Ceska Pozice

Má být NKÚ trafikou pro bývalé poslance?

Poslanci budou rozhodovat, zda se do vedení NKÚ dostane Radim Bureš, člověk, který není spjat s politickou stranou.

foto: © ČTK, ČESKÁ POZICE, UrbČeská pozice

Mají zasedat ve vedení Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) téměř výhradně bývalí politici či lidé s úzkými vazbami na politiky ? Prý nikoliv, slýcháme často od samotných politiků. Má ale šanci nepolitická osoba uspět ve volbě, o jejímž výsledku rozhodují poslanci? Uvidíme zřejmě již tento týden.

V úterý 4. září se poprvé po prázdninách sejde Poslanecká sněmovna a jedním z bodů na programu je volba člena NKÚ. Viceprezident úřadu Miloslav Kala navrhl Radima Bureše, který v posledních čtyřech letech působil jako projektový manažer Transparency International. Vyjádření poslanců k osobě Radima Bureše jsou zatím zdrženlivá.

Práce snů

Začněme vysvětlením, proč je volba člena Nejvyššího konrolního úřadu tak důležitá. Ze zákona o NKÚ vyplývá, že členové úřadu řídí kontrolní činnost, vypracovávají závěry z kontrolních akcí a rozhodují o námitkách podjatosti, které vznesou kontrolované osoby. Spolu s prezidentem a viceprezidentem tvoří patnáct členů NKÚ kolegium úřadu, jež schvaluje plán kontrolní činnosti, návrh rozpočtu úřadu a všechny kontrolní závěry.

Členové NKÚ jsou prakticky neodvolatelní a pobírají zhruba stotisícový platČleny NKÚ volí na návrh prezidenta úřadu Poslanecká sněmovna. Jejich funkční období trvá nepřetržitě do 65 let věku. Pokud kárná komora NKÚ nenavrhne sněmovně jejich odvolání nebo nejsou odsouzeni pro úmyslný trestný čin, jsou prakticky neodvolatelní a pobírají zhruba stotisícový plat. Hlavním argumentem, proč je členům NKÚ zákonem zaručena definitiva, je to, že lidé, kteří řídí kontroly, musejí být nezávislí a nesmějí být pod tlakem, že je může někdo odvolat.

Zákon o NKÚ praví, že úřad je nezávislým kontrolním orgánem ČR. Politici tedy nemohou ovlivňovat kontroly, mají ale zásadní vliv na to, kdo úřad vede. Od roku 1993, kdy nabyl účinnosti zákon o NKÚ, bylo nastaveno nepsané pravidlo, že strany vysílají do vedení úřadu své zástupce, a to buď přímo své členy nebo lidi jim blízké. Tento systém podporuje i to, jak je nastavena volba členů NKÚ. Kandidáta navrhuje prezident úřadu. O tom, zda se osoba do funkce skutečně dostane, rozhodují ale poslanci v tajné dvoukolové volbě.

Nový člen, který se hodil

Zatím posledním členem NKÚ se na konci roku 2010 stal Petr Neuvirt, člen TOP 09 a bývalý vrchní ředitel kontrolní sekce NKÚ. Hospodářské noviny Neuvirta zařadily do okruhu lidí, kteří od bývalého prezidenta úřadu Františka Dohnala inkasovali vysoké odměny. Bez ohledu na to, že byl Neuvirt potrestán za porušení pravidel pro jízdu s referentskými vozy. „Odměnu ve výši 250 tisíc korun jsem nikdy neobdržel,“ reagoval na dotaz Hospodářských novin Neuvirt. Deník však poukázal na to, že jedno takové Neuvirtovo osobní ohodnocení lze dohledat i v otevřených zdrojích.

Dohnal navrhl Neuvirta za člena úřadu v době, kdy vypovídal jako svědek v jeho trestní kauze týkající se pronájmu luxusních bytů. Neuvirt dle MF Dnes u soudu uvedl, že jeho šéf neměl na výběr bytu, kvůli němuž čelil obžalobě, žádné požadavky. Tvrzení však vyvrátila zástupkyně firmy, která byt pronajímala. Podle ní Dohnal projevil zájem o konkrétní byt.

Ze sněmovny do NKÚ

Před Neuvirtem zamířil do vedení NKÚ v dubnu 2010 bývalý poslanec za ODS Daniel Reisiegel. Ve sněmovně za ODS dříve zasedali také další členové NKÚ, například Karel Sehoř či Pavel Hrnčíř. Členem Nejvyššího kontrolního úřadu se stal také bývalý poslanec ČSSD Rudolf Kufa, poslancem za ČSSD byl i nynější viceprezident NKÚ Kala. Svou zástupkyni mezi členy kontrolního úřadu měla i KSČM. Do roku 2009 jí byla někdejší poslankyně Ludmila Brynychová.

