K Masarykovu evropanství (3)

... Světoobčanem byl Masaryk v tom smyslu, že

nevyvyšoval evropskou civilizaci nad ostatní, ale všude hledal společné rysy

universálního humanismu. Jeho světoobčanství je třeba rozumět ve smyslu tohoto západního

universalismu, jak jej chápal evropský člověk teprve po první světové válce,

kdy se zdálo, že demokracie vítězí celosvětově. Na mimoevropský svět se díval

očima Evropana 19. a první poloviny 20. století. Masaryk byl člověk agory (demokracie),

racionality a mravně pojatého náboženství. Evropanství mu bylo zápasem o normy

pravdy, práva a spravedlnosti, osobní svobody, odpovědnosti za svět a lásky k

bližnímu. V tomto duchu byl Masaryk niterně anticko-křesťansko-osvícenským

Evropanem.

K Masarykovu evropanství (2)

... V Hovorech s TGM Čapek připisuje Masarykovi tato slova: „Já jsem svým vzděláním

vědomě Evropan, chci tím říci, že mně kultura evropská a americká duchovně

stačí. Východní filosofie a literatury znám velmi málo a z druhé ruky, protože nemám východních řečí; kultura Indie, Číny,

Japonska je mně nedostupná. Jsem hodně skeptický k těm hlasům, které je vynášejí a

vyvyšují nad

kulturu evropskou; vím, že by

se mně mohlo namítnout,

že tady mluvím jako

slepý o barvách. A jako Evropan jsem západník – to říkám vůči těm slavofilům,

co v Rusku a Slovanstvu vidí něco nadevropského. Nejlepší Rusové byli také západníky!“ ...

K Masarykovu evropanství (1)

Masaryk se sám považoval za Evropana. Hodnotově

byl zcela ukotven v evropské (západní) kultuře. Jeho europeismus se snad

nejvíce projevuje v díle „Moderní člověk a náboženství“, kde se TGM opírá o

díla západních autorů. Podobně ve své analýze Ruska hodnotí ruské autory ve

vztahu k západním hodnotám. Jak říká J. L. Hromádka: Masaryk je naším největším

Evropanem, otevíral nám okna do Evropy a o Evropu zápasil. ...

Masarykova rudá stopa

Kdyby Masaryk nebyl proti zákazu KSČ, nebyl by Gotttwald vyhrál v r.46 volby a vše bylo jinak až do dnešních dnů

Masaryk byl svobodný zednář, který viděl, co chtěl

Absolutně přehlédl rozpor mezi situací v Anglii a ve Francii a jejich koloniích. Ve své naivitě se domníval, že oni nás vidí jako sobě rovné a ne jako rovné obyvatelstvu kolonií. Oni v něm viděli nástroj k rozbití Rakouska-Uherska, posloužil.

To, že rozbil stát, který potřeboval vnitřní reformu a měl panovníka /Karla/, který ji chtěl provést, z nás udělalo hadr, se kterým si mocní 100 let vytírají p.