Má i dnes německý fotbal problém s dopingem?

Nedávné prohlášení člena freiburské komise, že některé německé kluby v minulosti odebíraly zakázané látky otřáslo tamním vrcholovým sportem. Aféru by mohla objasnit závěrečná zpráva této komise, která by měla být zveřejněna letos na podzim. Ale ani od ní si experti neslibují zázraky.

Němečtí fotbalisté oslavují vstřelenou branku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Němečtí fotbalisté oslavují vstřelenou branku. | foto: Reuters
Němečtí fotbalisté oslavují vstřelenou branku.

Těžko říct, jak silná bude hlavní nálož. Už jen částečná detonace, kterou z vlastního popudu odstartoval jeden z aktérů, ale silně zatřásla německými médii i posvátným světem fotbalu.

Člen komise, která vyšetřuje roli dopingu v německém sportu, zveřejnil, že si na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století hráči dvou bundesligových týmů – VfB Stuttgart a SC Freiburg – pomáhali zakázanými anabolickými steroidy, které kluby (aspoň částečně) platily ze své pokladny.

Samo toto tvrzení je znepokojivé. Skutečně alarmující jsou ale některé reakce na obvinění sportovních odborníků a funkcionářů. Aféra se rozběhla na plné obrátky.

Používání anabolik

Evaluační komise freiburské kliniky sportovní medicíny působí na jedné z nejstarších německých vysokých škol, univerzitě Alberta Ludvíka, už déle než sedm let. Impulsem k jejímu vzniku byl dopingový skandál v bývalém cyklistickém týmu Telekom, který vyvrcholil v roce 2007. Jeho členy provázeli na cestě za světovými úspěchy i freiburští lékaři.

Poprvé je jisté, že anabolický doping hrál významnou roli i v profesionálním fotbale, prohlásil člen freiburské komise Andreas Singler

Aktuální aféru spustil člen odborného grémia Andreas Singler, který na rozdíl od svých kolegů nechtěl čekat na jeho závěrečnou zprávu. K podkladům, které komise zkoumala, prý získali přístup i novináři a hrozilo, že odborníci přijdou se svými závěry takříkajíc s křížkem po funuse.

Pokud chtěl Singler vzbudit pozornost, rozhodně se mu to podařilo – nikoli však novými odhaleními ze světa cyklistiky, jež už (bohužel) nikoho příliš nepřekvapují. Mnohem více zaujaly informace, že na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let odebíraly větší objem zakázaných látek kluby VfB Stuttgart a SC Freiburg. „Poprvé je jisté, že anabolický doping hrál významnou roli i v profesionálním fotbale,“ shrnul Singler dosavadní zjištění ve svém prohlášení pro média.

Případ lékaře Armina Klümpera

Freiburská komise se nedávno zabývala zejména dokumentací z ordinace místního lékaře Armina Klümpera. Bývalý ředitel sportovně-traumatologického centra, který dnes žije v Jihoafrické republice, byl před 40 lety známý tím, že uměl téměř zázračně léčit zranění. Mnoho sportovců se na něho tehdy obracelo jako na poslední instanci, která mohla zachránit jejich vrcholovou kariéru.

Bývalý ředitel sportovně-traumatologického centra Armin Klümper, který dnes žije v Jihoafrické republice, byl před 40 lety známý tím, že uměl téměř zázračně léčit zranění

Jeho pověst vážně utrpěla už v souvislosti s náhlou smrtí 26leté Birgit Dresselové v roce 1987. Nadějná sedmibojařka a Klümperova pacientka zemřela na následky užívání anabolik a dalších podpůrných prostředků. Lékařovu kariéru ale definitivně ukončila až o deset let později překážkářka Birgit Hamannová, která ho obvinila, že jí bez jejího vědomí podával růstový hormon.

Závěry, které z Klümperovy „pozůstalosti“ vyplývají, zveřejnil Andreas Singler proti vůli předsedkyně freiburské komise Letizie Paoliové a v dubnu se uvidí, zda kvůli tomu nebude muset ze svého postu odstoupit. Rezignaci už nabídl. Jeho informace ale mezitím začaly žít vlastním životem.

