubnutí se stal obchod s nadějí

Obezita je fenoménem dneška. Nejen v Česku. Stal se z ní byznys. Máme výživové poradce, odstředěné mléko, krabičkové diety, doplňky stravy… Má ale něco z toho nějaký význam? Rozhovor s obezitologem Martinem Matoulkem.

Martin Matoulek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Martin Matoulek | foto: Lidové noviny
Martin Matoulek

Obézní člověk je v labilním stavu. „Pokud nedostane kvalitní pomoc, ještě víc ho to zničí. Je to jen jeho zneužití,“ upozorňuje v rozhovoru ČESKÉ POZICE obezitolog Martin Matoulek z Všeobecné fakultní nemocnice.

ČESKÁ POZICE: Kolem hubnutí se točí obří byznys doprovázený protichůdnými informacemi. Co byste poradil tomu, kdo chce zhubnout?

MATOULEK: Člověk, který chce ztratit tukovou tkáň, což je vlastně nahromaděná zásoba energie, se potřebuje dostat do negativní energetické bilance. To znamená, že musí více vydat, než přijmout resp. sníst. Těchto rovnic najdete na internetu hodně, ale velmi často jsou za nimi schované různé doplňky stravy, které mají ulehčit hubnutí. Člověk ale musí nejprve analyzovat, jak se chová. Zcela bez emocí zaznamenávat několik dní, co opravdu sní a vypije. Pak se musí stanovit plán, jak příjem snížit a pokud už dietu drží, jak zvýšit výdej. V praxi je pak největší překážkou najít čas, který by člověk věnoval pohybu, jediné činnosti, která vede k přirozenému výdeji energie.

ČESKÁ POZICE: Od jakého momentu by měl člověk začít řešit tloušťku?

MATOULEK: Je to zajímavé, ale mírná nadváha, zvlášť u lidí od šedesáti let výš, vůbec nevadí, pokud není doprovázena například vysokým tlakem, cukrovkou. Dokonce se ukazuje, že lidé s mírnou nadváhou mají lepší životní prognózu než štíhlí. Důležitější je, aby lidé byli fyzicky zdatní. Nad váhou je třeba se zamyslet v okamžiku, kdy jsou přítomny další nemoci.

ČESKÁ POZICE: A to je cukrovka, vysoký tlak?

MATOULEK: Ano, ale také např. zvýšená hladina tuků v krvi, kardiovaskulární onemocnění, artróza nosných kloubů.

Nad obezitou se vyhrát nedá

ČESKÁ POZICE: Kdo za vámi přichází řešit svou váhu?

MATOULEK: Máme dvě pracoviště. Jedno je rekondiční centrum, kam může přijít kdokoliv z ulice. Na kliniku chodí lidé s vyšším stupněm obezity, kteří jsou k nám většinou odeslaní od lékařů z jiných pracovišť.

ČESKÁ POZICE: S jakými zkušenostmi k vám lidé přicházejí?

Typický jojo efekt provází naše obézní pacienty celý život.

MATOULEK: Většina lidí s vysokou hmotností opakovaně v průběhu života hubla. Mají za sebou pokusy mínus deset, mínus dvacet i mínus padesát kilogramů s opětovným vzestupem váhy v následujících letech. Tedy typický jojo efekt, který provází naše obézní pacienty celý život.

ČESKÁ POZICE: V čem dělají největší chybu?

MATOULEK: Ze dne na den dramaticky změní svůj život, poslouchají rady různých výživových poradců, návodů stažených z internetu, které absolutně nekorespondují s jejich životním stylem, energetickou potřebou. V prvních fázích často dokážou velmi dobře zhubnout, ale tento styl nedokážou udržet celý život, takže se po několika týdnech vracejí k tomu původnímu a zase tloustnou.

ČESKÁ POZICE: Jak s těmito lidmi pracujete?

