Losovačky zprofanoval špatný zákon

Stojíme si za transparentností našeho losovacího řešení, byť losování již téměř neprovádíme, říká Pavel Robek, jednatel společnosti Gordion.

„Abychom předešli pochybnostem, spojili jsme mechanické losování s elektronickým,“ říká Pavel Robek. foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice

„Abychom předešli pochybnostem, spojili jsme mechanické losování s elektronickým,“ říká Pavel Robek.

Poradenská společnost Gordion patří mezi významné administrátory veřejných soutěží. Firma, jejímiž klienty jsou například většina ministerstev, kraje a města, má bohaté zkušenosti i s takzvanými užšími řízeními, při nichž se počet finalistů omezuje losem. Jednatel společnosti Pavel Robek v exkluzivním rozhovoru pro ČESKOU POZICI říká: „Jsme povinni řídit se pokyny klientů a ti po nás požadovali, abychom prováděli losování.“

Zároveň Pavel Robek chápe, proč společnost vnímá toto zadávání zakázek negativně. Novela zákona o veřejných zakázkách, která začne platit 1. dubna, už losování nepřipouští.

ČESKÁ POZICE: Poslanecká sněmovna s konečnou platností schválila 4. listopadu novelu zákona o veřejných zakázkách. V čem vidíte její klady a zápory?

ROBEK: Ve veřejných zakázkách působím řadu let a dle mého názoru není tato novela dostatečně připravená. Lidem z praxe, to znamená zadavatelům veřejných zakázek, přinese aplikace některých ustanovení řadu problémů.

ČESKÁ POZICE: Co konkrétně máte na mysli?

Vžil se dojem, že při omezení počtu zájemců losováním je možné provádět určité machinaceROBEK: Například zadavatel, aby mohl rozhodnout o vítězi tendru, musí mít po hodnocení k dispozici minimálně tři nabídky. Často se ale stává, že se o zakázku nepřihlásí ani tři uchazeči. A zákon s touto eventualitou nepočítá. Na druhou stranu, což je pro soutěžící pozitivní, novela otevírá možnost přihlásit se o zakázku většímu počtu dodavatelů. Snížily se totiž finanční limity pro veřejné zakázky malého rozsahu. Pozitivní je též jednodušší posouzení kvalifikace a vymezení kvalifikačních předpokladů. Novela zákona má jak pozitiva, tak negativa. Odhaduji, že minimálně po dobu jednoho roku od nabytí účinnosti ale nebude proces zadávání veřejných zakázek fungovat úplně optimálně. Jde o kategorickou změnu v zadávání veřejných zakázek.

ČESKÁ POZICE: Hodně se hovoří o elektronizaci zakázek. Co přesně znamená?

ROBEK: O každé zakázce bude mít potenciální dodavatel informace, a to z dostupných zdrojů, jako jsou elektronická tržiště nebo Informační systém o zadávání veřejných zakázek.

ČESKÁ POZICE: Obecně tedy hodnotíte novelu jako posun k lepšímu?

ROBEK: Ano, a týká se to zejména dodavatelů. Ti se budou moci účastnit daleko většího počtu zakázek. Zadavatelé nebudou moci omezit účast dodavatelů na zadávání veřejných zakázek.

ČESKÁ POZICE: Novela zákona o veřejných zakázkách již nepočítá s omezením počtu soutěžících losem. Jaká je vaše zkušenost s losováním?  

ROBEK: V okamžiku, kdy byla schválena předchozí novela a losování se stalo legitimním způsobem omezení počtu zájemců ve veřejných zakázkách, začali zadavatelé požadovat po administrátorech, aby losování prováděli. My pracujeme na základě mandátní smlouvy a jsme povinni řídit se pokyny mandanta. Osobně mohu mít na losování nějaký subjektivní názor, ale musím plnit pokyny klienta.

ČESKÁ POZICE: A jaký je tedy váš osobní názor na losování?

ROBEK: Losování má klady i zápory. Kladem je, že zadavatel ve druhém kole soutěže komunikuje jen s omezeným počtem zájemců, a snižuje se tím administrativa. Záporem je celospolečensky negativní vnímání. Vžil se dojem, že při takovém způsobu omezení počtu zájemců je možné provádět určité machinace.

