Maďarsko trvá na South Streamu

Evropa se ani v budoucnu nemůže vzdát zemního plynu a v zásobování energií zůstává nadále klíčový dovoz z Ruska. To zaznělo na začátku července na vídeňské konferenci, jejímž hlavním tématem byla energetická bezpečnost střední a jižní Evropy.

Mapka plynovodu South Stream. foto: © Česká Pozice, Alessandro Canu

Mapka plynovodu South Stream.

Účastníci konference se i přes zvyšující se nátlak Evropské unie postavili za výstavbu plynovodu South Stream, který by podle zemí, jež jsou na této investici přímo zainteresovány, prostřednictvím diverzifikace tranzitních tras nejen posílil tranzitní bezpečnost, ale díky snížení cen energií by mohl přispět také ke zlepšení slábnoucí evropské konkurenceschopnosti. A to především tím, že by nejen posílil bezpečnost zásobování, ale do značné míry by rovněž omezil cenová rizika související s krizí na Ukrajině.

Navzdory tomu si v Evropě mnozí myslí, že je třeba snížit závislost na Moskvě, a kontrola týkající se energetického zásobování bude na dlouhou dobu definovat mocenské vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem. Jak ovšem upozornilo hned několik analytiků, tento konfrontační přístup, který v mnohém připomíná doby studené války, není zcela v souladu s realitou a závislost energetického zásobování starého kontinentu na nejisté Ukrajině ve skutečnosti neslouží zájmům Evropy, ale Ameriky.

South Stream v centru politické bouře

Podle expertů nemůže diverzifikace trhu s plynem probíhat na úkor vztahů s Ruskem

Právě toto hledisko podtrhl také jeden z přednášejících, maďarský náměstek ministra zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó, když připomněl, že jen za poslední rok skončily kvůli nižším cenám energií v Americe místo v Evropě mezinárodní investice v hodnotě 70–100 miliard dolarů. „Pokud chce být Evropa znovu konkurenceschopná, pokud chce snížit svoji ztrátu vůči Americe a vzít svůj osud zpět do vlastních rukou, potom musí sledovat své vlastní zájmy,“ shrnul Szijjártó s tím, že mezi evropské zájmy patří právě výstavba plynovodu South Stream.

Stejně jako již zprovozněný Nord Stream, jehož stavba nenarážela ze strany Bruselu ani zdaleka na tak silný odpor. „Nord Stream je dobrým příkladem snížení tranzitních rizik a jeho úspěch je pouze dalším argumentem ve prospěch South Streamu,“ prohlásil dále státní tajemník, přičemž dodal, že mnozí z těch, kteří nyní hlasitě brojí proti stavbě South Streamu, byli v případě severního potrubí mnohem shovívavější.

Střední a jižní Evropa přitom opět bedlivě sleduje tlak v plynovodech, zatímco Evropská unie blokuje náhradu za tranzit vedoucí přes nejistou Ukrajinu. Plynovod South Stream se v důsledku krize na Ukrajině ocitl v centru politické bouře. Evropská komise pozastavila schvalovací proces týkající se jižního potrubí, a dotyčné země jsou tak pod čím dál větším tlakem.

Největší zátěž nyní spočívá na Bulharsku, ovšem kritiku si vysloužilo také Rakousko, které se k projektu výstavby potrubí vedoucího pod hladinou Černého moře do bulharské Varny a odtamtud po souši přes Srbsko a Maďarsko až do rakouského Baumgartenu připojilo při nedávné návštěvě Vladimira Putina ve Vídni. „Ukrajinská krize zatím nejjasněji ukázala, jak jsou všechny investice představující jak diverzifikaci tras, tak zdrojů, potřebné,“ bránil ruský plynovod pouhý den po bělehradském vystoupení premiéra Viktora Orbána také náměstek Szijjártó, přičemž podotkl, že výstavba South Streamu není pouze v zájmu Maďarska a střední Evropy, ale celého kontinentu.

K životu je třeba South Streamu

Alespoň ždibíček uznání bychom si zasloužili, míní maďarský premiér Viktor Orbán. Z „Bruselu však vítr nevane".

