Má vzniknout další úřad: Na „sto šestku“ dohlédne informační komisař

Dle Strategie vlády v boji s korupcí je současná úprava přístupu veřejnosti k informacím v praxi nedostatečně vymahatelná.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard Cortés, iPhone4Česká pozice

V poslední době se zdá, že vicepremiérka pro boj s korupcí Karolína Peake buduje úřady jako já hotely, když jsme s mámou a tátou hrávali Monopoly. Minulý týden ČESKÁ POZICE informovala o možném vzniku protikorupční agentury, s nímž počítá Strategie vlády v boji s korupcí na období 2013 až 2014. To však není jediný úřad, který by měl dle této strategie vzniknout – rychlejšímu a snadnějšímu přístupu veřejnosti k informacím má v budoucnu pomoci úřad informačního komisaře.

Z dokumentu Sekce pro koordinaci boje s korupcí, který máme k dispozici, vyplývá, že do konce června 2013 vicepremiérka Peake vládě předloží návrh záměru nového zákona 106 o svobodném přístupu k informacím. Ten by měl vést především ke zvýšení veřejné kontroly nad rozhodováním orgánů veřejné moci a k usnadnění identifikace případů podezřelých z korupce, kdy jsou majetkové poměry úředníků a zaměstnanců veřejné správy ve zjevném nepoměru k jejich platům. Návrh bude rovněž obsahovat novou funkci informačního komisaře, jenž by se měl stát univerzálním odvolávacím orgánem s efektivní možností prosazovat přístup k informacím, a s ním spojený návrh řešení účinného sankčního mechanismu.

Konec úředních obstrukcí

Dle Strategie vlády v boji s korupcí je totiž současná úprava přístupu veřejnosti k informacím v praxi nedostatečně vymahatelná. A mimo jiné prý motivuje povinné subjekty k obstrukcím. V důsledku toho je pak oslaben jeden ze základních nástrojů k potlačení a minimalizaci korupčního prostředí.

Současná úprava přístupu veřejnosti k informacím motivuje povinné subjekty k obstrukcím

„Vzhledem k rozsahu požadavků, které by v důsledku takové změny nutně dopadly na celou oblast poskytování informací, je zcela na místě zařízení nezávislého dohledového orgánu s úplnou odvolací, mediační a metodickou rolí jako součástí řízení,“ píše se v seznamu opatření, jež by měl kabinet Petra Nečase provést do konce svého řádného vládnutí.

„Ve strategii jsem hlavně chtěla otevřít otázku institucionálního zajištění open governmentu a boje s korupcí. Na neexistenci správního úřadu narážíme v souvislosti s dohledem nad financováním politických stran, ochranou oznamovatelů i v souvislosti se zákonem o svobodném přístupu k informacím. Návrhy ve strategii chci tuto debatu přenést na vládu,“ napsala ČESKÉ POZICI Karolína Peake.

Déja vu

Problém je, že vláda tuto debatu již jednou vedla, před rokem. Strategie vlády v boji proti korupci na období 2011 až 2012 totiž nařizovala ministerstvu vnitra předložit vládě do konce roku 2011 materiál identifikující problémy spojené se svobodným přístupem k informacím. Na základě toho ministerstvo vnitra sestavilo pracovní skupinu odborníků, která se „sto šestce“ měla podívat na zuby. V odborném týmu byl i spoluautor současného znění zákona 106 o přístupu k informacím Oldřich Kužílek z organizace Otevřená společnost. Jeho úkolem bylo zpracovat nezávislou analýzu.

Ukázalo se totiž, že zlepšování paragrafů a ladění procesů situaci nijak nezlepšujePrávě Kužílek navrhl vznik zvláštní instituce, kterou vnitro pracovně označovalo jako informačního komisaře. „Inspirovali jsme se státy, které se transparentnosti věnují systematičtěji. Ve skupině převažoval názor, že se jedná o jediný skutečný způsob, jak v oblasti transparentnosti či přístupu k informacím udělat základní posun,“ řekl ČESKÉ POZICI Kužílek. Ukázalo se prý totiž, že zlepšování paragrafů a ladění procesů situaci nijak nezlepšuje, protože úřady v celém světě vůči tomuto typu zákona vytvářejí velký odpor.

„Do toho zákona můžete vlastně napsat, co chcete, a jenom se pak divíte, na čem všem se dá točit obstrukční kolečko. To už ve skutečnosti není vůbec právní problém, spíše psychologický,“ soudí Kužílek. A právě proto je dle něj nutné pustit na hřiště dalšího hráče, který by fungoval v prostoru mezi psaným právem a faktickým výkonem praxe. Úřady prý totiž často zákony nerespektují. I proto země, jako je nejen Německo, Velká Británie, Austrálie, Nový Zéland, ale i Slovinsko, Maďarsko a Estonsko, přistoupily k modelu, jehož součastí je právě informační komisař.