MATOULEK: Nad obezitou se doslova a do písmene vyhrát nedá. Každý máme nastavený vlastní metabolismus. Ti méně šťastní dokážou i při sebemenší pozitivní energetické bilanci přeměnit přebytečnou energii v tukovou tkáň a začínají se připravovat na období hladu resp. diet…. To je mechanismus, který našim předkům umožnil přežít války a hladomory. Na druhou stranu hubení, kteří absolvují úplně stejný den, dokážou přebytečnou energii přeměnit v teplo a neuloží ji do tukových zásob.

Se všemi pracujeme stejně, analýzou současného způsobu jejich života, hledání rezerv, hledání možností a přizpůsobení povolání, rodinné situaci. Vůbec není jednoduché připravit změnu životního stylu například dámě, která má dvě děti, pracuje ve směnném provozu včetně noci a zajišťuje chod celé rodiny. Spolupracujeme s psychology, protože někdy se ukazuje, že jídlo užívá jako prostředek proti stresu, úzkosti, depresím a někdy i proti bolesti.

Konzervativně to nejde, operujeme

ČESKÁ POZICE: Co se stane s pacientem, když se vám nedaří váhu snižovat?

MATOULEK: Nemůžeme pomoci všem. Musíme najít příčinu. Dietou a pohybem můžeme z dlouhodobého hlediska redukovat v průměru osm až dvanáct kilogramů. Pacientů, kteří by konzervativně zredukovali třicet, padesát i více kilogramů máme sice hodně, ale ani jeden z nich to v horizontu pěti let neudržel pouze konzervativně. Protože zredukovat takové obrovské množství kilogramů vyžaduje, aby vše bylo ideální. Aby byla ideálně dostupná strava, musí být ideální režim a rozložení stravy, čas na pohyb, nesmí je potkat žádné zranění a vlastně žádný stres. A v horizontu pěti let vždy člověk nějaké zranění ať už fyzické či psychické utrpí. V tu chvíli je člověk vykolejen a vrací se zpět, roste hmotnost, tím se zhorší psychika. Proto pacienty operujeme, jde o bariatrickou chirurgii, která má význam nejen pro pokles hmotnosti, ale i pro udržení hmotnosti po redukci.

ČESKÁ POZICE: Daří se vám operovat tolik pacientů, kolik by jich zákrok potřebovalo?

Když je člověk vykolejen, vrací se zpět, roste hmotnost, tím se zhorší psychika. Proto pacienty operujeme.

MATOULEK: Spíš ne. Chybí kapacity nejen z hlediska chirurgie, ale také je třeba více času na režim před a po operaci. Máme zde mnoho pacientů, kteří nemají s těmito zákroky dobré zkušenosti. Vesměs jde o pacienty center, kde je na operaci dobře nepřipravili nebo pacienti nepochopili režim po operaci. Jistě byli správně indikováni, protože splňovali veškerá kritéria. Ale o úspěšnosti rozhoduje dobrá příprava na výkon, výběr nejvhodnějšího typu a dlouhodobý režim po operaci.

ČESKÁ POZICE: V čem příprava spočívá?

MATOULEK: V pochopení, v čem výkon spočívá, zda půjde jen o zmenšení objemu žaludku nebo o bypassový zákrok, kdy se obejde část střev. Pacient musí extrémně pravidelně začít jíst, protože ho po operaci nic jiného nečeká. Uvědomit si, zda u něj převažuje chuť nebo hlad. Někteří pacienti mají extrémně velké žaludky a jejich zmenšení jim přináší obrovskou úlevu. Snědí pak jen třetinové či čtvrtinové porce toho co předtím. A jsou spokojeni, že se po několika letech zasytí. Pokud ale mají hlavně chutě, tento typ výkonu by nestačil a musí se volit jiný. Takže se připravují s psychologem, nutričním terapeutem, protože dochází k zásadní změně ve stravování a je třeba mít čas jak na konzumaci, tak na přípravu jídla.

ČESKÁ POZICE: Jak dlouho trvá, než člověk změnu přijme?