Viktor Orbán se na tiskové konferenci po bělehradském vrcholném maďarsko-srbském setkání začátkem července postavil za výstavbu plynovodu South Stream. Maďarský premiér se domnívá, že jeho zemi nemůže nikdo odpírat právo postarat se z hlediska energetického zásobování o svou vlastní bezpečnost. Ti, kteří jsou proti South Streamu, chtějí Maďarsko pouze zbavit práva dbát o bezpečnost zásobování, ovšem nenabízejí za něj žádnou alternativu.

„Nechceme se dostat do situace, kdy by bylo zásobování Maďarska závislé na tom, co se děje na Ukrajině. Solidaritu s Ukrajinou nelze projevovat tím, že zbavíme vlastní národ energetické bezpečnosti. Z tohoto důvodu nemůžeme akceptovat mezinárodní stanoviska, která odmítají výstavbu plynovodu South Stream a toto právo Maďarsku upírají,“ zdůraznil předseda maďarské vlády.

Orbán odpůrce South Streamu vyzval k tomu, aby předložili návrh, z čeho bude Maďarsko žít, pokud přijde o současné zdroje energie. „Co nám kromě odporu mohou nabídnout, neboť pouhý odpor k životu nestačí. K životu je třeba energie,“ uzavřel Orbán.

Podle Szijjártóa na tom nic nemění ani to, že se jedná pouze o diverzifikaci tranzitní trasy. „Byla zde možnost rozšířit i zdroje, ovšem co se týče Nabucca, Evropská unie byla příliš pomalá a váhavá a nestála za tímto projektem s plným nasazením! My jsme přitom již tehdy prohlašovali, že projekt takového strategického významu nelze ponechat pouze na obchodní sféře,“ upozornil Szijjártó.

Podle Evropské komise plynovod neodpovídá evropským právním předpisům, neboť takzvaný třetí energetický balíček zakazuje, aby byli distributoři plynu současně vlastníky potrubí. Jiní se naopak domnívají, že se jedná jen o politický tah s cílem vyšachovat Rusko. „Evropská komise a Rusko musejí v této otázce dojít ke kompromisu a je v zájmu Maďarska, aby se tak stalo co nejdříve,“ prohlašuje Szijjártó s tím, že Evropská unie nemá efektivní společnou energetickou politiku a zároveň není v situaci, aby si mohla vynutit dohody týkající se energetické bezpečnosti uzavřené mezi členskými zeměmi.

Klíčový ruský import

Brusel není v situaci, aby si mohl vynutit dohody týkající se energetické bezpečnosti uzavřené mezi členskými zeměmi

Maďarský zástupce dále upozornil, že ačkoliv Evropská komise rozhodla o tom, že do konce roku 2013 musí být na všech interkonektorech zajištěn obousměrný provoz, Chorvatsko a Rumunsko k tomu neučinily potřebné kroky a ve skluzu je i výstavba chorvatského LNG terminálu. Odtud tedy Maďarsko s plynem počítat nemůže a je odkázáno na nejistou politickou situaci v zemi, která není členem unie.

Klíčovou roli ruského importu ve své přednášce podtrhl také pracovník Výzkumného ústavu světového hospodářství při maďarské Aakademii věd András Deák. „Podíváme-li se na to, kdo všechno je ochoten a schopen transportovat do Evropy větší množství plynu, pak se nám jako první naskýtá zcela jednoznačně Rusko. Potenciální noví distributoři nemohou nabídnout tak velký objem a ti, kteří už tu jsou, dosahují už teď maxima, takže nám zbývají dvě perspektivní možnosti: Rusko a zkapalněný plyn, LNG. Pokud si však vybereme druhou možnost, musíme na tomto trhu, na kterém jsou o 30–40 procent vyšší ceny, počítat s konkurencí Japonska, Číny a Dálného východu, které jsou pro tento trh rozhodující,“ zdůraznil András Deák.

Deák dodal, že je jednoznačně zásluhou Rusů, že je plyn i přes nejrůznější výkyvy ještě pořád v Evropě konkurenceschopným topivem. Stejně jako další účastníci upozornil pracovník Maďarské akademie věd také na to, že mezi diverzifikací a vztahy s Ruskem je třeba nalézt rovnováhu a Rusko se nesmí cítit diverzifikací zastrašováno. „Potřebujeme totiž obojí a rovnováhu, která byla za poslední rok narušena, je nutné znovu obnovit!“ prohlásil maďarský odborník.

Počet příspěvků: 19, poslední 16.7.2014 08:37 Zobrazuji posledních 19 příspěvků.