Máme právo znát prezidentovy důvody nejmenovat ministra

Zachovejme prezidentovi možnost nejmenovat člena vlády navrhovaného premiérem, měl by však být povinen toto rozhodnutí veřejně vysvětlit.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČTK/Doležal MichalČeská pozice

Podle ústavního článku 62 prezident republiky „jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi“. V rozhovoru pro ČTK se k této pravomoci obšírněji vyjádřil prezident Miloš Zeman. Kontext interview tvořilo jednání o nové vládě, úvahy o konkrétním obsazení resortů a diskuse o případných důvodech, které by mohly prezidenta vést k odmítnutí jmenovat konkrétní osobu členem vlády.

Prezident Zeman v této souvislosti předeslal, že „duševně příčetný prezident“ se zajímá o personální složení vlády. Konstatoval přitom, že prezident může návrh premiéra odmítnout, ale nemůže předložit návrh vlastní. Dodal, že „je tam jakási dělba práce, což je v naprostém pořádku“. Vyvodil z toho pak, že prezident se musí nakonec s premiérem na konkrétní osobě dohodnout.

Opíraje se o komentář k Ústavě České republiky (profesor Hendrych a kolektiv, 1997), prezident neakceptuje tvrzení, že by premiérův návrh mohl odmítnout pouze „ze závažných důvodů“. Uvedl podobný případ, kdy prezident Václav Havel dopisem Poslanecké sněmovně odmítl její návrh jmenovat Františka Brožíka viceprezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu. Havel přitom své odmítnutí nijak nezdůvodnil.

Prezident Zeman opakovaně odmítl jakkoliv dopředu specifikovat případy, kdy by odmítl premiérův návrh na jmenování člena vlády. Odvolal se přitom na jakousi dohodu, že nebude medializovat personální otázky a že ty případné důvody sdělí premiérovi, a nikoli médiím.

Šít ústavu na míru?

Padly nápady, zejména poté, co se nový prezident Zeman ve svém úřadě pořádně nadýchl a rozpřáhl, že bude nutno změnit Ústavu. Přišli s tím nejen ti, co Zemana nevolili, ale i někteří ti, co ho volili. Na druhou stranu v obou táborech zazněly rozvážné hlasy těch, kteří umějí dopočítat důsledky takových a podobných změn, byť by v prvním plánu opravdu přivodily žádoucí efekt.

Kdo může vyloučit, že nastane situace, kdy budeme mít naopak výstřednějšího premiéra a uvážlivého prezidenta a současná úprava by se mohla velice hodit?Ti rozumní však vědí, že takovou ústavní změnu nelze provést ze dne na den. Nadto její účinnost by mohla nastat v okamžiku, kdy by to nejen nebylo potřeba, ale mohlo by to být přímo kontraproduktivní. Například stanovit povinnost prezidenta oštemplovat hned a vše, co se mu na Hrad přinese. Kdo může vyloučit, že nastane situace, kdy budeme mít naopak výstřednějšího premiéra a uvážlivého prezidenta a současná úprava by se mohla velice hodit?

Moudré vybalancování pravomocí může připomínat příběh o moudrém rozdělení majetku. Traduje se, že zemřel otec dvou synů a odkázal jim majetek pod podmínkou, že si ho spravedlivě rozdělí. Mládenci se snažili, ale neuspěli. Vydali se proto za starým zenovým mistrem a ten jim poradil takto: „Jeden z vás majetek rozdělí na dvě poloviny. Ten druhý však dostane přednost, kterou půlku si vezme.“ Geniálně jednoduché!

Jaké z toho plyne poučení pro náš případ? Že by premiér musel předložit prezidentovi pro každý post ve vládě dva návrhy, z nichž jeden by prezident musel podepsat? Proti tomu ale lze vznést důvodnou námitku, že jakkoliv svůdný (a vyzkoušený) způsob řešení jednoho problému nelze automaticky aplikovat na jiný problém, byť by si byly nadmíru podobné.

Jakkoliv svůdný způsob řešení jednoho problému nelze automaticky aplikovat na jiný problém, byť by si byly nadmíru podobnéVypráví se na to konto anekdota o jednom malém městě, v němž bylo ukrutně málo ženichů. A tak když přijel jeden švarný mládenec, strhla se o něj velká mela, v níž byly nejaktivnější dvě ženy. Tak moc chtěly ženicha získat pro své dcery, až skončily před soudcem. Ten si s případem nevěděl rady, ale sečtělý byl, a tak si vzpomněl na krále Šalamouna, jak lišácky vyřešil spor dvou matek o novorozeně. Poněkud mechanicky aplikoval tuto historickou moudrost a nařídil nechat mládence rozetnout vejpůl, aby se dostalo na obě ženy. Mládence pak přisoudil ženě, která na rozdíl od té druhé na rozetnutí trvala: „Ty jsi prokázala správné vlastnosti budoucí tchýně.“

Jak řešit neřešitelné?

Po mnohém rozvažování na toto téma dojdeme s velkou pravděpodobností k tomu, že současná ústavní úprava je vlastně optimální. Vyzkoušíme-li přidat pravomoci a ubrat manévrovací prostor jedné či druhé straně, vždy může nastat situace, kterou to naopak nebezpečně vyostří.

Konec konců, i Zeman sám předjímá nutnost se s premiérem nakonec domluvit. Jde tedy o případ, kdy je třeba dát do souladu dvě – někdy až protichůdná – stanoviska. Proto je nutno hledat řešení, kdy budou platit obě.

Zveřejněním důvodů, které brání prezidentovi, aby jmenoval někoho členem vlády, by nebyla dotčena žádná chráněná oblastPrezident Zeman citoval dopis svého předchůdce Havla v případě kandidáta na post viceprezidenta NKÚ. Havel tehdy žádné důvody neuvedl. Nabízí se otázka: Citoval by Zeman Havlův dopis, kdyby tam byly uvedeny důvody odmítnutí? Tento moment je zajímavý i z jiného hlediska. Týká se oné Zemanem citované dohody o tom, že personální otázky nebudou medializovány. Není vyloučeno, že právě ustoupením od ní může být nalezeno optimální řešení.

Zveřejněním důvodů, které brání prezidentovi, aby jmenoval někoho členem vlády, by nebyla dotčena žádná chráněná oblast. Zde totiž opravdu nejde o privátní ani citlivá data kandidátů, zde se pohybujeme na samé špici exekutivy, a vzhledem k ústavní neodpovědnosti prezidenta je zde kontrolní role veřejnosti nezastupitelná.

Prezidentovi republiky by tedy měla zůstat zachována možnost nejmenovat člena vlády navrhovaného premiérem, měl by však být povinen toto rozhodnutí veřejně vysvětlit. O osobní újmu konkrétního kandidáta se obávat nemusí, soudy už dávno nalezly, že veřejně činné osoby toho musejí vůči sobě strpět více (nehledě na to, že do této role je nikdo nenutil).

Prezidentovi by tak ústavní pojistka zůstala, a jejímu zneužití by bránila povinnost transparentně popsat důvody, kdy a proč byla použita.

Počet příspěvků: 27, poslední 16.12.2013 08:52 Zobrazuji posledních 27 příspěvků.