MATOULEK: Pochopit princip nového režimu může trvat třeba dva tři měsíce, ale pak máme i pacienty, kteří i se snaží dva roky a stále nejsou připraveni, protože podléhají např. záchvatovitému přejídání. Nedokážou se ovládnout. Takoví se k operování třeba ani nedostanou. A jsou i pacienti, které přesvědčujeme, a oni se dva tři roky brání. A je to dobře, že se brání. Protože až v okamžiku, kdy se sami rozhodnou, teprve pochopili, k čemu je výkon dobrý a většinou bývají úspěšní.

Rizika operace nižší než benefity

ČESKÁ POZICE: A co operace přináší?

MATOULEK: Kromě toho, že zhubnou desítky kilogramů hmotnosti, jim může například cukrovka zcela vymizet, se zlepšuje krevní tlak a mnoha lidem se významně zlepší psychika. Jsou tu i negativa, v prvních měsících řadu pacientů rozbolí záda, protože se jim dramaticky mění držení těla a pohybové vzorce. Ale upozorňujeme je dopředu, že je to přechodný stav.

ČESKÁ POZICE: A jinak nemají tyto zákroky žádné komplikace?

U pacientů, jimž operaci doporučíme, jsou rizika z operace významně nižší než benefit razantní redukce hmotnosti po operaci.

MATOULEK: Například mohou způsobit nedostatek některých vitamínů při jednostranné stravě nebo vynechání léků. Ale u pacientů, jimž operaci doporučíme, jsou rizika z operace významně nižší než benefit razantní redukce hmotnosti po operaci.

ČESKÁ POZICE: Mohou operovaní později zase hodně ztloustnout?

MATOULEK: Po operacích žaludku lze opět přibrat na stejnou i vyšší hmotnost. Po bypassových výkonech takový vývoj nevídáme. Maximálně mírný vzestup hmotnosti dvě až čtyři kila po několika letech.

ČESKÁ POZICE: Jak efektivní tyto operace jsou?

MATOULEK: Některé studie ukazují, že u diabetických pacientů se výdaje na ně vrátí do dvou tří let. Ale je to velmi individuální, protože záleží, v jakém stavu byl pacient operován. Jestliže si čtyřikrát denně píchal inzulin a bral další léky na cukrovku, okamžitě šetří tisíce korun měsíčně a samozřejmě odsouvá další komplikace a nákladnou péči o mnoho let dozadu. Úspory jsou nesmírné.

Výživovým poradcem dnes každý

ČESKÁ POZICE: Lékárny i internet jsou plné doplňků stravy, které mají pomoci s hubnutím. Fungují některé z těchto preparátů?

MATOULEK: Doplňky stravy nemusí prokazovat efekt ani účinnost, jen musí deklarovat, že nejsou škodlivé. Nelze se na ně spolehnout, většinou nemají žádný efekt na snížení hmotnosti kromě typického placebo efektu.

ČESKÁ POZICE: Vaši pacienti ale asi zkoušeli hubnout pomocí těchto produktů, což je jistě stálo dost peněz, ale nepomohly…

MATOULEK: Nejenom za ně utráceli, ale i za výživové poradce, kteří nabízejí zaručené zhubnutí.

ČESKÁ POZICE: Co si myslíte o tom, že lidé se těmito poradci mohou prohlásit jen po několikatýdenním kurzu?

Vydávají rady o naprosto nesmyslných přísně redukčních dietách, které vedou k poklesu váhy ale nikoliv ke ztrátě tukové tkáně. To je velmi nekorektní.

MATOULEK: Radit může každý. Mám pacienty, kteří zaplatili spoustu peněz a opakovaně se snažili dodržovat nesmyslná doporučení od lidí neznalých klinické výživy, fyziologie a patofyziologie. Vydávají rady o naprosto nesmyslných přísně redukčních dietách, které vedou k poklesu váhy ale nikoliv ke ztrátě tukové tkáně. To je velmi nekorektní. Jde o obchod s nadějí na redukci hmotnosti. Proto si myslím, že by nutriční poradny měly být vázané živnosti.

