Malé strany v roce 2012: Žádná prima sezona

Podzimní volby byly zklamáním. Na masivní obměnu sněmovny to nevypadá. Vstoupí do politiky Vladimír Franz či Karel Janeček?

Docválají do poslaneckých lavic? Zleva Svobodní (Petr Mach), Suverenita (Jana Bobošíková), Zemanovci (Vratislav Mynář), lidovci (Pavel Bělobrádek), Piráti (Ivan Bartoš), zelení (Ondřej Liška), LEV 21 (Jiří Paroubek). foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Docválají do poslaneckých lavic? Zleva Svobodní (Petr Mach), Suverenita (Jana Bobošíková), Zemanovci (Vratislav Mynář), lidovci (Pavel Bělobrádek), Piráti (Ivan Bartoš), zelení (Ondřej Liška), LEV 21 (Jiří Paroubek).

Před rokem na Silvestra jsme na tomto místě zkoušeli předpovědět, jak si na volební podzim roku 2012 povedou tradičí i nově vzniklé nesněmovní politické strany: Andrej Babiš s hnutím ANO 2011, Jiří Paroubek s národními socialisty (NS-LEV 21), Jana Bobošíková a Suverenita, lidovci, zelení, zemanovci či svobodní. V atmosféře skleslé nálady ve společnosti a naštvanosti na parlamentní strany si dělaly (a s nimi jejich kmenoví příznivci) zálusk na znamenité volební výsledky. Nemělo by být přehlédnuto, že krajské a senátní volby byly (nejen pro tyto subjekty) nepříjemným probuzením.

Ambicím malých stran jsme se věnovali v článku Partajní tygříci šturmují na sněmovnu.

Vláda Petra Nečase nepadne, v roce 2013 by se neměly konat žádné volby. „Malé“ strany, které se v předvolebních průzkumech pohybují zhruba nad třemi procenty, proto mají jistý čas na dobití baterek. Ale že by příští „velké“ volby měly masivně změnit složení dolní komory, na to zatím situace nevypadá. Bez tradice, početnější členské základny a hlavně významného přesvědčovacího faktoru se novým subjektům nedaří. Podívejme se, jak si v roce 2012 tyto strany stály a kam mohou vyhlížet.

Našlápnutí lidovci

Největší šanci vrátit se po jisté pauze do Poslanecké sněmovny má KDU-ČSL. V průzkumech preferencí se dlouhodobě drží nad pětiprocentní hranicí podpory, úspěšně zvládla krajské a senátní volby, straně velí kompletně obměněné předsednictvo bez skandálů, do boje o Hrad vyslala důstojnou prezidentskou kandidátku a především – po letech působí nerozhádaným dojmem. Po období fascinace novými politickými projekty a po zkušenosti s „véčky“ může být koncept restartované tradiční strany s početnou členskou základnou přitažlivý.

Mlhaví zemanovci

O budoucnosti Strany práv občanů – Zemanovci (SPOZ) do podstatné míry rozhodnou prezidentské volby. Čestný předseda Miloš Zeman je jedním z hlavních favoritů. Pokud se vysočinský důchodce dostane na Hrad, SPOZ (jež se pohybuje v průzkumech kolem pěti procent) to může nastartovat k výraznější konkurenceschopnosti vzhledem k levicovým ČSSD a KSČM. Speciálně sociální demokraty může dokonce rozkládat zevnitř. Jestli však  Zeman naopak neuspěje a stáhne se zpět na Vysočinu, straně to může výrazně přiškrtit palivo. SPOZ by krom toho měla rozehnat mlhu nad stranickým financováním a podivným sponzoringem Zemanovy prezidentské kampaně, jinak se jí mediálně dobře nepovede.

Zelený koktejl

Strana zelených v krajských volbách uspěla jen v regionálních koalicích, při samostatné kandidatuře si dobře nevedla. Ve volbách na sebe zelení nejvíce upozornili v Brně, kde se do Senátu dostala bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. V listopadu si na sněmu zvolili nové předsednictvo, které stranu povede do sněmovních voleb. Do vedení se však dostali politici několika názorových frakcí – Ondřej Liška, Martin Bursík, Matěj Stropnický či Dana Kuchtová. Bude záležet, zda se vzdají osobních (ideových) rozporů a začnou pracovat na kompromisní budoucnosti, nebo zda se ještě více navzájem vyhraní a voličům namíchají výbušný koktejl. Další vlna veřejného propírání neshod by zelené pohřbila.