ČESKÁ POZICE: Ovlivnilo policejní vyšetřování zhruba čtyřiceti zakázek, v nichž byl použit upravený software, který mohl generovat předem vybraná čísla soutěžících, postoj vašich klientů k losování?

ROBEK: Ve společnosti je losování vnímáno negativně a naši klienti, zadavatelé veřejných zakázek, upustili od omezení počtu soutěžících losem. Navíc někteří poskytovatelé finančních prostředků v podmínkách losování zakazují. Sleduji tedy pokles zájmu o tento typ zadávání veřejných zakázek.

ČESKÁ POZICE: Doporučovali jste někdy zadavatelům, aby využili užšího řízení s losováním?

ROBEK: Ne. Doporučil bych jinou metodu, která je naprosto obvyklá v Evropské unii, a to omezení počtu zájemců na základě předkvalifikačního řízení. Vybíráme kvalifikovanějšího mezi kvalifikovanými. Zadavatel vymezí určité kvalifikační předpoklady. Ti, kteří je splní nejlépe, jsou pak vyzváni k podání nabídky. Tuším, že v novele je tento způsob omezení počtu zájemců zachován. To považuji za naprosto správné. Když si někdo pořizuje třeba kuchyň, tak si také zjistí, jak jsou zákazníci s tou kterou kuchyní spokojeni, komu a kolik jich výrobce již dodal.

V novele zákona o veřejných zakázkách chybí možnost ověřit si splnění kvalifikačních předpokladů u nezávislých subjektůV novele zákona o veřejných zakázkách ale dle mého názoru chybí možnost ověřit si splnění kvalifikačních předpokladů u nezávislých subjektů. Dnes se často stává, že si soutěžící vymýšlejí, uvádějí lživé reference či nepravdivé údaje vztahující se k ekonomickým předpokladům. Všichni to víme, že to tak je, ale nemůžeme s tím nic dělat. V Česku se vžilo přesvědčení, že ti špatní jsou ve veřejných zakázkách jen zadavatelé. Ale ve skutečnosti totéž platí i o dodavatelích.

ČESKÁ POZICE: Není možné zájemce s nekalými praktikami vyloučit?

ROBEK: Dnes zákon neumožňuje, abychom si ověřili reference u těch, kterým dotyčný dodavatel zajišťoval službu dříve. Můžeme ho jen vyzvat k vysvětlení nabídky, k vysvětlení kvalifikace či k jejímu doplnění. Můžeme se neformálně poptat u jeho dřívějších zákazníků. Když ale zjistíme, že vše nebylo v pořádku, nic s tím nenaděláme, takového zájemce nemůžeme vyřadit. Zákon je postaven tak, že chrání dodavatele.

ČESKÁ POZICE: Jak hodnotíte roli Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS)? Pokud by byl aktivnější, mohl zabránit „losovacím kauzám“?

ROBEK: Úřad provádí kontroly ex post, a to na základě návrhu, podnětu nebo vlastního podnětu. Tedy kauzám zabránit mohl. Úřad je ale personálně poddimenzován. Veškeré správní lhůty, které dodržovat má, tak nedodržuje. Rozhodování v řádech měsíců až let není výjimkou. Zadavatelé zakázek jsou ve složité situaci, zvláště těch, které spolufinancuje Evropská unie. Jsou totiž vázáni termíny.

Kromě toho není ÚOHS ve svých rozhodnutích konzistentní. Na rozdíl od Velké Británie nebo USA se zadavatelé při dalším postupu nemohou opřít o dřívější rozhodnutí úřadu. V tomto ohledu zde není právní jistota. A i z tohoto důvodu, když měli zadavatelé možnost omezit počet zájemců, a snížit tím riziko podání námitek, volili možnost losování. Skoro u každé zakázky se najde nějaký dodavatel, který podá námitku k ÚOHS, čímž se vše zdržuje. A mnohdy jsou námitky účelové.

ČESKÁ POZICE: Může zadavatel uzavřít smlouvu s vítězem tendru, když je podaná námitka k ÚOHS?