Reinkarnace předraženého úřadu

Ministerstvu vnitra jako věcnému gestorovi zákona o svobodném přístupu k informacím se však vznik a následný provoz institutu informačního komisaře zdály příliš nákladné. Dle odhadů resortu by jeho zřízení představovalo náklady o celkové výši mezi 50 až 66 miliony korun a ročně by na provoz spolykal 23 až 39 milionů.

Proto se ministerstvo vnitra v materiálu navrhovaném vládě koncem roku 2011 přiklonilo k takzvané nulové variantě. Ta s úřadem nepočítá, je však podmíněna zrychlením soudního prosazení ochrany práva na informace. Vláda shrnutí legislativních změn v této formě letos 4. ledna schválila.

V řadě zemí je jasně formulováno, že infokomisař například nesměl být předchozích osm let součástí exekutivy či nějaké stranické strukturyVicepremiérka Karolína Peake, která má za úkol připravit reorganizaci státní správy, jejímž cílem je zrušit některé úřady a najít úspory ve státním rozpočtu, však říká, že kvůli „absenci institucionálního zajištění“ je nutné „debatu vrátit zpět na stůl“. A stejného názoru je i expert Kužílek. Ten mimo jiné tvrdí, že částky za vznik a provoz úřadu uvedené ministerstvem vnitra jsou zbytečně přemrštěné, a je přesvědčen, že by bylo možné jím navrhovaný model bez problémů realizovat třeba i za třetinu této ceny.

Mnohem větší trable než s nedostatkem financí by však v českých podmínkách mohly být se zajištěním nestrannosti případného infokomisaře. „V rámci mé analýzy vyšlo jasně najevo, že je třeba tento problém důrazně hlídat. Rozhodně to nesmí být člověk, který je napojený na veřejnou správu, jež má dané informace poskytovat. V řadě zemí je velmi jasně formulováno, že ten člověk například nesměl být předchozích osm let součástí exekutivy či nějaké stranické struktury,“ říká Kužílek s tím, že riziko politického zneužití nelze nikdy zcela eliminovat.

Co na to whistleblower?

Za funkci informačního komisaře však už dnes ani zdaleka „nekope“ pouze Kužílek a Peake. V uplynulých týdnech do vlaku naskočil i novopečený senátor Libor Michálek. Ten současný návrh novely zákona 106 předložený ministerstvem vnitra považuje za špatný vtip. Je totiž přesvědčen, že maximální množství informací by mělo být dostupné na webu.

Senátor Michálek je přesvědčen, že maximální množství informací by mělo být dostupné na webuInstituce informačního komisaře by nás dle něho mohla přiblížit k západním standardům, podobně jako automatické sankce pro úředníky, kteří neposkytli informace v požadovaném rozsahu, vysloví-li se následně soud, že poskytnuté být měly. Michálek hodlá v této záležitosti zanedlouho oslovit i své kolegy ve Valdštejnském paláci. Předpokládá totiž v této otázce jejich širokou podporu, jak sdělil ČESKÉ POZICI. Známého whistleblowera podpoří i Česká pirátská strana, která Michálka na senátora nominovala.

„Piráti nejsou žádní příznivci byrokracie, ale na druhou stranu uznáváme zákonitosti, které pro ni platí. Každý úřad si vždy chce uzurpovat co největší vliv a moc. Pokud by tedy existoval úřad informačního komisaře, znamenalo by to, že v české státní správě bude instituce, která bude cílevědomě prosazovat rozšiřování přístupu k informacím, podobně jako Úřad pro ochranu osobních údajů (často až absurdně) vymáhá ochranu soukromí,“ napsal v e-mailu ČESKÉ POZICI místopředseda pirátů Mikuláš Ferjenčík. Podle něho by existovala slušná šance, že se celý proces výrazně urychlí, pokud by žádosti v problematických případech řešil informační komisař.

A náklady na nový úřad? Ferjenčík odhaduje, že by se vyplatily: „Například u informačního systému Proxio stačilo poukázat na nevýhodnost smluv, které byly dostupné, a magistrátní IT odbor je přehodnotil. Legendární desátky z SMS jízdenek směřující na Kajmanské ostrovy by asi taky neprošly, pokud by smlouvy byly pod kontrolou veřejnosti. Ve chvíli, kdy stačí zastavit jeden tunel násobně menší než Opencard, aby se úřad vyplatil, bych mu dal šanci.“

Počet příspěvků: 2, poslední 15.12.2012 08:03 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.