Nesouhlas zástupců bundesligy

Část fotbalových expertů a funkcionářů okamžitě přispěchala s tvrzením, že něco takového určitě nemůže být pravda „To je absurdní,“ prohlásil například trenér VfB Stuttgart z let 1976 až 1979 a 1980 až 1982 Hans-Jürgen Sundermann. A dodal: „Vůbec si to nedovedu představit a považuji to za vyloučené.“

Podobně zareagoval i současný trenér německé fotbalové reprezentace Joachim Löw, který v inkriminované době působil jako hráč v obou dotčených klubech. Doping prý zcela odmítá, podle něho nemá ve sportu co dělat – stejně tehdy jako dnes. Na vyšší úroveň posunuli popírání zakázaných látek v německé bundeslize další její přední zástupci.

Trenér Borussie Dortmund Jürgen Klopp v televizi řekl, že fotbalisté nikdy systematicky nedopovali

Trenér Borussie Dortmund Jürgen Klopp v televizi řekl, že fotbalisté nikdy systematicky nedopovali. Možná si jen někdy někdo trochu zaexperimentoval – většinou nevědomky. „Když něco dostali, pak to určitě nevěděli,“ prohlásil Klopp. Odkud bere svoji jistotu, neprozradil.

Podobně jako on svalil preventivně všechnu vinu na „zlé“ lékaře Mehmet Scholl, bývalý slavný záložník Bayernu Mnichov. Ten rovněž připustil, že fotbalisté byli zneužíváni jako „pokusní králíci“. Je ale přesvědčen, že neúspěšně. „Fotbal je komplexní druh sportu. Vezmeš si něco na stavbu svalů, utrpí koordinace, něco na kondici tě zpomalí – ve fotbale opravdu nemá smysl,“ uzavřel Scholl.

Faktor strachu

Názor, že by doping byl ve fotbale „zcela neefektivní“, protože v něm hrají klíčovou roli technicko-taktické komponenty, vyslovil i sportovní šéf VfB Stuttgart Robin Dutt. Pokud by se hráč snažil svůj výkon „uměle“ optimalizovat, spíše by jej prý zhoršil, než zlepšil.

Důležitější než samotná absurdní tvrzení německých fotbalových ikon však je, co se skrývá za nimi – obava ze ztráty popularity a image německého sportu číslo jedna.

Skutečně nehrají fyzická kondice a schopnost soustředění, které lze chemicky snadno vylepšit, v kolektivním sportu žádnou roli? To si nemůže myslet nikdo, kdo si byť jen kopl do míče na školním hřišti. Důležitější než samotná absurdní tvrzení německých fotbalových ikon však je, co se skrývá za nimi.

Komentátoři se vesměs shodují, že strach. Obava ze ztráty popularity a image německého sportu číslo jedna. Z možného odchodu sponzorů a miliardových ztrát pro lukrativní byznys, který podle studie z roku 2010 generuje 0,2 procenta německého HDP a vytváří více než 110 tisíc pracovních míst.

Neúčinnost antidopingových kontrol

Popírání a svalování viny na druhé je proto do jisté míry přirozenou reakcí. Nepřekvapilo prý ani dopingového experta Perikla Simona, který k aktuální aféře poskytl rozhovor deníku Tagesspiegel. „Navzdory tomu mnou otřáslo,“ prohlásil další z expertů freiburské vyšetřovací komise.

Z vyjádření zástupců profesionálního fotbalu podle něho vyplývá, že se buď snaží balamutit, nebo problematice dopingu vůbec nerozumějí – a těžko prý říct, co by bylo horší. Simon se domnívá, že ve fotbale je nulová prevence dopingu a samotné téma tabu, přičemž zástupci sponzorů, politici ani média nemají na odhalování minulých ani současných pochybení zájem, protože z fotbalu profitují.

Současné fotbalové antidopingové kontroly jsou podle dopingového experta Perikla Simona zcela neúčinné

Simon v rozhovoru rovněž jmenuje látky, které mohou hráčům na zeleném trávníku výrazně pomoci. Zmiňuje například hormon erythropoetin, známý pod zkratkou EPO, který se podává ke zlepšení fyzické výkonnosti, testosteron zvyšující rychlost a agresivitu či stimulační drogy, jež zrychlují reakce a ulehčují soustředění.

Současné fotbalové antidopingové kontroly jsou podle Simona zcela neúčinné a velkokluby i fotbalový svaz by neměly nová odhalení zametat pod koberec, ale použít k zásadnímu zlepšení systému boje proti látkám, které jsou zakázané a skrývají pro život sportovců neúměrně vysoká rizika.