ČESKÁ POZICE: Zkusili jste toto opatření prosadit do praxe?

MATOULEK: Tato doba pomalu dozrává, protože fakulty produkují velké množství nutričních terapeutů vysokoškolsky vzdělaných. Výživoví poradci totiž vznikají především na základě poptávky z populace. A nutričních terapeutů zatím není tolik, aby dokázali všechny uspokojit. Je to jeden z mých cílů, aby se z této profese v budoucnu stala vázaná živnost.

ČESKÁ POZICE: Nejen internet produkuje spoustu rad o zdravém životním stylu, které si často odporují. Jak se v tom má někdo vyznat?

MATOULEK: Každý měsíc vydáváme 20 tisíc kusů časopisu Obesity News, který si lidé mohou vzít zdarma například v některých lékárnách nebo v našich centrech. Je prakticky bez inzerce, jsou to čistě informační noviny. Máme k nim i web, kde jsou články rozčleněné podle témat a také archiv všech čísel. Lidem bych tedy poradil, aby si přečetli zdroje informací, odkud pocházejí. Pokud si neumí poradit se svou váhou, ať navštíví nutričního terapeuta. Ale je to těžké, možná až polovina lidí potřebuje psychologa, protože jídlo používá z jiných důvodů než jen na doplnění energie. A psychologů je málo a pro mnoho lidí jsou nedostupní. Proto jsem své rady zestručnil: doporučuji především pohyb. Protože pohyb má antidepresivní a protiúzkostlivé účinky, i kdyby to měla být jen chůze. A chůze je dostatečná pohybová aktivita, během redukčního režimu nemusí být žádná jiná, ale hlavní je, aby byla pravidelná. Člověk hned také začne pravidelněji jíst.

Dva typy pohybové aktivity

ČESKÁ POZICE: A kolik je třeba nachodit, aby začal shazovat?

MATOULEK: Mělo by se chodit aspoň obden. Minimálně 40, spíš 60 minut. Třikrát patnáct minut intenzivnější má stejné, možná lepší účinky než jednou pětačtyřicet. Ale je málo pravděpodobné, že člověk zvládne pravidelně každý den chodit třikrát patnáct minut. A protože se snažíme hrát s tím, co je a není reálné, tak raději než každodenně čtyřicet minut radíme hodinu obden. Pak je důležité si uvědomit, proč se má pohybovat. Jestli chce zlepšit tělesnou zdatnost nebo i hubnout. Čím nižší intenzitou se hýbu a čím delší čas, tím přednostně spaluji tuky. Naopak čím vyšší intenzitou, tím metabolizuji cukry a tím víc budu mít hlad. Proto se musí soustředit na pohyb, který nevyvolá hlad. To je právě chůze, případně chůze s holemi. Při jízdě na rotopedu se zátěží se zničím a tím spíš dostanu hlad. Vymizí totiž cukr ze svalů a v tu chvíli mozek vydá signál, že potřebuje doplnit.

ČESKÁ POZICE: Co si myslíte o dietách typu Herbalife?

Při jízdě na rotopedu se zátěží se zničím a tím spíš dostanu hlad. Vymizí totiž cukr ze svalů a v tu chvíli mozek vydá signál, že potřebuje doplnit.

MATOULEK: Je to věc, která v určité fázi může mít smysl, podobně jako Cambridge dieta apod. Když člověk nahradí jedno jídlo koktejlem, asi dostane všechny potřebné živiny. Ale je to tělu nepřirozené. Pokud člověk nahradí všechna jídla, určitě se s tím dá žít a v prvních týdnech ho zavalí pocit štěstí, že dieta funguje a necítí hlad. Jenže jakmile se vrátí k jídlu, zjistí, že se nic nenaučil a přibere zpátky. A dostane se do špatného psychického stavu. Protože utratil spoustu peněz, řadu dní se trápil a efekt nikde.