Bývalý prezident NKÚ František Dohnal opakovaně prohlašoval, že Poslanecká sněmovna neschválí jeho kandidáta, pokud není spjat s politickou stranouBývalý prezident NKÚ František Dohnal v médiích opakovaně konstatoval, že Poslanecká sněmovna neschválí jeho kandidáta, pokud není spjat s politickou stranou. „Navrhovat někoho jiného než poslance jsem v uplynulých měsících opakovaně a neúspěšně zkoušel,“ uvedl v lednu 2010 pro MF Dnes Dohnal.

Problémem ale bylo, že lidi, které Dohnal nominoval, byli pro Poslaneckou sněmovnu naprosto neznámí. Nebylo proto žádným překvapením, že nikdo z nich nezískal od poslanců dostatek hlasů. Jednou z kandidátek navržených Dohnalem byla například bývalá vrchní ředitelka správní sekce NKÚ Ema Bendová či finanční úředník Ota Lipovský.

Viceprezident NKÚ Miloslav Kala, který byl pověřen vedením úřadu od února letošního roku, kdy musel prezidentskou funkci opustit František Dohnal, poslancům navrhl na člena úřadu Radima Bureše z Transparency Internationl. Jde o člověka, který veřejně často vystupuje. Kala ČESKÉ POZICI potvrdil, že s jednotlivými poslaneckými kluby konzultoval, kdo by se mohl stát kandidátem na člena NKÚ. Návrhy, které Kala od dvou poslaneckých klubů dostal, ale nepovažoval za optimální. Sám se proto rozhodl pro Bureše.

„Pan Bureš splňuje všechny předpoklady pro to, aby se stal velkým přínosem pro práci úřadu. Vedle odbornosti disponuje pracovními i studijními zkušenostmi ze zahraničí, a především se dlouhodobě specializuje na problémy, se kterými se NKÚ dnes a denně v rámci své kontrolní činnosti setkává,“ vysvětlil výběr nominanta viceprezident NKÚ.

Skutečné, nebo zástupné důvody?

Čtyřiapadesátiletý Bureš poslední čtyři roky působí jako projektový manažer Transparency International. Zaměřuje se na oblast veřejných zakázek a státní správy. V letech 1993 až 1995 působil v Úřadu pro legislativu a veřejnou správu jako vedoucí oddělení zahraniční pomoci. Od roku 1996 do 2008 pracoval na ministerstvu vnitra v odboru prevence kriminality. Radim Bureš není členem žádné politické strany, v letech 1986 až 1989 byl členem KSČ.

Zda se Bureš skutečně dostane do vedení NKÚ, je dnes pouhou spekulací. Názory zaznívající z jednotlivých stran jsou až na ČSSD zatím zdrženlivé. Dle zdroje ČESKÉ POZICE na jednání poslaneckého klubu ODS jméno Bureš padlo, diskuse se ale nekonala a rozhodnutí, zda ODS Bureše podpoří, se odkládá na příští schůzi klubu. Ta se bude konat v úterý 4. září.

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Petr Gazdík uvedl, že Radima Bureše si sice váží, nicméně členy NKÚ by měli podle něj být lidé s morální integritou, a ne bývalí členové KSČ. Gazdík ale zdůrazňuje, že jde o jeho osobní názor, nikoli celého klubu.

Jednotné stanovisko k volbě Bureše zatím nezaujal ani klub ČSSD. Jeho předseda Jeroným Tejc se domnívá, že hlasování o novém členovi NKÚ nebude závazné pro celý klub. Osobně je Tejc přesvědčen, že Bureš je dobrým kandidátem. „Je to člověk, který má zkušenosti, je inteligentní a uvědomělý a splňuje požadavky na nestrannost. Veřejnosti je známý,“ tvrdí Tejc.

Volba Radima Bureše za člena NKÚ prověří, zda se do vedení úřadu může dostat někdo, kdo je veřejnosti sice povědomý, ale zároveň není přímo spjat s žádnou politickou stranou. Je otázkou, pokud nebude Bureš zvolen, zda budou mít poslanci skutečně reálné důvody, nebo jen budou hledat zástupné argumenty, protože se prostě nebudou chtít vzdát svého vlivu na vedení NKÚ.

zpět na článek


© 2022 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.