ROBEK: Je stanovena čtyřicetidenní ochranná lhůta. Pokud během ní nevydá ÚOHS předběžné opatření, je zadavatel oprávněn podepsat kontrakt. Jenže kvůli negativní atmosféře se řada zadavatelů bojí tak učinit, dokud úřad nerozhodne.  

ČESKÁ POZICE: Proč je běžné, že firmy, které administrují zakázku, si na samotné losování najímají externí firmy?

ROBEK: Jak kdo. Kdo si je jist tím, že jeho řešení je správné a legitimní, tak losuje. Naše firma losuje, nikoho nenajímá. Prováděli jsme losování prostřednictvím vlastního řešení. Myslím, že nebylo transparentnějšího způsobu losování, než toho našeho – mechanicko-elektronického.

ČESKÁ POZICE: Mohl byste metodu přiblížit?

ROBEK: Administrátor za přítomnosti všech zájemců napsal na papíry čísla podle jejich počtu. Papíry byly následně vloženy do průhledného skleněného osudí, z něhož si soutěžící vylosovali číslo, které sloužilo jako výchozí pro losování elektronickým zařízením. Zadavatel umožnil provést losování „nanečisto" a počet takových zkoušek nebyl nijak omezen, aby se soutěžící ujistili, že elektronické zařízení vybírá skutečně náhodná čísla. V elektronickém losovacím zařízení je použit takzvaný generátor pseudonáhodných čísel. Abychom tedy předešli jakýmkoliv pochybnostem, tak jsme spojili mechanické s elektronickým losováním.

ČESKÁ POZICE: Tento způsob losování ale rozhodně nebyl běžný. Většinou byla čísla soutěžícím již předem určena, a to na základě pořadí, v jakém dostal zadavatel jejich nabídky. Pokud chtěli soutěžící čísla změnit těsně před losováním, nebylo jim vyhověno.  

ROBEK: Takový způsob jsme odbourali, zavání totiž průšvihem. Stojíme si za transparentností našeho losovacího řešení, byť losování již téměř neprovádíme. Neskrýváme se za třetí subjekt. V tuto chvíli jsme asi jediní. Nemohu ale soudit softwarová řešení jiných firem.  

ČESKÁ POZICE: Zákon postup losování nijak neupravuje?

ROBEK: Ne. Zákon říká, že losování je provedeno mechanickými, elektronickými nebo elektromechanickými prostředky.

ČESKÁ POZICE: Na kolik vyjde elektronické losovací zařízení?

ROBEK: My máme softwarové řešení, samotné losování můžeme provést na jakémkoliv losovacím zařízení.   

ČESKÁ POZICE: Provádí se losování i v nějaké jiné členské zemi Evropské unie?

Losování není českou specialitou, pouze u nás je tato metoda vnímána negativněROBEK: Všude. Pouze u nás je ale tato metoda vnímána negativně. Rozumím tomu proč. Evropské zadávací směrnice připouštějí dva druhy zadávacích řízení, a to otevřené a užší. V případě užšího řízení je pak umožněno omezit počet zájemců losem. Losování není českou specialitou.

ČESKÁ POZICE: Umožňujete v průběhu losování pořizovat audio-video záznam?

ROBEK: Nebráníme se tomu, ale není to obvyklé. Zákon na toto nepamatuje. A nevím, jak by se k tomu stavěl ÚOHS. Dokážu si představit námitku podanou na úřad, že zařízení, které provádělo záznam, mohlo ovlivnit losování. Je těžké o záznamu rozhodnout. Část zájemců ho chce, část říká v žádném případě.

ČESKÁ POZICE: Souhlasíte s tím, že k negativnímu vnímání losování při veřejných zakázkách přispělo i strohé znění zákona, které spoustu věcí pomíjí?

ROBEK: S tím souhlasím. Kdyby bylo v zákoně důkladněji popsáno, jakým způsobem se losování provádí, co musí elektronické zařízení splnit, jaký je postup losování, tak by k diskusím docházet nemuselo. Ale novela zákona o veřejných zakázkách s touto možnosti už nepočítá, takže z mého pohledu je to historické téma.

Tématu losování ve veřejných zakázkách se ČESKÁ POZICE podrobně věnovala v článcích:

Počet příspěvků: 4, poslední 15.2.2012 11:25 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.