ČESKÁ POZICE: Teď jsou moderní krabičkové diety. Firmy vozí lidem krabičky, v nich je třeba jen jeden list salátu…

MATOULEK: Hrají na přirozenou lidskou lenost. Člověk má pocit, že dostane službu a myslí, že když si hodně zaplatil, že zhubne také hodně. Krabičková dieta, pokud je dobře udělaná, obsahuje kvalitní jídlo, může být velmi příznivá. Ať už si krabičku necháte dovézt nebo si ji připravíte doma.

ČESKÁ POZICE: Setkal jste se s nějakou službou, kde by se s odborníky radili, jaké mají jídlo do krabiček vložit?

MATOULEK: Tyto diety jedou hlavně na redukční režim. Jsou přísně nízkoenergetické, kolem pěti šesti tisíc kilojoulů, což při běžném pracovním dni nemůže člověku stačit. Nahradit jedno běžné jídlo krabičkou ale může být fajn. Našim čtenářům radíme, ať si krabičku připraví sami. Ať si udělají den předem plán, co budou dělat a co jíst.

Dnešní děti budou problémem

ČESKÁ POZICE: Seriózní rady by mohli lidem poskytnout také lékárníci, ne?

MATOULEK: Máme společný projekt s Českou lékárnickou komorou. V garantovaném kurzu je vzděláváme, mohou potom poskytovat konzultace. Je to jedna z velkých šancí oslovovat veřejnost. Přestože jsou lékárny plné produktů, na které se nemůžu ani podívat. Na moji námitku, jak mohou provozovat obě věci současně, je jasná odpověď: kdyby tam tyto produkty neměli, lidé k nim ani nepřijdou. Když se přijdou zeptat, mohou jim správně poradit.

ČESKÁ POZICE: Ale jak to jde dohromady s tím, že potřebují prodávat i ty doplňky stravy?

Lékárníci říkají, že jde-li si člověk toto zboží koupit jako rohlík, prodají mu ho.

MATOULEK: Rozhodující je, jestli člověk, který chce poradit se snížením hmotnosti, dostane okamžitě krabičku něčeho anebo dostane radu. Lékárníci říkají, že jde-li si člověk toto zboží koupit jako rohlík, prodají mu ho. Ale jde-li se zeptat, mohou mu poradit a to se skutečně velmi často v lékárnách stává.

ČESKÁ POZICE: Mění se životní styl lidí k lepšímu?

MATOULEK: Jídlo za obezitu zase tolik nemůže. Jíme skoro stejně jako před třiceti lety. Za tu dobu stoupla spotřeba ovoce, zeleniny, klesla spotřeba piva, vepřového. Jíme trochu zdravěji, a přesto přibýváme. Nepochybně je to nedostatkem pohybu. Vezměte si jenom nákupy. Dnes na celý týden zvládnete nakoupit za sobotní dopoledne. Dříve se běhalo na jedno místo k řezníkovi, pro rohlíky jinam a ještě jinam do drogerie. Sedáme do auta přímo v domě, zajedeme až do obchodu. Pro děti a mládež už v podstatě není výkonnostní sport, nejsou trenéři, rodiče na děti nemají čas, protože jsou v práci. Velký problém nastane za dvacet let, protože dorostou děti, které nemají žádné pohybové návyky. Na středních školách je skoro čtvrtina dětí osvobozená od tělesné výchovy, to je strašné číslo.

ČESKÁ POZICE: Na druhou stranu osvobození z tělocviku musí přece dítěti napsat lékař. A ten by přece měl vědět, že základem zdravého životního stylu je pohyb, ne?

MATOULEK: To by měl. Jenže na pediatry vyvíjejí velký tlak rodiče, protože Pepíček je tlustý a není schopen udělat kotrmelec, tak aby mu známka nekazila vysvědčení. Měli jsme tu před časem příběh jedné dívky, které paní doktorka navrhla osvobození z tělocviku pro celkovou svalovou nedostatečnost. To je absolutní nepochopení.

