Mastodont promluvil. A příchod lidí do Ameriky je zase o kousek starší...

Magazín Science přinesl důkaz, že osídlení Ameriky je dávnější, než tomu nasvědčovala takzvaná cloviská kultura z doby před 13 tisíci lety.

Detektivka z amerického pravěku? Hrot vetknutý v mastodontím žebru je stár 13 800 let. foto: ©? repro Science a Center for the Study of the First Americans, Texas A&M UniversityČeská pozice

Detektivka z amerického pravěku? Hrot vetknutý v mastodontím žebru  je stár 13 800 let.

Kde se vzali Indiáni? Humpolecký rodák Aleš Hrdlička vyslovil počátkem 20. století hypotézu o osídlení Ameriky takzvaně severní cestou, po níž přišli lidé z Asie přes Beringovu úžinu do Ameriky. Mělo se to stát asi před 15 tisíci lety. Nejstaršími, a plně uznávanými doklady o lidském osídlení Ameriky byly dosud nálezy paleoindiánské kultury Clovis v Novém Mexiku. Její projevy, například kostěnné šipky a úštěpky, jsou staré asi třináct tisíc let.

Nyní získali archeologové ještě starší, nepopiratelný důkaz – kostěnnou šipku uvízlou v žebru mastodonta. Podle studie, kterou v pátek zveřejnil časopis Science, činí její stáří 13 800 let. To prý dokazuje, že již tehdy lidé lovili v Americe mastodonty – obří zvířata příbuzná mamutům a slonům. „Jde o první lovnou zbraň nalezenou před Clovisem,“ říká hlavní autor Michal R. Waters, archeolog z Texas A&M University.

Přesná datace byla určena díky hmotnostní spektrometriiFosílie byla dle deníku The New York Times nalezena již v sedmdesátých letech minulého století v lokalitě Manis, poblíž města Sequim v americkém státě Washington, archeologem Carlem Gustafsonem. Ten odhadl stáří „uloveného“ žebra na čtrnáct tisíc let, ale jiní vědci toto tvrzení zpochybňovali. Radiokarbonové datování se však od těch dob zlepšilo a Watersův tým už také využil metod hmotnostní spektrometrie (MS), aby určil přesnou dataci.

Díky CT skenům byl navíc prověřen i vetknutý kostěnný hrot, jenž býval zřejmě špičkou až 25centimetrového bodce – možná pravěkého kopí. „Nic jiného to být nemohlo,“ říká Waters. Obyvatelé Manisu zřejmě stejně jako Clovisští migrovali do Severní Ameriky ze střední Asie až na Aljašku, přičemž využili dočasného zmrzlého mostu v Beringově úžině.

Pro úplnost je třeba uvést, že indicie o mnohem starším osídlení byly nalezeny především v Jižní Americe. Příkladem budiž „kultura“ Pedra Furada v Brazílii a jejích asi 800 lokalit či skalních příbytků. Stáří bývá někdy odhadováno až na 55 tisíc let, nicméně autenticita objevů je nadále předmětem sporů. Genetické stopa ukazuje, že první předkové nativní Ameriky tam z takzvané Beringie zamířili asi před 15 až 20 tisíci lety. Hrdličkův odhad byl až pozoruhodně přesný.