Spíše zábava než sport

Také Simonův kolega Andreas Singler, který celou aféru odstartoval, považuje za samozřejmost, že se v německém fotbale stejně jako v jiných vrcholových sportovních disciplínách dopuje. S výroky o současné situaci je ale opatrný. V rozhovoru pro televizní stanici ZDF přiznal, že toho o ní mnoho neví.

Řada komentátorů se domnívá, že fotbal je ve své dnešní podobě spíše součástí zábavního odvětví než sportem, které ve jménu zisku neváhá vysát a posléze odkopnout své bývalé celebrity

Zjištění ze Stuttgartu a Freiburgu v sedmdesátých a osmdesátých letech podle něho ale naznačují, že zřejmě nešlo o chvilkovou slabost několika jedinců nebo týmů. A spíše důkazem, že přístup fotbalového světa k používání zakázaných i povolených medikamentů (zejména léků na bolest) není dlouhodobě zdravý.

Singler nevidí mezi oběma skupinami léků žádný velký rozdíl. Zneužívání jedněch nebo druhých může vést k závislosti a závažným zdravotním potížím. Řada komentátorů se domnívá, že fotbal je ve své dnešní podobě spíše součástí zábavního odvětví než sportem, které ve jménu zisku neváhá vysát a posléze odkopnout své bývalé celebrity.

Jako důkaz, že si někteří v cestě za slávou neváhají pomoci i neodvolenými prostředky, se uvádějí příklady z minulosti – zneužívání EPO v Juventusu Turín v devadesátých letech minulého století, o něco mladší pozitivní testy na nandrolon u nizozemských reprezentantů či četné aféry argentinské fotbalové legendy Diega Maradony.

Žádný vážný problém

Z německých kauz se zmiňuje například „bernský zázrak“, vítězství západoněmecké reprezentace na mistrovství světa v roce 1954, kterého hráči údajně dosáhli pod vlivem pervitinu. Často se uvádí i kniha Toniho Schumachera, v níž v roce 1987 bývalý reprezentační brankář odhalil masivní zneužívání anabolických steroidů fotbalisty a byl za svá tvrzení vyloučen z 1. FC Köln.

Ani podle ředitele Institutu pro biochemii v Kolíně nad Rýnem a dopingového experta Wilhelma Schänzera není doping v současném fotbale vážným problémem

Schumacher, který je dnes v kolínském klubu viceprezidentem, sice nadále trvá na svém, ale zároveň je přesvědčen, že se situace změnila „Myslím, že dnešní fotbal je čistý,“ řekl nedávno německé tiskové agentuře DPA. Jeho názor, že doping není v současném fotbale vážným problémem, sdílí také ředitel Institutu pro biochemii v Kolíně nad Rýnem a dopingový expert Wilhelm Schänzer.

Léčebné metody se podle něho zlepšily. Dnes už prý není nutné léčit zranění anaboliky, jak to svého času provozoval Armin Klümper. I systém kontrol na stadionech považuje na rozdíl od řady svých kolegů za dostatečné, řekl Schänzer DPA.

Lepší kontrola a prevence

Jak se v tom vyznat? Má německý fotbal problém s dopingem? Měl jej dříve a už se jej dávno zbavil? Na tyto otázky neexistuje jasná odpověď, dostupné jsou jen mlhavé náznaky.

Podle Perikla Simona by bylo dobré, kdyby nová odhalení vedla k lepšímu pochopení minulosti a kontrolám i prevenci v budoucnosti

Více světla by do problematiky mohla vnést závěrečná zpráva freiburské komise, která by měla být zveřejněna letos na podzim. Ale ani od ní si experti neslibují zázraky. Podle Perikla Simona by bylo dobré, kdyby nová odhalení vedla k lepšímu pochopení minulosti a kontrolám i prevenci v budoucnosti.

„Cílem jistě není sport bez dopingu, to by byla utopie,“ řekl Simon v rozhovoru pro Tagesspiegel. Je jím prý spíše omezení ilegálních metod a větší ochrana zdraví profesionálních sportovců i mladých talentů. Kdyby se podařilo byť jen to, byl by to velký krok správným směrem.

Počet příspěvků: 1, poslední 30.3.2015 10:58 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.