Babiš bez osobností

Podnikatel Andrej Babiš se svým hnutím ANO 2011 v krajských volbách nekandidoval. Podpořil však finančně dvě uskupení. Z nich v Královéhradeckém kraji uspěl s téměř osmi procenty projekt Východočeši.cz. Do senátních voleb nominovalo Hnutí ANO 2011 sedm kandidátů, z nichž neuspěl ani jeden. Andrej Babiš ČESKÉ POZICI řekl, že je to poučení; když už nevyhráli kandidáti zavedených stran, lidé volili známá jména – třeba právě Elišku Wagnerovou. V konkurenci těchto osobností babišovci neobstáli. Pokud se majiteli Agrofertu nepodaří pro příští volby angažovat známé a respektované osobnosti, hnutí neuspěje.

Paroubkovo fiasko

Expremiér Jiří Paroubek do své strany Národní socialisté – levice 21. století (NS-LEV 21) „napumpoval“ desítky milionů korun, leč úspěchu v krajských volbách nedosáhl. V Ústeckém kraji, kde si jeho strana nejvíce věřila, nezískala NS-LEV 21 ani tři procenta. Je otázkou, zda Paroubkovi sponzoři (například Petr Benda) budou nadále stranu sytit svými miliony, protože národní socialisty v konkurenci s ČSSD, KSČM či Zemanovci na levici pravděpodobně nečeká zářná budoucnost. Pro stranu byly krajské volby lekcí, že volební úspěch zdaleka nezávisí jen na penězích.

Když ani Klaus nezabírá

Prohradní subjekty Suverenita – Blok Jany Bobošíkové a Strana svobodných občanů v podzimních volbách vyhořely. Nepomohly ani sympatie dosluhujícího prezidenta Václava Klause, který těmto stranám přidýchává do zad a příznivců má stále dostatek. Svobodné a bobošíkovce spojuje skeptický postoj vůči současnému vývoji v Evropské unii a respekt ke Klausovi, jinak se programově liší – zejména v ekonomické oblasti. Obě strany však postrádají jistý přitažlivý moment, na který by nalákaly více voličů. Programově vyprofilovanější a přesvědčivější stranou jsou svobodní, jen jim chybí naléhavější apel na širší veřejnost.

Pirátská šavlovačka

ČESKÁ POZICE dlouhodobě upozorňuje, že Česká pirátská strana by vzhledem k sílícímu pirátskému proudu v západní a severní Evropě mohla i v tuzemské politice zanechat významnější stopu. Letošní rok tyto prognózy potvrdil. Byť v krajských volbách nezískali žádný mandát, piráti nesmutnili, protože s kampaní pouze za několik desítek tisíc korun získali slušných 2,19 procenta hlasů a v celkovém balíku všech stran skončili na sedmém místě. Díky Liboru Michálkovi (kterého v senátních volbách podpořili i zelení a lidovci) se piráti dokonce stali parlamentní stranou. A prosincový průzkum agentury ppm factum jim přisoudil 3,4 procenta.

Úspěchy regionálních hnutí

Zatímco nad menšími stranami se po podzimních krajských volbách stáhla mračna, totéž nelze říci o krajských a městských projektech. S nimi se lidé lépe identifikují, a regionální a komunální volby pro tyto menší projekty skýtají potenciál. V ústeckém regionu uspělo hnutí PRO Kraj!, v karlovarském Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst, v libereckém Starostové pro Liberecký kraj a Změna pro Liberecký kraj, v jihočeském kraji Jihočeši 2012, v královéhradeckém kraji Východočeši. Možnost vývoje těchto subjektů v celostátním měřítku je však tradičně  omezená.  

Poznamenejme, že zapomínat bychom neměli na osobnosti, které v roce 2012 oslovily výraznou část občanské společnosti, i když zatím deklarují, že zájem vstoupit do stranické politiky nemají. Na mysli máme prezidentského kandidáta Vladimíra Franze a Karla Janečka s projektem Pozitivní evoluce. Není namáhavé si představit, že politický rok 2013 se nebude vyvíjet podle jejich gusta a gusta jejich elektorátu, a svůj názor na „nevstup“ do politického světa revidují.

Počet příspěvků: 2, poslední 1.1.2013 06:02 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.