Mělo by se spíš začít diskutovat, jestli máme klasifikovat tělesnou výchovu. Děti jsou ve stresu, že budou neschopní a jak se má hodnotit jejich konkrétní výkon? Podle našich výzkumů na základních školách chlapce tělesná výchova moc neovlivní v pohybu a dívky od něj dokonce odrazuje. Spíš by se měly podporovat kroužky při školách. To je jedna z mála šancí, jak věci měnit. Jakmile si děti nezafixují v určitém věku s fyzickou námahou příjemný pocit, už ho nikdy nenajdou. Narážíme na padesátníky, kteří v mládí sportovali, a když se začnou teď hýbat, zpotí se a byť jsou tlustí, je jim příjemně. Říkají: to je jako tenkrát. Ale my narazíme na populaci, které se naopak vyvolá pocit: fuj, je mi hnusně jako tenkrát. A protože se nehýbala, ani se nenaučí padat. Takže přibude spousta úrazů.

ČESKÁ POZICE: A to ještě děti chodí do fastfoodů…

MATOULEK: Jejich neštěstí není ani tak v tom, že je jídlo tučné. Je ale také hodně slané a sůl přímo podporuje chuť k dalšímu jídlu. A také trochu způsobuje návyk. Ale od slané chuti se dá také odvyknout. A když si méně osolíte, méně toho sníte.

Zákazník chce zdraví na obalu

ČESKÁ POZICE: Byznys kolem hubnutí se netočí jen v doplňcích stravy, ale také v potravinářství. Pomalu každý výrobek je v nízkotučné variantě. Co si myslíte o těchto potravinách?

MATOULEK: Jestli sním z hlediska obsahu tuku nulaprocentní nebo jednoprocentní potravinu je z vzhledem k celodennímu energetickému obratu legrační. Například odstředěné mléko, ze kterého se ubere jeden gram tuku, je sebemrskačství. Navíc například vitamín D potřebuje ke vstřebání tuk. Kupovat zcela odtučněné věci ztrácí trochu význam. Potravinářský byznys dělá to, co chce zákazník. A zákazník chce všechno zdravé aspoň na obalu. Jsem velmi skeptický jak k diapotravinám, kde je cukr většinou nahrazen tukem, tak i k těm zcela netučným.

ČESKÁ POZICE: Jak má člověk poznat, že narazil na odborníka, který mu umí poradit se stravou?

Potravinářský byznys dělá to, co chce zákazník. A zákazník chce všechno zdravé aspoň na obalu.

MATOULEK: V tom se opravdu vyznat nedá. Připravili jsme informační leták, aby lidé věděli, po čem mají pátrat, na co se ptát. Například sítě zdravého životního stylu jsou často skrytími distributory potravinových doplňků. V podobných poradnách lidé nechají tisíce korun. Ale problém je, že obézní člověk je v labilním stavu. Když už se odhodlá někam jít, znamená to, že se s tím sám neumí poprat. A pokud nedostane kvalitní pomoc, ještě víc ho to zničí. Je to jen zneužití jeho stavu. Dokud lidé nezačnou reklamovat, že služba nesplnila slibovaný cíl, ačkoliv dodrželi doporučení nebo že doporučení jsou pro život nepoužitelná, nezmění se to. Ale tito poradci jsou často většinou ještě agresivní. Říkají: za to můžete vy, protože jste nedodržoval vše, a ještě více lidi zadupou do země. Stejně jako reality show v televizi. Co se stane, až se vypnou kamery? Když účinkující pak udělají chybu, jdou za paní doktorkou či panem specialistou a tvrdě zaplatí za to, že jim vytisknou barevný papír či sešit s instrukcemi.

Stejně hloupé rady dostávají lidé ve fitness sektoru. Tam jim často do jídelníčku mluví „odborníci“, kteří vůbec nerozumí ani stravě a bohužel často ani jak má tato populace cvičit.

Počet příspěvků: 1, poslední 11.3.2015 07:08 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.